Obsah:

Vítáme Vás v kurzu „Práce s digitálním povodňovým plánem"

 

 

Pro navigaci v kurzu použijte lištu nalevo. Po otevření jednotlivých částí kurzu můžete k přepnutí do další části také využít modré šipky nad a pod daným kurzem.

 

zpět na obsah 

Zobrazení a přihlášení do povodňového plánu

 

Váš povodňový plán je umístěn na portálu portalobce.cz. 

Po zadání adresy www.portalobce.cz/povodnovy-plan/nazev-obce se zobrazí titulní strana veřejné verze povodňového plánu vaší obce. Nazev-obce nahraďte skutečným názvem obce/města. Mezery u víceslovných názvů obcí nahraďte pomlčkami. Pro zobrazení neveřejných údajů je třeba se přihlásit.

Postup přihlášení

Přihlášení provedete kliknutím na ikonu zvýrazněnou na obrázku níže. Následně vyplníte přihlašovací údaje.  

 

Po přihlášení se vám zobrazí administrátorské rozhraní vámi spravovaných plánů. Přihlašovací údaje jste obdrželi při školení pro práci s povodňovým plánem. Přístupové údaje jsou shodné s přístupovými údaji k tomuto výukovému (e-learningovému) kurzu.

Online neveřejná část: Níže uvedený odkaz vás přesměruje na stránky dPP obce do neveřejné části, kde uvidíte i neveřejné údaje, jako jsou soukromá telefonní čísla členů povodňové komise či údaje o počtu osob bydlících v ohrožených objektech.

Offline verze: Na odkazu "stáhnout" si můžete stáhnout zazipovanou složku s digitální verzí povodňového plánu vaší obce, kterou je možno spustit a používat i bez připojení k internetu. Podrobný postup spuštění offline verze je uveden v souboru čti mě, který se nachází v zazipované složce.

Povodňový plán: Odkaz uložit nabízí možnost stažení zazipované složky s povodňovým plánem rozděleným na několik souborů ve formátu .pdf. Jedná se o ekvivalent tištěného povodňového plánu.

Povodňové plány vlastníků nem.: Po kliknutí na seznam se dostanete na stránky dPP obce, kde si můžete vytvářet, prohlížet a editovat povodňové plány vlastníků nemovitostí ohrožených povodněmi.

Editace dPP: Kliknutím na odkaz "editovat" se dostanete do administračního systému, ve kterém můžete svůj povodňový plán aktualizovat a editovat. Více o editaci v kurzu Editace dPP.

Funkce ve vašem administrátorském rozhraní se mohou mírně lišit, jelikož se postupně rozšiřují. Některé z nich jsou nad rámec vašeho povodňového plánu, pro přístup k nim kontaktujte zpracovatele povodňového plánu.

zpět na obsah

Úvodní strana dPP obce

Úvodní stránka vašeho dPP obsahuje zejména informace o schválení a potvrzení povodňového plánu nadřízenými orgány a dále informace o provedených aktualizacích jednotlivých částí povodňového plánu.

Tyto údaje jsou důležité z hlediska každoroční aktualizace povodňového plánu dle Vodního zákona.

Vlevo na stránce jsou zobrazeny záložky sloužící k procházení jednotlivých kapitol povodňového plánu. Struktura odpovídá TNV 75 2931 "Povodňové plány".

V jednotlivých kapitolách se v textu nebo na konci stránky často vyskytují odkazy na soubory ke stažení, do mapové části či do databáze POVIS. Odkazy jsou označeny níže uvedenými symboly.

  odkaz na soubor ve formátu .pdf

 odkaz na grafickou (mapovou) část povodňového plánu, po kliknutí na něj se zobrazí mapa ve vhodném měřítku

  odkaz do databáze Povodňového informačního systému (POVIS), viz dále

zpět na obsah

Monitoring

V této kapitole jsou uvedeny hladinoměry a srážkoměry nacházející se v zájmovém území. Zobrazují se zde pouze zařízení, která poskytují veřejně přístupná data. Na naměřená data se nevztahuje právní záruka, mají pouze informativní charakter.

Objekty monitoringu umožňují sledování aktuální srážkové situace a výšky hladin vodních toků a na základě těchto údajů dále postupuje povodňová komise např. při vyhlašování stupňů povodňové aktivity (viz kapitola Organizační část).

 

Srážkoměry

Na této stránce najdete jak srážkoměry nacházející se na území obce a provozované obcí (jedná se zejména o automatické srážkoměry), tak i srážkoměry provozované ČHMÚ či správci povodí.

Vzhledem k tomu, že atmosférické srážky jsou jevem prostorově velice proměnlivým, jsou zde zobrazovány pouze srážkoměrné stanice, nacházející se co nejblíže zájmovému území obce (řádově jednotky km).

Po kliknutí na Aktuální úhrn srážek budete přesměrováni na stránky provozovatele srážkoměrné stanice (zpravidla ČHMÚ) případně na stránky správce dat naměřených srážkoměrnou stanicí, kde můžete sledovat aktuálně naměřené srážkové úhrny.

Po kliknutí na odkaz se zeměpisnými GPS souřadnicemi budete přesměrováni na hlavní stránku EDPP.cz, kde se Vám na mapě zobrazí příslušná srážkoměrná stanice.

 

Hladinoměry

Pod touto záložkou najdete jak hlásné profily na území obce, tak i hlásné profily nacházející se na vodním toku nad obcí. V některých případech jsou zobrazeny i hlásné profily nacházející se na toku pod obcí, a to zejména, pokud jsou stanovené stupně povodňové aktivity v daném profilu platné pro úsek toku na území obce směrem proti proudu.

Odkaz Aktuální stav hladiny funguje podobně jako odkaz na aktuální úhrn srážek a přesměruje vás na stránky provozovatele hlásného profilu, případně na stránky správce dat naměřených v hlásném profilu, kde můžete sledovat aktuální stav vodní hladiny, popřípadě i průtok.

V hlásných profilech se zpravidla měří aktuální vodní stav. Na základě znalosti profilu koryta a rychlosti proudění v korytě je pak možné z vodního stavu vypočítat i aktuální průtok.

Naprosto stejně jako v případě srážkoměrů funguje i odkaz se zeměpisnými souřadnicemi.

Zajímavou funkcí je možnost zobrazit a stáhnout Evidenční list profilu. V závislosti na tom, kdo je provozovatelem srážkoměrné stanice, se buď zobrazí evidenční list vytvořený správcem hlásného profilu (v případě hlásných profilů kat. A a B) nebo se z naměřených dat vygeneruje aktuální evidenční list.

Evidenční listy hlásných profilů jsou zpracovány správci povodí nebo ČHMÚ pro všechny hlásné profily kategorie A a B. Obsahují především informace o umístění profilu, vodní stavy pro vybrané N-letosti a odpovídající průtoky pro jednotlivé stupně povodňové aktivity. Evidenční listy vybraných hlásných profilů kategorie C, které jsou vybaveny elektronickým snímačem hladiny a dálkovým přenosem dat, jsou vygenerovány systémem na základě naměřených dat.

zpět na obsah  

Úvodní část

Úvodní část obsahuje základní informace o povodňovém plánu města či obce, seznam významných toků v zájmovém území či informace o územně příslušných povodňových orgánech a povodňových komisích.

Úvod

Naleznete zde zejména shrnutí toho, co řeší povodňový plán dané obce, včetně zdůvodnění, proč je vůbec povodňový plán potřeba a jaká jsou specifika digitálního povodňového plánu.

V úvodní části je také uveden přehled podkladů, které byly využity při zpracování povodňového plánu. V případě, že jsou podklady volně dostupné na internetu, je zde rovněž uveden odkaz na tyto podklady. Jedná se zejména o základní legislativní a metodické dokumenty, jako jsou vodní zákon (Zák. č. 254/2001 Sb.), technická norma vodního hospodářství, která přímo řeší zpracování povodňových plánů, či metodický pokyn Ministerstva životního prostředí. Pokud jsou volně dostupné také digitální povodňové plány příslušných krajů a obcí s rozšířenou působností, naleznete zde na ně odkaz. Při zpracování povodňového plánu byla také použita geografická data ZABAGED či DIBAVOD, o nichž se můžete více dozvědět na příslušných odkazech.

V této kapitole je rovněž uvedena citace z vodního zákona, která vysvětluje pojmy povodeň a povodňová opatření, se kterými se v rámci povodňového plánu budete často setkávat.

Správci vodních toků

Každý vodní tok, od drobných vodních toků až po velké řeky, má vždy určeného správce. V případě velkých vodních toků bývá zpravidla správcem příslušný podnik povodí. Od roku 2011, kdy byla zrušena Zemědělská vodohospodářská služba, přijaly podniky povodí do své správy také velkou řadu drobných vodních toků. Dalším správcem řady drobných vodních toků jsou Lesy ČR s.p. V případě některých vodních toků může být správce také Ministerstvo obrany či Státní pozemkový úřad.

Každý vodní tok má svého správce. Mezi významné správce vodních toků patří zejména podniky povodí (Povodí Labe, Moravy, Odry, Ohře, Vltavy, s.p.) a Lesy České republiky s.p. Správce vodního toku nemusí být vždy totožný se správcem povodí.

V tabulce na této stránce najdete základní kontaktní údaje na příslušné správce vodních toků na území obce. Podrobnější kontaktní údaje, včetně kontaktu na vodohospodářský dispečink, jsou pak uvedeny v příloze – v plánu spojení na důležité organizace.

V případě, že se jedná o velice drobný vodní tok, u kterého je vyloučeno jakékoliv povodňové ohrožení, nebo vodní tok který neprotéká intravilánem obce, ale teče například na hranici katastru směrem od obce, nemusí být v tomto seznamu uveden.

 

V povodňovém plánu je vodní tok definován názvem, hydrologickým pořadím a ID toku. Tyto údaje slouží k jednoznačné identifikaci vodního toku (například při vyhledávání toku na mapě či při komunikaci se správcem vodního toku).

Číslo hydrologického pořadí: jedná se o označení příslušného povodí IV. řádu, do kterého spadá daný tok  
ID toku: unikátní identifikátor každého vodního toku, podle kterého je možné tok vyhledat například v informačním systému VODA

Příslušný povodňový orgán a příslušné související povodňové komise

Obě kapitoly obsahují základní kontakty na příslušné povodňové orgány a povodňové komise obce a nadřazených správních celků (ORP, kraje) a rovněž na Ministerstvo životního prostředí a Ústřední povodňovou komisi ČR. Po kliknutí na název povodňové komise se zobrazí seznam členů všech souvisejících povodňových komisí na samostatné stránce, kde je možné pro větší přehlednost vybrat konkrétní povodňovou komisi ze seznamu v rozbalovacím menu.

 

 

zpět na obsah 

Věcná část

Věcná část digitálního povodňového plánu obsahuje zejména charakteristiku zájmového území s důrazem na výskyt povodní a dále popis a analýzu možného ohrožení a opatření pro ochranu před povodněmi. Obsah této části vychází stejně jako jiné části povodňového plánu z normy TNV 75 2931. V plánu jsou v modrém rámečku klikatelné odkazy, přes které se dostanete do databází, podle předmětu (evakuačních míst obce, objížděk, ohrožených objektů, míst omezující odtokové poměry atd.)

 

Charakteristika zájmového území

V této kapitole najdete základní fyzickogeografické a socioekonomické charakteristiky obce a jejího území. Jedná se zejména o regionální zařazení území obce v rámci České republiky. Text bývá většinou doplněn mapkou širšího okolí, zpravidla povodí některého významnějšího vodního toku, který protéká územím obce, nebo v její blízkosti, a do něhož spadají dílčí povodí   vodních toků na území obce. Ve druhé části se pak nachází charakteristika nejvýznamnějších vodních toků v zájmovém území, kde jsou uvedeny zejména základní hydrografické charakteristiky vybraných vodních toků.

 

Hydrologické údaje

Kapitola obsahuje základní hydrologické informace o vodních tocích a hlásných profilech na území obce, odtoku vody z povodí, rychlosti postupu povodňových průtoků či historických povodních.

 

Hydrologické údaje (hlavní stránka)

Na hlavní stránce je uvedeno obecné rozdělení hlásných profilů na kategorie (A, B, C) včetně jejich charakteristiky. Nejdůležitější je zde však přehled všech hlásných profilů nacházejících se na území obce a dalších vybraných hlásných profilů nacházejících se na vodních tocích nad obcí. V tabulkách se pak nacházejí jak základní hydrologické údaje z hlásných profilů, tak zejména vodní stavy (případně průtoky) odpovídající jednotlivým stupňům povodňové aktivity v hlásných profilech.  relevantní objekty z POVIS se zobrazí na samostatné stránce, kde jsou uvedeny u každého objektu odkazy do POVIS, do mapy, případně na aktuální vodní stav atd.

V kapitole Hydrologické poměry jsou podrobně charakterizovány všechny důležité vodní toky na území obce, včetně kritických hodnot pro jednotlivé stupně povodňové aktivity.

 

Odtokové poměry

Z definice povodně ve vodním zákoně mimo jiné vyplývá, že: "Povodeň je... rovněž stavem, kdy voda  může způsobit škody tím, že z určitého  území  nemůže  dočasně  přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok   je   nedostatečný,  případně  dochází  k  zaplavení  území  při soustředěném  odtoku srážkových  vod." Proto je důležité zhodnotit podmínky odtoku vody ze zájmového území a zaměřit se zejména na možnosti ovlivnění či zhoršení odtoku vody na území obce.

V této kapitole tedy zpravidla najdeme:

  • vymezení záplavových území vodních toků v obci
  • seznam, případně popis míst omezujících odtokové poměry, jako jsou například mosty, lávky aj.
  • vymezení a popis míst s možným výskytem přívalových povodní
  • popis realizovaných, případně plánovaných protipovodňových opatření
  • popis možného výskytu ledových jevů na vodních tocích v obci
  • seznam vodních děl a popis jejich možného ovlivnění odtoku vody ze zájmového území

Kapitola Odtokové poměry informuje nejen o vymezených záplavových oblastech na území obce, ale také upozorňuje na objekty omezující odtok (např. mosty, zatrubnění) či jezy a vodní díla ve studovaném území.

 Stránka je opět doplněna odkazy, pomocí kterých si můžete zobrazit danou problematiku v mapě.

 

POVIS – Povodňový informační systém České republiky. Tato databáze má za cíl zabezpečit komunikaci mezi odpovědnými subjekty v době povodně a zjednodušit a zrychlit přenos informací.

 

Analýza časových možností

Pro včasné provedení opatření pro ochranu před povodněmi je důležitá také znalost rychlosti postupu povodňových vln na vodních tocích. Proto jsou pro některé vodní toky určeny na základě zkušeností z minulých povodní orientační postupové doby povodňových průtoků. V případě, že jsou tyto postupové doby pro vodní toky určeny, naleznete je v této kapitole.

 

Historické povodně

V této kapitole naleznete popis průběhu povodní v minulých letech, případně i přehled nejvyšších zaznamenaných vodních stavů za minulých povodních. Díky historickým záznamům o povodních je pak možné srovnávat průběh jednotlivých povodní a na základě zkušeností z těchto povodní učinit potřebná opatření.

 

Charakteristika ohrožených objektů

Pro řízení ochrany před povodněmi je klíčová znalost objektů, které mohou být při povodni ohroženy a zároveň i objektů, které samy mohou být zdrojem ohrožení (např. únik chemických látek do vody, uvolnění většího množství materiálu do vodního toku aj.). Seznam těchto objektů spolu s dalšími informacemi je uveden právě v této kapitole.

Kapitola Charakteristika ohrožených objektů podává kompletní seznam všech čísel popisných, které jsou vystaveny povodňovému riziku, včetně majitele objektu, počet potenciálních ohrožených osob, včetně osob nacházejících se v tzv. rizikové skupině (obyvatelé starší 70 let, či invalidé).

 

Ohrožené objekty

Nejčastěji se jedná o obytné, případně rekreační budovy, u kterých by při povodni mohlo dojít k jejich zaplavení a následnému ohrožení osob trvale nebo dočasně obývajících tyto objekty. Dole na stránce naleznete tabulku v pdf souboru ke stažení, kde jsou uvedena čísla popisná ohrožených objektů spolu s jejich vlastníky (dle stránek ČÚZK). Jedná se o veřejně přístupnou tabulku. Po přihlášení (více zde) budete mít možnost stáhnout si i neveřejný seznam ohrožených objektů, kde je navíc uveden u každého objektu počet osob obývajících objekt a počet osob patřících do rizikové kategorie (osoby nad 70 let věku, invalidé atd.)

 

Ohrožující objekty

Zde jsou uvedeny objekty, které se nacházejí v záplavovém území a mohou být zdrojem ohrožení při povodních v zájmovém území. Jedná se nejčastěji o objekty se skladováním nebezpečných látek, jako jsou průmyslové provozy, čerpací stanice, skladovací prostory atd. Ohrožené objekty mohou být zároveň objekty ohrožujícími. V případě ohrožujících objektů bývají často uvedeny také kontakty na vlastníka či provozovatele objektu, tak aby bylo možno při povodni včas zabezpečit úniku nebezpečných látek a provedení potřebných opatření.

Podobně jako jinde, je i zde možnost přímo zobrazit ohrožené objekty v mapě, a stejně jako u hlásných profilů lze zobrazit (případně exportovat) data v databázi POVIS.

 

Druh a rozsah ohrožení

Povodně mohou vznikat z různého množství příčin, přičemž v závislosti na způsobu vzniku se často liší i charakter a průběh povodně. V této kapitole jsou povodně rozděleny do tří hlavních skupin, které se ještě dále člení. V závislosti na přírodních podmínkách zájmového území, charakteru zástavby, či výskytu staveb a vodních děl v zájmovém území, se v různých obcích často liší pravděpodobnost výskytu jednotlivých druhů povodní.

Tři základní skupiny povodní v povodňovém plánu jsou:

  • Přirozené povodně
  • Přirozené povodně ovlivněné mimořádnými příčinami
  • Zvláštní povodně

Každá z výše uvedených skupin se dále člení a jsou zde uvedeny různé druhy povodní podle příčin jejich vzniku. V případě povodní ovlivněných mimořádnými příčinami se jedná především o vyvolání povodně, či zhoršení průběhu přirozené povodně, různými jevy v záplavovém území (ucpání profilů mostů, ledové jevy apod.) a proto se rovněž zde nachází odkazy do mapy, aby bylo možné v případě potřeby rychle lokalizovat kritická místa. U zvláštních povodní je větší pozornost vždy věnována významnějším vodním dílům (I. až III. kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu), u kterých je zvýšená možnost ohrožení území pod vodním dílem. U menších vodních nádrží a rybníků se zpravidla nepředpokládá výraznější ohrožení.

Přívalové srážky (zpravidla více než 30 mm/h) se projevují velmi rychlým vzestupem hladiny vody, a z důvodu špatného využívání půdy (nízká infiltrace půdního povrchu) a morfologických charakteristik (zejména sklon svahů) mohou mít katastrofální následky. Z toho důvodu je důležité vědět v jaké míře a odkud je obec tímto jevem ohrožována!

Opatření k ochraně před povodněmi

Opatřeními k ochraně před povodněmi se v rámci povodňového plánu rozumí preventivní a přípravná opatření, prováděná mimo povodeň a operativní opatření prováděná v době povodně. Do těchto opatření není zahrnuta investiční výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, jakož i další investice vyvolané povodněmi.

 

Povodňové prohlídky

V této kapitole se nachází popis postupu provádění a rozsahu povodňových prohlídek v zájmovém území obce. Povodňové prohlídky slouží k odhalení možných závad na zařízeních v záplavovém území a ke zhodnocení možných komplikací při odtoku vody ze zájmového území. Povodňové prohlídky je nejlepší provádět již před vznikem I. SPA, neboť v případě přívalových povodní bývá vzestup hladiny velice rychlý a před vyhlášením II. SPA nemusí být dostatek času na provedení prohlídky.

 

Předpovědní povodňová služba

Kapitola se věnuje organizaci předpovědní povodňové služby na území obce. Důležité je zejména seznámení se s uvedenými odkazy na stránky ČHMÚ, kde najdete množství informací, díky kterým je možné posoudit riziko vzniku povodní (zásoby vody ve sněhu, indikátor přívalových srážek, radarová data a další):

Podrobné kontakty na příslušnou pobočku ČHMÚ a příslušného správce povodí jsou pak uvedeny v plánu spojení na důležité organizace v přílohové části digitálního povodňového plánu.

Organizace hlásné povodňové služby

Správné fungování hlásné povodňové služby je předpokladem pro včasné varování obyvatelstva a přijetí opatření, které mohou zabránit škodám na majetku či lidských životech. Proto je třeba, aby každý účastník ochrany před povodněmi věděl, jakým způsobem se v rámci hlásné povodňové služby předávají informace. 

V ideálním případě je v obci přímo ustanovena hlásná povodňová služba, jejímiž členy zpravidla bývají někteří členové povodňové komise. Velice cenné jsou zejména informace o vývoji povodňové situace od obcí ležících výše na toku, proto je důležité, aby mezi sousedními obcemi fungovalo spolehlivé spojení. Spojení na sousední obce, které je uvedeno v plánu spojení, je proto třeba pravidelně prověřovat.

 

Organizace hlídkové služby

Hlídkovou službu mohou vykonávat buď členové povodňové komise obce, členové SDH nebo pověřené osoby z řad občanů. Ideální je, pokud hlídkovou službu vykonávají osoby bydlící v blízkosti hlásných profilů či kritických míst na toku, tak aby mohly snadno provádět hlídkovou činnost dle aktuální situace.

 

Stupně povodňové aktivity

Tato kapitola digitálního povodňového plánu je z hlediska ochrany před povodněmi velice důležitá a doporučujeme její důkladné prostudování.

Stupně povodňové aktivity (hlavní stránka)

Na této stránce je jednak uvedeno vysvětlení toho, co jsou stupně povodňové aktivity (dále jen SPA) a je zde také definováno, kdy nastávají, respektive jsou vyhlašovány. Nejdůležitější částí této kapitoly však je vymezení toho, kdy jednotlivé SPA nastávají na území dané obce. Na základě dosažení jednotlivých SPA se totiž přijímají různá opatření. 

 

Orientační vyhlašování stupňů povodňové aktivity podle dešťových srážek

V případě, že se na území obce nenachází žádný vodní tok s hlásným profilem, ale přesto je zde reálná možnost vzniku povodní, je možné SPA orientačně vyhlašovat také na základě úhrnů srážek. Zejména v případě přívalových povodní se jedná o důležité opatření, neboť odtoková odezva povodí na srážky bývá často velice rychlá. Z tohoto důvodu jsou v řadě obcí instalovány automatické srážkoměry, které umožňují online sledování úhrnů srážek za poslední období. V případě, že se v obci nenachází automatický srážkoměr, je možné využít data ze sítě pozemních srážkoměrných stanic ČHMÚ. Odkazy na data z nejbližších automatických srážkoměrů i srážkoměrů ČHMÚ jsou uvedeny v textu a v kapitole monitoring. O přístupu k naměřeným datům více zde.

Na úvodní stránce portálu EDPP.cz naleznete interaktivní mapu hladinoměrů a srážkoměrů na území ČR s odkazy na aktuální naměřená data. Mapa také umožňuje zobrazení srážkového radaru a předpovědí počasí.

Činnost povodňového orgánu v době nebezpečí povodně a při povodni

V návaznosti na kapitolu týkající se stupňů povodňové aktivity jsou v této kapitole vymezeny činnosti povodňových orgánů (zejména povodňové komise) v době mimo povodeň a při vzniku či vyhlášení jednotlivých SPA.

 

zpět na obsah

Organizační část

Organizační část obsahuje především informace důležité při samotném řízení ochrany před povodněmi, jako jsou kontakty na povodňové komise, práva a povinnosti účastníků ochrany před povodněmi, způsoby varování obyvatelstva a další. 

V organizační části je sděleno, jakým způsobem postupovat v případě ohrožení povodní. Nalezneme zde například kontakty na povodňové komise, seznam technických prostředků, stupně povodňové aktivity atp. 

Povodňové komise

V této kapitole naleznete základní informace o fungování povodňové komise obce, jako je například postup při svolání povodňové komise, doporučené vybavení stanoviště povodňové komise a povinnosti členů povodňové komise.

Nejdůležitější částí je však seznam členů povodňové komise obce, příslušného ORP a kraje. Uživatel nepřihlášený do portálu EDPP.cz si může zobrazit pouze veřejné informace o povodňových komisích, kde chybí soukromá telefonní čísla a adresy bydliště jednotlivých členů. Údaje jsou stahovány z databáze POVIS ve formátu pdf a jsou uloženy ke stažení dole na stránce.

Po přihlášení je možné stáhnout také soubor ve formátu pdf, kde jsou navíc i neveřejné informace o členech povodňových komisí obce, ORP a kraje.

Organizace povodňové služby

Tato kapitola víceméně navazuje na předchozí kapitolu (Povodňové komise) a je zde do detailů popsána činnost povodňové komise jako celku a dále také činnost předsedy povodňové komise, ostatních účastníků ochrany před povodněmi i obyvatelstva při povodni.

Z hlediska ochrany před povodněmi se jedná o jednu z nejdůležitějších kapitol a měli by se s ní seznámit všichni členové povodňové komise.

Všechny obyvatele a zejména ty, kteří se nacházejí v záplavovém území, je také důležité seznámit s doporučenou činností při jednotlivých SPA, tak aby byli při nenadálém zvýšení vodního stavu schopni včas zabezpečit svůj majetek, a především účinně chránit své zdraví.

Kontaktní údaje na jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi naleznete v přílohové části, v plánu spojení na důležité organizace.

Evidenční a dokumentační práce

Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o příčinách vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní. K tomu, aby byla dokumentace průběhu povodně a jejích následků dostatečně kvalitní, je třeba dodržet určité postupy.

V této podkapitole jsou tak popsány základní dokumentační práce, jako jsou zápisy do povodňové knihy, tvorba pracovní povodňové mapy, tvorba foto a video dokumentace či označování nejvyšší dosažené hladiny.

Při povodni je dobré vytisknout si podkladovou mapu, do které si pak můžete zaznamenávat různé informace. Vhodná je například mapa z grafické části dPP obce. Do této mapy pak můžete zaznamenávat například rozlivy při povodni, zaplavené objekty či kritická místa, kde dochází k hromadění splavenin. Taková mapa pak umožní učinit potřebná opatření pro eliminaci následků budoucích povodní. 

Způsob zabezpečení záchranných a zabezpečovacích prostředků

Obsahuje zejména soupis různých pracovních postupů a činností prováděných za účelem ochrany života a zdraví obyvatel a zabezpečení majetku při povodni.

 

Zabezpečení pracovních sil a věcných prostředků na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území

V této podkapitole naleznete seznam technických prostředků dostupných při provádění záchranných a zebezpečovacích pracích. Nejčastěji se jedná o technické prostředky obce, sboru dobrovolných hasičů či soukromých subjektů na území obce, jako jsou nákladní vozy, traktory, zemní stroje, nakladače, cisterny, elektrocentrály, motorové pily a další. Uvedeny jsou zde rovněž kontaktní údaje na pověřené osoby, které zajistí přistavení prostředků na určené místo. Ostatní drobné nářadí a pracovní pomůcky (lopaty, lana, rukavice aj.) zpravidla zajišťuje obecní úřad dané obce.

 

Zabezpečení evakuace, dočasného ubytování a stravování evakuovaných občanů a jejich návrat

V případě nutnosti se organizuje evakuace osob (případně zvířat a majetku) v záplavovém území, jejich dočasné náhradní ubytování, zásobování a nutná zdravotní péče. Evakuace se provádí podle evakuačních plánů, které jsou součástí krizových, případně povodňových, plánů.

Klíčové je přitom vědět koho, kdy, jak a kam je nutné evakuovat. Právě odpověď na tyto základní otázky je uvedena v této kapitole. Obec má buď na svém území, nebo na území jiné obce ve svém okolí zřízeno evakuační středisko, jehož kapacita by měla odpovídat minimálně předpokládanému počtu obyvatel, kteří by v případě povodně museli být evakuováni. Typicky to tedy bývá přibližný počet obyvatel bydlící v ohrožených objektech v záplavovém území vodních toků. Evakuačních míst může být klidně zřízeno i více.

Důležitou částí organizační části jsou evakuační místa obce s kontakty na příslušné osoby, které mají objekty na starost. Informace o určených evakuačních místech (včetně odkazu do mapy a na POVIS) jsou uvedeny na konci této stránky.

Ostatní kapitoly organizační části

Organizační část dále obsahuje několik dílčích kapitol, které jsou rovněž významné při řízení ochrany před povodněmi.

 

Způsob vyhlašování SPA

Tato kapitola obsahuje popis způsobu vyhlašování jednotlivých SPA. Je zde také uveden přehled účastníků ochrany před povodněmi, od kterých může povodňový orgán obce obdržet informace, na základě kterých daný SPA nastává, respektive je vyhlašován. Rovněž jsou zde uvedeny způsoby, kterými jsou obyvatelé obce informováni o vzniku či vyhlášení SPA.

 

Organizace dopravy

Při povodni může dojít k zaplavení a tím i nezprůjezdnění komunikací na území obce. Pro tento případ je nutné mít naplánovány objízdné trasy, po kterých bude v případě uzavírky převedena doprava. V případě, že nedojde k zaplavení žádné významné komunikace, mohou zde být stanoveny únikové trasy, po kterých se může ohrožené obyvatelstvo dostat ze zaplavovaného území. V případě, že vodní tok protéká středem obce a obec je tak rozdělena na více částí, a při povodni mohou být poškozeny či zaplaveny mosty spojující části obce, bývá stanoveno více objízdných tras, vždy pro levý a pravý břeh vodního toku.

 

Způsob vyžádání pomoci při povodni

V případech, kdy není schopen povodňový orgán obce zajistit ochranu před povodněmi vlastními silami, může požádat o pomoc nadřízený povodňový orgán, zpravidla ORP. Tato kapitola obsahuje postup pro vyžádání takové pomoci i další postup povodňového orgánu obce po převzetí řízení ochrany před povodněmi nadřízeným orgánem. Rovněž se zde nachází tabulka obsahující zásady pro vyhlašování krizových stavů (nouzový stav a stav nebezpečí). 

 

Schéma toku informací

V této kapitole naleznete celkem 6 schémat zobrazujících cesty předávání různých druhů informací mezi jednotlivými účastníky ochrany před povodněmi. 

 

Varovná opatření

Kapitola obsahuje souhrn možných způsobů informování obyvatelstva při ohrožení povodněmi. Nejčastějším a zřejmě i nejúčinnějším způsobem je informování za pomoci místního rozhlasu. Proto jsou v této kapitole uvedeny příklady varovných hlášení pro různé situace.

 

Činnost povodňového orgánu po povodni

Po skončení povodně činnost povodňové komise zdaleka nekončí. Povodňový orgán obce musí zejména zajistit obnovu povodní narušených funkcí v zájmovém území, zjistit a ocenit škody vzniklé v důsledku povodně a rovněž vyhotovit souhrnnou zprávu o povodni. Základní postupy pro provádění těchto i dalších úkonů jsou uvedeny právě v této kapitole.

 

Způsob zajištění aktualizace

Žádný povodňový plán neplní svůj účel, pokud není zajištěna aktuálnost v něm obsažených informací. Proto jsou v této kapitole stanoveny požadavky na aktualizaci povodňového plánu, které je třeba dodržet.

 zpět na obsah

 

Grafická část 

Mapa povodňového plánu obce

Pod tímto odkazem se nachází mapová aplikace, která Vám umožní zobrazit, lokalizovat v mapě a zjišťovat informace o tématech povodňového ohrožení a související povodňové ochraně na vybraném území. Po kliknutí se Vám zobrazí úvodní okno mapové části, přiblížené na území obce, kde jsou zobrazena podkladová data ZABAGED a dále vrstva záplavových území a sídlo povodňové komise. Pod obrázkem je uveden popis základních ovládacích prvků.

Mapy povodňových plánů jsou především interaktivní. Sami si můžete vybrat, které vrstvy chcete mít zobrazené a také to, na jakém podkladu uvidíte vámi požadované informace. Pro lepší orientaci v prostoru tak můžete využít např. ortofoto mapy. Vždy tak záleží na vás, jak zaplněná mapa bude.

Posun a zoom na mapě [1.]

K posunu na mapě lze použít ovladač v levém horním rohu mapového pole. Posun lze též provádět přímo uchycením mapy pomocí levého tlačítka myši a posunutím do požadovaného směru, případně je možné použít také kurzorové šipky na klávesnici. K přiblížení a oddálení obsahu mapy slouží tlačítka + a – při levém okraji mapového pole. Funkce jsou dostupné i pomocí rolovacího kolečka myši. Přiblížit mapu lze i dvojitým klikem levého tlačítka myši v mapě.

 

Návrat na výchozí pohled, zobrazení mapy na celou obrazovku a odkaz [2.]

K návratu na výchozí pohled do mapy použijte ikonu domečku, ikona se šipkami zobrazí mapu na celou stránku. Poslední ikona se sponou otevře okno s odkazem na mapu, a to včetně zvolených zobrazení vrstev. 

 

Měřítko [3.]

Grafické měřítko se dynamicky mění podle úrovně přiblížení mapy.

 

Vrstvy [4.]

Po kliknutí na tlačítko Vrstvy se zobrazí seznam všech mapových vrstev seřazených do jednotlivých panelů (na obrázku dole jsou panely Podkladové mapy, Záplavová území, Objekty dPP). Pomocí symbolů "+" a "-" lze panel otevřít a zavřít. Každou vrstvu v panelu je možné přidat do mapy kliknutím na zaškrtávací pole (na obrázku dole v červeném rámečku). Odebrat ji lze opětovným kliknutím. V panelu Podkladové mapy lze přidat vždy pouze jednu vrstvu, v ostatních panelech libovolný počet. Po kliknutí na symbol "i" vpravo od zaškrtávacího pole (rovněž v červeném rámečku) je možné se na vrstvu v mapě dotazovat. Stačí tedy najít požadovaný prvek v mapě a kliknout na něj levým tlačítkem myši. Nad prvkem se objeví okno s informacemi. U vrstvy, která je vybrána pro dotazování, bude symbol "i" vykreslen bílou barvu, u ostatních vrstev je proveden stejně jako na obrázku výše. Ikony u názvů vrstev slouží jako legenda.

Po kliknutí na tlačítko se zobrazí nabídka dostupných vrstev rozdělených do skupin. Kliknutím na tlačítko + se rozbalí všechny vrstvy v dané skupině a zaškrtnutím u jednotlivých vrstev mžete vybírat vrstvy, které se mají zobrazit. Mezi základní skupiny a vrstvy standardně patří:

  • Podkladové mapy: lze vybírat z nabídky čtyř podkladových mapových vrstev
    -  Ortofoto mapa (barevný letecký snímek) 
    -  ZABAGED® (Digitální geografický model území České republiky v měřítku 1:10 000)
    -  topografická mapa
    -  katastrální mapa
  • Záplavová území: podle dostupnosti podkladů jsou zobrazeny plochy záplavových území Q500, Q100, Q20, Q5, aktivní zóny, historické povodně
  • Objekty dPP: vizualizace objektů Digitálních povodňových plánů závisí na charakteru zobrazeného území. Tato skupina obsahuje vrstvy LVS (srážkoměr, hlásný profil, místní informační systém), evakuace (místo evakuace, trasa evakuace), ohrožené objekty a nekapacitní mosty, sídlo povodňové komise a další. 

Nástroje

Nástroje se nachází v levém horním rohu nalevo od tlačítka Vrstvy.

  • Měření vzdálenosti:

     Měření vzdálenosti se zahájí kliknutím na tlačítko START. Poté klikáním levým tlačítkem myši vytvořte lomenou čáru měřeného úseku. Kreslení čáry, která se má měřit, ukončíte dvojklikem. Výsledná vzdálenost se zobrazí v levém menu v metrech, v případě délky nad 1 km v kilometrech. Vynulovat výsledek měření před zahájením nového měření je nutné kliknutím na tlačítko DELETE.

  • Pro měření plochy platí obdobně postup jako pro měření vzdálenosti. Pokud chcete získat informace o více prvcích najednou, stačí v seznamu vrstev zaškrtnout u příslušné vrstvy symbol "i", následně nakreslit polygon ohraničující zájmovou oblast a po ukončení kreslení v panelu Nástroje kliknout na text Vyhledat prvky v polygonu.

  • Souřadnice: získat souřadnice posledního kliknutí ve dvou souřadných systémech: S-JTSK (tento systém používá systém POVIS) a WGS84 (GPS).

 

Zjišťování informací o objektech na mapě

Po kliknutí levým tlačítkem myši na vybraný objekt na mapě se v mapě zobrazí informační tabulka o objektu s vybranými informacemi. Zobrazené informace se u jednotlivých vrstev liší v závislosti na obsahu dané vrstvy. Po kliknutí na odkaz nahlížení do KN se Vám v novém okně otevře stránka ČÚZK s informacemi o parcele, na níž leží daný objekt.

 

Přidání uživatelské WMS vrstvy

WMS (webové mapové služby) poskytuje Česká geologická služba. Jedná se o vrstvy různých tematických zobrazení (například reliéf, mapa zavodnění, báňské mapy a mnoho dalších). Do rámečku v uživatelské vrstvě zadejte adresu WMS vrstvy. Poté je třeba se na mapě posunout mimo zobrazenou oblast a vrstva se načte. Formát pro přidání uživatelské WMS vrstvy je: adresa serveru, vrstva1, vrstva2,....

Například: Pro přidání stínovaného terénu z DMR zadejte http://geoportal.cuzk.cz/WMS_TEREN/WMService.aspx,GR_TEREN , kde http://geoportal.cuzk.cz/WMS_TEREN/WMService.aspx je adresa serveru a GR_TEREN je požadovaná vrstva. Možnost přidání uživatelské vrstvy nemusí být dostupná pro všechny WMS služby, záleží na jejich nastavení na straně poskytovatele. Jedná se o službu pro pokročilé uživatele.

zpět na obsah

Plány vlastníků nemovitostí

Pokud máte přístup k části "Plány vlastníků nemovitostí", můžete je spravovat v části "databáze".

Databáze

Po vstupu do modulu "databáze" se objeví výpis všech plánů vlastníků nemovitostí. V rámečku níže je vyznačen odkaz pro přidání nového plánu.

 

Nový plán přidáte vyplněním následujícího formuláře. Některé údaje jsou předvyplněné (typicky obec, ORP a kraj), červeně označené údaje jsou povinné. Další obyvatele nemovitosti, či zvířata přidáte pomocí tlačítka "přidat záznam", křížkem před kolonkou je můžete zase smazat. GPS adresa se po kliknutí na odkaz sama vyplní.

 

Pro smazání již vložených plánů můžete využít jak křížek na konci řádku, tak i v případě hromadného mazání zaškrtnutí v políčku na začátku řádku. Nad křížkem se nachází symbol tužky, kterým otevřete daný plán pro editaci údajů. Pokud je v plánu vyplněn telefon, je možné vlastníku nemovitosti odeslat SMS přímo pomocí odkazu.

 

 

Pomocí odkazu tabulka (viz obrázek níže) se otevře náhled povodňového plánu, který je možné rovnou tisknout, nebo stáhnout v PDF.

 

 

Export dat

Pomocí odkazu vyznačeného v rámečku níže na obrázku můžete exportovat všechny plány, které si označíte, do souboru ve formátu CSV, Xml, nebo Excel (pro formát CSV je nutné vybrat i oddělovač. Dále si dole na konci stránky označíte sloupce, které chcete v exportu vidět, a exportujete.

 

Import dat

Podobně lze data do databáze importovat (a to i pro více vlastníků nemovitostí najednou), pouze ve formátu CSV.  Ve studijních materiálech k této kapitole najdete vzorovou tabulku pro import dat. Do tabulky vyplníte údaje, jeden řádek představuje jednu nemovitost, a nahrajete do databáze pomocí odkazu na konci stránky. Zkontrolujte si, jaký oddělovač máte nastaven v tabulce (lze ho měnit).

Práva a povinnosti vlastníků nemovitostí

V této informativní části naleznete zákonné odkazy a jejich výklad týkající se povodňových plánů vlastníků nemovitostí

 

Formulář pro tvorbu povodňových plánů vlastníků nemovitostí

Formulář pro tvorbu povodňových plánů vlastníků nemovitostí slouží k získání údajů potřebných pro naplnění databáze PPVN. Formulář je ve formátu pdf a lze ho pomocí odkazu stáhnout (můžete ho najít i v materiálech k této kapitole).

 

zpět na obsah

Přílohy

V této kapitole se nachází řada dokumentů, které slouží k ochraně před povodněmi.

Dokumenty, které jsou součástí příloh, vám pomohou s mnoha činnostmi (nejen) během povodní. Obsahují mj. informace o tom, jak má vypadat evakuační zavazadlo, vzor potvrzení pro obyvatele účastnícího se záchranných prací a mnoho jiných užitečných informací a podkladů.

Důležité kontakty

V této kapitole jsou uvedeny neveřejné kontakty na následující subjekty: 

  • Hlásnou a hlídkovou službu a osoby tuto službu zajišťující
  • Subjekty poskytující dostupné záchranné a zabezpečovací technické prostředky a materiální prostředky
  • Subjekty zabezpečující evakuaci

Dokumenty

Na této stránce je ke stažení dokument ve formátu *pdf, v němž se nachází všechny potřebné dokumenty a formuláře pro práci povodňové komise obce. Seznam příloh obsažených v tomto dokumentu je uveden na stránce, nad odkazem ke stažení souboru. Po otevření dokumentu je možné si běžným způsobem vytisknout jednotlivé požadované přílohy.

Plán spojení na důležité organizace

Plán spojení obsahuje kontakty na vybrané účastníky ochrany před povodněmi, jako jsou správci vodních toků, pobočky ČHMÚ, příslušné ORP a kraj, HZS, Policie ČR a další. Po kliknutí na modrý odkaz budete přesměrováni do databáze. Kontaktní informace jsou zde uvedeny přehledně na jednom místě tak, aby bylo možné v nich snadno vyhledávat. V případě potřeby je možné plán vytisknout na jednu či dvě strany, tak aby mohl být stále při ruce. 

Evidenční listy hlásných profilů

Zde se nacházejí stažené nebo vygenerované listy hlásných profilů ve formátu *pdf. Evidenční listy hlásných profilů jsou zpracovány správci povodí nebo ČHMÚ pro všechny hlásné profily kategorie A a B. Obsahují především informace o umístění profilu, vodní stavy pro vybrané N-letosti a vodní stavy odpovídající průtoky pro jednotlivé stupně povodňové aktivity. Evidenční listy vybraných hlásných profilů kategorie C, které jsou vybaveny elektronickým snímačem hladiny a dálkovým přenosem informací, jsou vygenerovány systémem na základě naměřených dat.

 

Fotodokumentace

Fotodokumentace k povodňovému plánu zachycuje všechny důležité jevy v zájmovém území, jako jsou srážkoměry, hlásné profily, kritická místa na vodních tocích a další. Galerií můžete procházel listováním v okně, které se objeví po kliknutí na vybranou fotku, pod níž se také vždy nachází stručný popis.

 

Povodňová kniha

Záložka obsahuje popis způsobu zápisu do povodňové knihy a rovněž odkaz na digitální povodňovou knihu v systému POVIS.

 

Výtah z povodňového plánu

Jedná se o stručný souhrn nejdůležitějších informací z povodňového plánu v bodech (zejména limity pro vyhlašování stupňů SPA, kdo a co má konat).

 

zpět na obsah