Odtokové poměry
Mratínský potok má na území obce Mratín vymezeno záplavové území viz tabulka č. 4 (č.j. 051668/2014/KUSK). Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100 a platí pro úsek od ústí do řeky Labe po obec Veleň (ř.km 0,000 - 9,319). Odtokové poměry jsou v obci výrazně ovlivněny charakterem pramenné oblasti Mratínského potoka (velké plochy odvodněné dešťovou kanalizací do Mratínského potoka - letiště Kbely, nákupní a skladovací zóny na okraji Prahy). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Líbeznického potoka a nebo ohrožení území bleskovou povodní (extravilánovými splachy). Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Stanovená záplavová území na území obce Mratín
| Tok | Obec | Úsek [ř. km] | Délka [km] | Vodoprávní úřad | Platnost |
| Mratínský potok | Mratín | 0,000 - 9,319 | 9,319 | KÚ Středočeského kraje | od 27.1.2015 |
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území obce Mratín
| Název | Vodní tok - ř. km (DIBAVOD) |
| M1 - mostek na silnici II/244 | Mratínský potok - 3,170 |
| M2 - Most v ulici Služská | Mratínský potok - 4,160 |
| M3 - Mostek nad mlýnem | Líbeznický potok - 0,110 |
| M4 - Mostek u Mlýnského rybníka | Mratínský potok - 4,520 |
| L1 - Lávka na hřišti | Mratínský potok - 4,160 |
| J1 - Jez u mlýna | Mratínský potok - 4,320 |
| P1 - Zatrubnění toku | Líbeznický potok - 0,060 |
| P2 - Odtok Mlýnského rybníka | Líbeznický potok - 0,130 |
| P3 - Propustek ulice Reimerova | Líbeznický potok - 0,720 |
| K1 - Zúžení koryta Mratínského potoka | Mratínský potok - 4,220 |
| K2 - Zúžený profil pod hřištěm | Mratínský potok - 4,170 |
| K3 - Nekapacitní koryto | Líbeznický potok - 0,650 |
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Mratín »
| Místo | Popis ohrožení | Hlavní směr |
| Mratín - ul. Tyršova | Splach ulicemi Sokolská a U Hřiště do ul. Tyršova | SV |
| Mratín - ul. Kostelecká | Splach z ul. K Vysušilu, omezení průtočnosti na ul. Kostelecká | JJV |
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, se tok Mratínského potoka na území obce neřadí mezi kritické. K zámrzu vodních toků na území obce dochází pouze ojediněle.
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Nad obcí Mratín se na toku Mratínského potoka nachází Mratínský rybník (těleso hráze na ř.km 4,370). Na toku Líbeznického potoka se na území obce nachází bezejmenný rybník a na hranici katastrů Mratín a Měšice pak ještě větší Dolní měšický rybník. Všechny tyto rybníky mohou mít vliv na průběh povodňové vlny ».