Charakteristika zájmového území
Obec Močovice se nachází ve Středočeském kraji, na území bývalého okresu Kutná Hora, ve správním obvodu ORP Čáslav. V obci bylo k 31. 12. 2012 evidováno celkem 370 obyvatel, z toho 182 mužů a 188 žen. Obec leží v nadmořské výšce 242 metrů a celková rozloha katastru činí 490 ha, z toho 88,4 % rozlohy tvoří zemědělská půda (přičemž 82,9 % celkové rozlohy je orná půda, 1,8 % zahrady, 1,4 % ovocné sady a 2,3 % trvalé travní porosty), 2,7 % rozlohy tvoří lesní půda, 1,6 % vodní plochy, 2,2 % zastavěné plochy a 5,1 % ostatní plochy.
Původní osada vznikla na území neolitického sídliště, o čemž svědčí četné vykopávky. První písemná zmínka o obci pak pochází z roku 1324. Od čtrnáctého století byl v obci poplužní dvůr a hospoda. Od roku 1584 v obci působil učitel, který však neučil ve škole (založené až v 18. století), ale učil po domácnostech. Na konci třicátých let vísku vypálili Švédové a v roce 1680 podlehla desetina obyvatel hladomoru. Větší rozvoj přišel až teprve na přelomu 19. a 20 století, kdy byl v obci vystavěn cukrovar a cihelna. V obci je v provozu zdravotnické zařízení, mateřská škola, veřejná knihovna, sportovní areál a kulturní dům.
Nejvýznamnější dopravní trasou na území obce je silnice II/337, spojující Uhlířské Janovice - Malešov - Močovice - Čáslav - Ronov nad Doubravou. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Močovice se nachází v oblasti České tabule, kterou zde tvoří geomorfologický podcelek Čáslavská kotlina. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8 °C a srážky pak okolo 550 - 600 mm ročně. Geologické podloží na jihozápadním okraji katastru z velké části budují metamorfované horniny, zejména svory. Na většině zájmového území tvoří horninové podloží zejména sprašové hlíny, které překrývají sedimenty české křídové pánve (slínovce a jílovce), které místy vystupují na povrch. Na svazích se nacházejí kvartérní svahoviny, na které v nivách vodních toků navazují kvartérní fluviální sedimenty. Díky poměrně pestrému geologickému podloží najdeme v zájmovém území relativně pestrou paletu půdních typů. Na metamorfovaných horninách nalezneme především různé subtypy kambizemí. Na svahovinách se vyskytují pseudogleje, které v údolích vodních toků střídají glejové půdy a fluvizemě. Na sedimentárních horninách nalezneme především luvizemě, hnědozemě a černozemě (převážně luvické) a ostrůvkovitě také šedozemě a pelozemě.
Povodí horního a středního Labe (s vyznačeným tokem Klejnárky)
Klejnárka je řeka na Kutnohorsku ve Středočeském kraji ústící zleva do Labe nedaleko Kolína u obce Starý Kolín v nadmořské výšce 193,5 m. Pramení na Českomoravské vrchovině asi 5 km jihozápadně od Zbýšova u obce Dobrovítov jako Jánský potok. Jako Klejnárka je označována od soutoku s Paběnickým potokem u Chedrbí. Délka toku činí 40,3 km, plocha povodí měří 350,1 km², a průměrný roční průtok při ústí je 1,32 m3/s.
Paběnický potok je levostranný přítok řeky Klejnárky, do které ústí u Chedrbí. Délka jeho toku je 13,9 km, plocha povodí měří 28,0 km² a průměrný průtok při ústí činí 0,14 m3/s. V místě ústí do Klejnárky se nachází stržený jez.