Moravská Nová Ves

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území městyse Moravská Nová Ves je možný výskyt povodní na dvou různých vodních tocích (Kyjovka a Morava), ve dvou geograficky od sebe vzdálených a odlišných povodích, které protékají územím městyse a přivádí vodu z výše položených území. V území městyse Moravská Nová Ves mohou vzniknout tyto případy povodňových stavů:

1. Povodeň vzniklá v důsledku dlouhotrvajících silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážky (zimní a jarní povodeň), které zasáhnou výše položené části povodí Kyjovky nebo Moravy
   
   
2. Dá se předpokládat, že extrémní povodně s malou četností opakování na řece Kyjovce a Moravě se budou vyskytovat v různou dobu, nikoliv současně. Povodňové průtoky Kyjovky (větší jak Q = 3 m³/s) jsou v Hodoníně odlehčovány do řeky Moravy, neboť koryto Kyjovky na Podluží nemá dostatečnou kapacitu. Koryto Moravy zatím v prostoru města Hodonína i na území obce Mikulčice nemá dostatečnou kapacitu na převedení vyšších průtoků než je Q₁₀₀ (kulminační průtok za povodně v červenci 1997, který byl vyšší než Q₁₀₀, byl již výrazně kritický).

V případě přirozené povodně na řece Moravě není ohrožen intravilán městyse Moravská Nová Ves, jen některé nemovitosti ležící bezprostředně v záplavovém území mezi vodním tokem Kyjovkou (Stupavou) a Moravou. Předpokládá se, že průtok nad Q100 na řece Moravě bude pod městem Hodonínem odlehčován v místě snížené hráze Skařiny do lužních lesů a Podluží. Při přirozené povodni na vodním toku Kyjovce (Stupavě) nebo Moravě městysu Moravská Nová Ves nebezpečí nehrozí. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí městyse ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách ».

Místa odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Moravská Nová Ves jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň z 4. - 8. 7.  a 17. 7. - 21. 7. 1997
V důsledku extrémních srážek ve dnech 4. - 8. 7. 1997 na severovýchodní Moravě a Slezsku a částečně i ve východních Čechách a následně 17. 7. - 21. 7. 1997 došlo na mnoha vodních tocích k dosud největším povodním s dosažením nejvyšších kulminačních průtoků od konce 19. století. Dne 4. července se nad Rakouskem a Slovinskem začala prohlubovat tlaková níže, která 5. července začala postupovat k severovýchodu a v dalších dnech se udržovala nad jihovýchodním Polskem a později Ukrajinou. Po přechodu zvlněné studené fronty začaly silné deště s extrémní intenzitou i trváním. Denní úhrny dosahovaly až 234 mm (na Lysé Hoře). Pro vývoj odtokové situace první vlny povodní byl rozhodující pětidenní srážkový úhrn (od 4. července do 9. července). Za toto období spadlo 586 mm srážek na Lysé hoře, 513 mm na Revízu a 454 mm na Pradědu. V Krkonoších 235 mm v Peci pod Sněžkou a 260 mm na Labské boudě. Níže položené srážkoměrné stanice na Moravě rovněž detekovaly vysoký srážkový úhrn: Valašské Meziříčí 375 mm a Ostrava 253 mm.
Objem povodňové vlny byl historicky vůbec nejvyšší (Kroměříž, kde je monitoring od r. 1916, uvádí V=970 mil. m³). V povodí Moravy byla nejvíce postižena pramenná oblast vodního toku Moravy (Raškov 229 % Q₁₀₀) a Desná v Šumperku (114 % Q₁₀₀), v Moravičanech byl průtok více než stoletý (123 % Q₁₀₀) a v Olomouci relativně ještě vyšší (148 % Q₁₀₀). Tato více jak stoletá voda byla dále obohacena největším levostranným přítokem Bečvou, kde na Rožnovské Bečvě, pramenící v Moravskoslezských Beskydech, byl ve Valašském Meziříčí pozorován průtok 121 % Q₁₀₀ a po soutoku se Vsetínskou Bečvou na Bečvě v Teplicích 116 % Q₁₀₀ a v Dluhonicích 112 % Q₁₀₀. Řeka Morava na mnoha místech protrhla inundační hráze, rozlila se ze břehů a tekla místy v pásu až 10 km širokém. Mnohde si vytvořila i další koryta. Proto se také značně prodloužily vlivem plnění inundačního území postupové doby kulminačních průtoků, a to např. z Olomouce do Kroměříže na vzdálenost 40 km až na 16 hodin, zatímco dosavadní odhadnutá postupová doba pro Q₁₀₀ činila 6 hodin.
Těžce zasaženo a téměř plošně poškozeno bylo 13 okresů (škody přes 11 mld. Kč), větší škody lokálního charakteru byly v 10 okresech (škody téměř 3 mld. Kč) a malé škody v 11 okresech (škody cca 600 mil. Kč). Povodní bylo postiženo 538 měst a obcí ve 34 okresech. Povodně vyhnaly z domovů okolo 80 000 lidí, zcela smetly 51 silničních a 15 železničních mostů, 946 km železničních tratí a 242 silničních mostů bylo vážně poškozeno a úplně zničeno bylo 12 km silnic.
Škody byly odhadnuty celkově na 60 mld. Kč. Z toho na majetku státu byly odhadovány škody ve výši 13,5 mld. Kč., na majetku obcí 5,9 mld. Kč, na majetku občanů na 8,5 mld. Kč a u podnikatelských subjektů (včetně podniků Povodí) na 31,9 mld. Kč. Celkové škody dosáhly cca 60 mld. Kč. Valící se voda způsobila smrt 50 lidem.

Vyhodnocení povodně na území Moravské Nové Vsi z července 1997:
"Při povodních v červenci 1997 nebyl zasažen intravilán obce. Rozlivová vlna se zastavila přibližně na kótě 158 m n. m.
Dne 7. 7. 1997 byl pro naši obec vyhlášen III. stupeň povodňové aktivity.
8. 7. 1997 - ve 13:00 hod kontrola hladiny řeky Moravy, voda byla již vylita do prostoru ochranných hrází. Hladina v řece Kyjovce byla zvýšena oproti normálu, zvýšení nebylo měřeno.
9. 7. 1997 - z řeky Moravy jsou vypouštěny vody do odlehčovacích kanálů v lese, dochází k zatopení lesa. V místě "u foroty" voda přetéká přes silnici.
12. 7. 1997 - hladina řeky Kyjovky stále stoupá, zatím je v Březích.
14. 7. 1997 - hladina stále stoupá, v jezerech i v řece Kyjovce, v odpoledních hodinách dochází k vybřežení řeky Kyjovky v místech za seníkem - lokalita "salaš". Dochází k postupnému zaplavení luk, voda na druhém břehu postupuje i k obci.
15. 7. 1997 - 4:30 hod. - voda přetéká z luk do jezer, dále již voda přetéká přes vozovku mezi obcí a řekou Kyjovkou. 7:30 hod - hladina vody v řece Kyjovce stoupla za poslední tři hodiny o 8 cm, zaplavuje tréninkové hřiště těsně pod obcí. 8:00 hod. - voda postupuje až k plotu zahrady u rodinného domu p. Hýbla, č. p. 95 a k rodinnému domy p. Gaždy, č. p. 815. 21:00 hod. - voda neustále stoupá.
16. 7. 1997 - stav vody ustálený, v místech tréninkového hřiště dosahuje vody asi 150 cm.
23. 7. 1997 - voda postupně opadává, zatopeny jsou však ještě všechny pozemky mezi obcí a Kyjovkou, dále Hlavní louky a prostory v lese.
1. - 2. 8. 1997 - pročišťování břehů Kyjovky za salaší a výpustě u "čtvrtého jezera" tak, aby voda z luk rychleji odtékala do jezer.
7. 8. 1997 - pročištění odtokového koryta do řeky Kyjovky na hranici k. ú. Moravská Nová Ves a Mikulčice.
3. 9. 1997 - stále ještě zůstávají zatopené plochy v lokalitě Hlavní louky, dochází k vypouštění vod ze štěrkovny do Kyjovky. Snahou je snížit hladinu vody ve štěrkovně a tím i horizont spodní vody. Všechny práce po povodních, tzn. čištění břehů, vypouštění vody, bylo konzultováno s ref. ŽP OkÚ Břeclav, Povodím Moravy - Ing. Vágner a VaK Hodonín.
Navrhujeme umístit normovou vodní značku na budovu "salaše" - budova v areálu chovu koní p. Bartošíka u Kyjovky, objekt na p. č. 4205/2 v k. ú.

Povodeň z března roku 2005
Povodeň byla způsobena oblevou a rychlým táním sněhu. Povodeň způsobila největší povodňovou situaci od roku 1997. Tato povodeň ukázala, že při souběhu povodní na Moravě a Kyjovce hrozí nebezpečí přelití hrází odlehčovacího ramene při větším zpětném vzdutí řeky Moravy.

Povodeň z března roku 2010
Povodeň v roce 2010 byla podobně jako v roce 1997 způsobena dlouhotrvajícími dešti, půda byla nasáklá vodou a nebyla již schopna absorbovat další přívaly srážek. Největší problémy pak způsobovala spodní voda, která činila potíže zejména ve vinných sklepech či sklepech obytných domů, které byly zaplaveny.

Povodeň z června roku 2010
Vlivem rozsáhlé srážkové činnosti ve dnech 1. - 2. 6. došlo k rozvodnění většiny vodních toků nejdříve v Moravskoslezském a Zlínském kraji a následně v Jihomoravském kraji a na Vysočině. Dne 2. 6. ráno byl vyhlášen 3. SPA na řece Moravě v profilu Strážnice, který je rozhodující pro vyhlašování SPA pro správní obvod města Břeclav, jako obce s rozšířenou působností. V době vyhlášení činil průtok cca 480 m³/s s tendencí dalšího vzestupu. Průtok k 17:00 hod. činil cca 725 m³/s. Povodňová situace byla rovněž vyhlášena na řece Kyjovce. V průběhu dne bylo rozhodnuto povodňovou komisí Jihomoravského kraje o odlehčování průtoků z Moravy do poldru Soutok objektem v Moravské Nové Vsi o objemu cca 50 m³/s. 2. 6. 2010 v 16:00 hod. byl hejtmanem Jihomoravského kraje vyhlášen stav nebezpečí. Na základě této skutečnosti byla na den 3. 6. 2010 svolána BR Krizového štábu Města Břeclav, jako obce s rozšířenou působností.