Moravská Nová Ves

Charakteristika zájmového území

Městys Moravská Nová Ves se nachází v jihovýchodní části Jihomoravského kraje, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Břeclav. K 1. 1. 2021 bylo v městysi evidováno 2 594 obyvatel. První písemná zmínka o městysi Moravská Nová Ves pochází z roku 1265. Rozloha území městyse činí 2 341,2 ha.

Střední nadmořská výška zájmové oblasti se pohybuje v rozmezí 100-200 m n. m. Nejvyšším bodem městyse Moravská Nová Ves je bezejmenný vrch o výšce 202 m n. m.

Řešené území městyse je složeno z jednoho katastrálního území Moravská Nová Ves. Městys Moravská Nová Ves se dále skládá z jedné části obce, která nese stejné pojmenování jako katastrální území. V městysi se nachází jedna základní sídelní jednotka (ZSJ) a to Moravská Nová Ves. 

Zastavěné území městyse se nachází v nivě na pravém břehu vodního toku Morava. Zástavba má charakter převážně rodinných domů se zahradami a vinicemi. V severní části zájmového území se nachází ložiska ropy a zemního plynu. Na západ od intravilánu městyse se nachází dva velké zemědělské komplexy, za kterými jsou plochy vinic. Ve středu intravilánu městyse, podél železniční tratě, jsou vybudovány tři velké průmyslové areály, solární elektrárna a skladové komplexy. Na severovýchod od intravilánu městyse, na hranici s katastrálním územím Mikulčice se nachází průmyslový komplex. V jižní části zájmového území se nachází vodní nádrž Štěrkovna, která vznikla zatopením lomu na těžení štěrku. Zájmovým územím prochází silnice I. třídy I/55, která spojuje Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský kraj a dále pokračuje do Rakouska. Přímo přes intravilán městyse vede silnice II. třídy II/424, která spojuje městys Moravská Nová Ves s obcemi Týnec, Tvrdonice a Kostice. Zájmovým územím prochází také železniční trať Břeclav–Hodonín. V území městyse se nachází několik významných historických památek: kostel svatého Jakuba Staršího, socha svatého Jana Nepomuckého a sousoší svaté Anny.

Znázornění území městyse Moravská Nová Ves

Výškové poměry na území městyse Moravská Nová Ves

Sklonitostní poměry na území městyse Moravská Nová Ves

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží území městyse Moravská Nová Ves do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vídeňská pánev, oblasti Jihomoravská pánev a celku Dolnomoravský úval. Území městyse dále náleží do dvou geomorfologických podcelků, a to Dyjsko-moravské pahorkatiny a Dyjsko-moravské nivy. Území městyse je rozčleněno do dvou geomorfologických okrsků, a to do Tvrdonické pahorkatiny a Dyjsko-moravské nivy.

Dyjsko-moravská niva se skládá ze spojené nivy řeky Moravy a řeky Dyje. Jedná se o akumulační rovinu tvořenou čtvrtohorními fluviálními usazeninami (spodním štěrkopísčitým souvrstvím a svrchním souvrstvím hlinitých písků a písčitých hlín). Uprostřed nic vystupují nízké terasy převáté v přesypy. Dyjsko-moravská niva má rozlohu 346,70 km² a zasahuje do jihovýchodní části zájmového území.

Tvrdonická pahorkatina zasahuje do severozápadní části zájmového území a rozkládá se na ploše 159,76 km². Pahorkatina je složena z neogenních a kvartérních sedimentů při úpatí Středomoravských Karpat, okraje tvoří akumulační terasy Moravy a Dyje. Nejvyšším bodem je vrchol Od Ladenska, který je vysoký 211,9 m n. m.

Struktura půdního fondu

V území městyse Moravská Nová Ves je nejvíce zastoupen půdní typ černozem, který se nachází v severní a severozápadní části zájmového území. Půdní typ černozem přechází plynule v půdní typ černice v jihovýchodní části zájmového území. Půdní typ černice se také lokálně nachází podél vodního toku Svodnice v severozápadní části zájmového území. Ostrůvkovitě se v pásmu půdního typu černice vyskytuje půdní typ regozem. Podél vodního toku Morava se nachází půdní typ fluvizem. V bývalých slepých ramenech a ve sníženinách v jihovýchodní části zájmového území se vyskytuje půdní typ glej.

Celková rozloha řešeného území činí 2 341,2 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území městyse vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako zemědělská půda (1 593,1 ha). Orná půda zaujímá 1 261,5 ha zemědělské půdy. Zemědělská půda je dále tvořena zahradami, ovocnými sady a vinicemi (212,6 ha) a trvalými travními porosty (119,0 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména lesní pozemky (367,6 ha), ostatní plochy (191,1 ha) a vodní plochy (142,7 ha). Zastavěné plochy se rozkládají pouze na 46,6 ha.

Struktura a jednotlivé zastoupení druhů využití pozemků v městysi Moravská Nová Ves (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá celé území městyse do teplé klimatické oblasti T4.

Zájmové území se vyznačuje velmi dlouhým, velmi teplým a suchým létem a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým jarem a teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 550-600 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 9–10 °C.

Charakteristika teplé klimatické oblasti T4

Dle Corine Land Cover 2012 převažuje v území městyse orná půda. V jihovýchodní části zájmového území se nachází vodní plocha (Štěrkovna), na sever a na jih od této vodní plochy jsou malé plošky luk. Podél a v okolí vodního toku Morava se nachází listnaté lesy a místy plochy s křovinnou a travnatou vegetací. Na jihozápad od intravilánu městyse je lokalizována plocha stálých kultur (vinice). V jihovýchodní části zájmového území se nachází evropsky významná lokalita (EVL) Soutok – Podluží a ptačí oblast (PO) Soutok – Tvrdovnicko.