Odtokové poměry
Vodní toky na území města Mikulov nemají oficiálně stanovené záplavové území. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Mušlovského potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Mikulov bylo stanoveno pět míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o propustky a mostky. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Mikulov
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na lehce ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Mikulov
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Mikulov metodou kritických bodů
Na území města Mikulov byly stanoveny 2 kritické body, oba v povodí Mušlovského potoka. První kritický bod se nachází u bývalého lomu a druhý kritický bod u zemědělského družstva. Charakteristika je uvedena v následující tabulce.
Charakteristika kritických bodů na území města Mikulov
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41 208 046 | 8,199 % | 57,302 % | 419,840 ha |
| 41 208 119 | 8,232 % | 59,896 % | 523,620 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Mikulov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Mikulov
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Mikulov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Mikulov
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Jihovýchodně od města Mikulov se nachází několik vodních nádrží, které díky své poloze zásadně neovlivňují odtokové poměry na území města. Havárie těchto vodních děl by byla schopna vyvolat zvláštní povodeň zejména na sousedním katastrálním území obce Sedlec. Jejich stručná charakteristika viz. níže. »
Vodní díla na území města Mikulov
Šibeník je průtočný rybník na Včelínku 1 km jižně od Mikulova o rozloze 23 ha. Největší hloubka je 3,1 m. V osmdesátých letech byl rybník obnoven a při tom rozdělen na dvě části. Na rybník je současně napojen Mikulovský potok přitékající od Mikulova, dříve napájený městskou kanalizací, nyní s napojením vyčištěných odpadních vod z ČOV Mikulov. Rybník je využíván k chovu ryb.
Nový rybník je průtočný rybník na soutoku Včelínku, Mušlovského a Rybničního potoka u Sedlce o rozloze 31 ha. Hloubka vody u hráze je 2,1 m. Rybník je využíván k chovu ryb.
Mušlovský horní rybník je průtočný rybník na Mušlovském potoce severně od obce Sedlec o rozloze 3,7 ha. Hloubka vody u hráze je cca 3 m. Je využíván k chovu ryb, především násady.
Mušlovský dolní rybník navazuje na Mušlovském potoce bezprostředně na Mušlovský horní rybník. Jeho rozloha činí 6,0 ha. Rybník je využíván k chovu ryb.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Mikulov
Protipovodňová opatření
Na území města Mikulov nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území města Mikulov