Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Lochovice byla povodněmi nejvýznamněji zasažena v letech 2002, 2011 a 2013. Pokaždé se jednalo o přívalové srážky původem z intenzivních letních bouřek. V minulosti došlo k zatopení ploch kolem toků, podemletí železniční tratě, destrukci železničního přejezdu, zatopení komunikace, mostů, lávek a sportovišť po proudu toků Litavka a Podlužský potok. Zaplaveny byly také rodinné domy ve středu obce, kde zvedá hladinu jez. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Lochovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Následující informace jsou převzaty a místy volně upraveny podle starého tištěného povodňového plánu obce. Fotografie z historických povodní jsou v tištěné verzi plánu v příloze s fotodokumentací.
Povodeň v roce 2002 - Doslovný zápis v kronice obce Lochovice:
"Silné deště na počátku měsíce srpna, zvláště kolem 10., byly příčinou vzniku velké vody po celé republice. Dne 12. srpna napršelo již tolik vody, že byly rozvodněny jak Litavka, tak i Kunatka, potůček od Lázní a všechna místa, kudy stéká voda. Litavka se v prostoru u Havrlíkovic mlýna (Janova), v místě, kde má tento mlýn jez, vylila z břehu takovou silou, že si vytvořila nové řečiště podle železničního mostu až k Oboře. Protože propust nestačila pojmout takovou spoustu vody, dravý proud podemlel násep železniční tratě v délce kolem 20 metrů, takže kolejnice i s pražci visely ve vzduchu, zatímco materiál z náspu odnášela voda směrem k Sýkorovu mlýnu. V obci pak zatopila voda část parku a většinu stavení v Luhu. Voda stékající z polí na Šibenci podtékala sice nádraží kanálem, ale potom zaplavila ulici od nádraží, tekouc směrem do městečka. Povodeň trvala i 13. srpna. Lidé nemohli do práce. Tato povodeň napáchala mnoho škod v městečku i na polích."
Povodeň v roce 2011 - Text upraven podle dokumentu "Dílčí zprávy" o povodni
Dne 21. července došlo k zaplavení Staňkova mlýna cca mezi 1:25 a 17:00 hod. řekou Litavkou. Při povodni bylo také zanešeno nadjezí, které bylo následně dle pokynu Povodí Vltavy, státní podnik, závod Berounka, vyčištěno, přičemž byla naplavenina přetlačena na levou stranu nadjezí. Zanešeno bylo i podjezí, které bylo posléze zprůtočněno na náklady p. F. Staňka. Došlo též k poškození jezového tělesa (asi ze 70 %) a k poškození pozemku s původním parcelním číslem 2166, současným 1021 a k zaplavování dalších pozemků.
Povodeň v roce 2013 - Text upraven podle dokumenty "Dílčí zprávy" hasičů o zásazích (technická pomoc)
Na jihovýchodním okraji intravilánu (v lokalitě kolem č. p. 271) došlo dne 30. 5. ve večerních hodinách k zásahu hasičů. Po příjezdu jednotky na místo byl zjištěn velký příval vody z polí místní kanalizací, která vyvěrala na povrch. Další voda se valila ulicí kolem domů. Jednotka tok vody provizorně odklonila nad vesnici mimo ohrožený prostor. V následujících dnech (1., 3. a 4. 6.) byly proveden další zásahy na různých místech obce - jednalo se o čerpání vody ze sklepů rodinných domů a také k odklonu vody proudící směrem k trafostanici u místní autolakovny.
Povodeň v roce 2013 - Text upraven podle dokumentu "Vyhodnocení povodně"
Pro období 29. - 30. května bylo o den dříve vydáno varování (vydané Českým hydrometeorologickým ústavem) před vydatnými dešti a krupobitím. Varování (29. května) se týkalo také vzniku povodní zejména v povodích Lužické Nisy, přítoků Berounky a horního Labe. Dne 1. června byla v 18.00 hod. svolána povodňová komise obce Lochovice, o hodinu později byl v obci vyhlášen 1. SPA na základě dosažených hodnot výšky hladiny Litavky v profilu Čenkov. V 19.45 hod. byl vyhlášen 2. SPA, tedy pohotovost. O 15 min. později byl kontaktován pak Libor Císař (výkopové a zemní práce Lochovice), byl vypracován plán nasazení techniky a byly vyrozuměny právnické osoby poskytující techniku. V 21.00 hod. se rozvodnil Podlužský potok a zatopil silnici II/118 pod železničním viaduktem u Obory. Tento stav trval do ranních hodin následujícího dne. Dne 2. června v 9.00 hod. byla nasazena technika v lokalitách Na Drahách a na Oboře, byla odvodněna zaplavená místa, čištěny vpustě do kanálů pro odtok povrchové vody. Dne 3. června byla situace v obci neustále monitorována a byly prováděny kontroly. Dne 4. června v 12.00 hod. došlo k odvolání 2. SPA v obci.
Preventivní udržování všech stružních systémů včetně propustků vedlo k pravidelnému odvodu vody do řeky, zde opět nebyly velké škody na majetku obyvatel. Vzhledem k tomu, že byla dne 2. června nasazena technika p. Libora Císaře a p. Zdeňka Fencla (AUTODOPRAVA Lochovice), došlo k odvodnění inkriminovaných míst v zátopovém území, kam směřovala voda z polí, což mělo za následek odvod vody a následně byly odčerpány zatopené sklepní prostory v lokalitách na Oboře a Na Drahách.
Koryto Litavky bylo v době povodně relativně čisté, bez naplavenin a sedimentů v korytě. V době povodně neměla řeka žádné velké překážky ve formě padlých stromů, které by bránily průtoku vody.
