Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně). Bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Lobodice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Jako nejméně pravděpodobné se jeví povodně z přívalových srážek. Dle grafické části povodňového plánu ČR je nejbližším místem ohroženým přirozenou povodní obec Polkovice. Vodu z přívalových srážek by ovšem měla zachytit řeka Valová.
Největší riziko představují povodně na jaře, vyvolané táním sněhové pokrývky a v létě, v důsledku dlouhotrvajících regionálních dešťů, především ve zdrojových oblastech Moravy a Bečvy, jako tomu bylo například při povodních v roce 1997. Dále představují povodňové riziko ledové jevy. K tomuto typu povodní může docházet i za relativně malých průtoků.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Lobodice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
K největší povodni v obci došlo v roce 1997, po období dlouhotrvajících vydatných srážek ve zdrojových oblastech Moravy a Bečvy. Obec na povodeň nebyla připravena a ani nebyly zatím vybudovány protipovodňová opatření. Další povodeň nastala v roce 2006 následkem rychlého tání sněhu v kombinaci s trvalými dešti v Jeseníkách a Beskydech. Byly vytopeny sklepy, voda napáchala mnoho škod v areálu RWE a byly poškozeny břehy Mlýnského náhonu. Povodeň znovu udeřila v roce 2010. V tomto roce byly na povodeň obyvatelé a záchranné složky lépe připraveni. Pomocí pytlů s pískem byla navýšena ochranná hráz a nedošlo k jejímu přelití. Přesto došlo k zaplavení některých pozemků a škodám.