Odtokové poměry
Na území obce má stanovené záplavové území vodní tok Valová (Romže). Záplavové území bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje (č.j. KUOK 100767/2011) ze dne 7. 9. 2011. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu. »
Na území obce má stanovené záplavové území vodní tok Blata. Záplavové území bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje (č.j. KUOK 78805/2014) s platností od 3. 11. 2014. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu. Na území obce však vodní tok Blata nevybřežuje při Q100 z koryta a v záplavovém území tohoto toku neleží žádné objekty. »
Na území obce má stanovené záplavové území vodní tok Morava. Záplavové území bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje (č.j. KUOK 33030/2006) s platností od 23. 3. 2006. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu. »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Lobodice bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry, jedná se především o mosty, mlýn, jez a stavidlo. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Lobodice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Lobodice nebyla stanovena žádná místa ohrožená přívalovou povodní.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Lobodice
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Na území obce se nenachází žádné kritické body.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Lobodice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Lobodice
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích. Místem potencionálního vzniku ledových jevů je stavidlo Mlýnského náhonu a jez na Blatě. Při chodu ledů je třeba tomuto místu věnovat zvýšenou pozornost. »
Místa výskytu ledových jevů na území obce Lobodice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce se nachází obecní rybník. V roce 2006 došlo k jeho rozlivu v důsledku rozdílných výšek hladin rybníku a Mlýnského náhonu. »
Na toku Hloučela - přítok Valové - je vybudovaná vodní nádrž Plumlov, které by v případě havárie mohla vyvolat zvláštní povodeň. »
Soustavy rybníků přispívají neovladatelnými retenčními prostory (nad přelivy) ke snížení povodňových průtoků. Ovlivnění se projevuje u povodní menších, s větší četností výskytu (cca do Q5 - Q20). Při velkých povodních je vliv většiny rybníků v povodí na průběh povodně malý. Překročí-li povodeň kapacity výpustných zařízení, rybníky se rychle naplní a stávají se nebezpečným prvkem v povodňové ochraně.
Většina rybníků v povodí je zařazena z hlediska bezpečnosti do IV. kategorie, kde technicko-bezpečnostní dohled vykonává vlastník (provozovatel) vodního díla. Pro tuto kategorii je stanovena cykličnost prohlídek 1x za 10 roků (dle § 62 vodního zákona).
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Lobodice
Protipovodňová opatření
Na území obce je vybudován protipovodňový val. Je situován na pravém břehu Blaty okolo objektu plynárny. Jeho primární účel je ochránit obec před povodněmi na řece Moravě a Blatě. V roce 2010 byla hráz poškozena v důsledku přelivů. Následně byla opravena a byla tak obnovena její protipovodňová funkce. »
Protipovodňová opatření na území obce Lobodice