Lomnice nad Lužnicí

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Lomnice nad Lužnicí lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích. když dochází ke koncetraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »

Přirozená povodeň vzniklá srážkovou činností v horních částech povodí je sice transformována rybniční soustavou v okolí, zejména Rožmberkem, ovšem při vyčerpání kapacity retenčních prostorů dojde k vybřežení a zaplavení území. Na správním území jsou postiženy především nemovitosti v okolí toků. V povodí Lužnice to jsou rekreačních chaty, z nichž velká část je v současné době využívána k trvalému bydlení (DIREKTA a. s., 2014).
Nebezpečí ohrožení správního území Lomnice nad Lužnicí je vzhledem k morfologii území malé. Přívalové srážky se zde však projeví zvýšením hladin rybničí soustavy, která v důsledku pak může způsobit rozvodnění toků a svodnic v území. Takové epizody se v posledních letech opakují stále častěji – i vícekrát do roka především v letním období, zřejmě vlivem klimatických změn (DIREKTA a. s., 2014).

Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Lomnice nad Lužnicí jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní

Historické povodně

Povodně postihují území od nepaměti. Největší povodeň postihla Lomnici nad Lužnicí a celé rozsáhlé území jižních Čech v srpnu 2002 s kulminací 13. a 14. srpna. Z hlediska N-letosti se jednalo o povodeň vyšší než Q₁₀₀, odhaduje se na cca Q500. Jako nouzové řešení stavu při povodni 2002 byly paty a vzdušné strany rybničních hrází zpevněny navezením zeminy a kamenitého materiálu – především u Rožmberka a jako nouzové opatření byly trhavinou odstraněny stavidla již nepřístupných odtokových objektů. K přímé havárii hráze žádného rybníka nedošlo, ovšem situace musela být řešena v rámci Krizového stavu a tomu odpovídajících opatření. I přesto škody na majetku přesáhly několik mil. Kč, především na majetku fyzických osob (domy k bydlení, garáže a další stavby, movitý majetek) i na ostatním majetku. Došlo k významnému poškození komunikací, kanalizačních sítí atd. Ztráty na životech nebo zdraví obyvatel nevznikly jen díky intenzívní činnosti Povodňové komise a velké obětavosti občanů. Povodně s nižším kulminačním stavem (Q₅ – Q₁₀) se opakují nepravidelně, v posledních letech lze vysledovat častější opakování (DIREKTA a. s., 2014).