Lomnice nad Lužnicí

Charakteristika zájmového území

Město Lomnice nad Lužnicí se nachází asi 30 km severovýchodně od Českých Budějovic, na hranici CHKO Třeboňsko. Katastrální území města spadá pod SO ORP Třeboň. V roce 1382 byla Lomnice nad Lužnicí povýšena na město. V současné době zde žije zhruba 1 800 obyvatel. Významnou plochu katastrálního území zabírají vodní nádrže, jedná se především o Velký Tisý, Služebný rybník a Velký Lomnický rybník. Východně od intravilánu města protéká řeka Lužnice. Intravilán leží na Miletínském potoce, který se vlévá severovýchodně od intravilánu do Lužnice. Část západní hranice katastrálního území je tvořena vodním tokem Zlatá stoka.

Zájmové území povodňového plánu na ortofotosnímku

Průměrná nadmořská výška je 420 m. Území je ploché bez výrazných výškových rozdílů. Město je ze západu a jihu zcela obklopeno vodními plochami rybníků. Zástavba města je souvislá, je soustředěna kolem náměstí, kterým prochází silnice II. řádu od Veselí nad Lužnicí do Třeboně. Celková zastavěná plocha je 26 ha , zemědělská půda tvoří 1169 ha, lesy pouze 36 ha. Vodní plochy tvoří významnou část území – 508 ha, což je 27 %. Území intravilánu je využíváno k zemědělské výrobě, podíl lesů je přiměřený jihočeským poměrům. Významnou složku tvoří rybníkářství a produktivní chov ryb. Řeka Lužnice je od vlastní zástavby města vzdálená východně asi 2 km.

Geomorfologické členění:          
Systém: Hercynský  
Provincie: Česká vysočina   
Subrovincie: Česko-moravská soustava
Oblast: Jihočeské pánve       
Celek: Třeboňská pánev  
Podcelek: Lomnická pánev

Celek Třeboňská pánev je celek v jižních Čechách, který je součástí Jihočeských pánví. Jeho rozloha činí zhruba 1360 km² a leží převážně v povodí Lužnice. Třeboňská pánev společně s Českobudějovickou pánví vznikla v době křídy (zhruba před 88 miliony lety) při saxonské zlomové tektonice, jako reakce na horotvorné procesy alpinského vrásnění. Sedimenty mohou dosahovat až 300 m mocnosti, jedná se především o sedimenty svrchnokřídového stáří. Vzhledem k malému spádu řek a nedostatečného odvodňování a špatně propustného podloží se zde vytvořila rozsáhlá rašeliniště a následně nejvýznamnější česká rybníkářská oblast.

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá katastrální území města do mírně teplé oblasti MT10.

Charakteristika mírně teplé oblasti MT10