Litomyšl

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území správního obvodu města Litomyšl lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky -  povodní z toku Loučné jsou ohroženy zejména místní části Litomyšl – Město, Nedošín a Lány. Místní části Zahájí, Záhradí a Suchá jsou potenciálně ohroženy drobnými vodotečemi, které jsou rizikem především v době přívalových srážek. Místní části Suchá a Pazucha Končinským potokem a místní část Kornice Kornickým potokem. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována splachy z polí, když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na komunikacích. »

Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Litomyšl jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně »

(převzato z Povodňového plánu města Litomyšl)

18. 1. 1781

Největší povodeň, která postihla Litomyšl. Celá oblast horního toku Loučné byla postižena nevídanou živelní pohromou. O zničující síle této povodně svědčí dochované zápisy o množství domů, mlýnů, mostů a jezů, které byly povodní zničeny. Výšková značka označující hladinu dosaženou při této povodni je osazena na Smetanově náměstí na radniční věži ve výšce cca 1,70 m nad terénem.

6. 3. 1891

Povodeň většího charakteru. Podle výškové značky osazené na č.p. 291 v Benátské ulici byla hladina nad terénem cca 1,30 m

V letech 1938, 1941 a 1947 nastaly povodně menšího charakteru.

17. 5. 1984 

Dvě opakované povodně na stejném povodí – na pravostranném přítoku Loučné - Drahošce. Ochranná Primátorská hráz byla v této době porušená, nefunkční a vrchní část povodí byla nevhodně oseta kukuřicí. ČHMÚ hodnotil povodeň na úrovni Q₅₀.

8. 7. 1997

Povodeň na úrovni Q₁₀₀. Výšková značka osazená na č.p. 291 v Benátské ulici, značící výšku hladiny při povodni je cca 1,00 m nad terénem. Podle hlásného profilu v Litomyšli na Desné voda kulminovalana na hodnotě 304 cm.

29. 3. 2006   

Dosaženo třetího stupně povodňové aktivity, povodeň na úrovni Q₃₀. Hladina vody  vodního toku Loučná dosáhla  215 cm, nedošlo k materiálním škodám. Zkušenosti z tohoto povodňového stavu jsou zapracovány do plánu.