Odtokové poměry
Vodní tok Líšenka ani Kozrálka nemají na území obce Líšná oficiálně stanovené záplavové území.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Líšenky. Vodní tok Kozrálka nepředstavuje při povodních nebezpečí na území obce Líšná, protože je jeho koryto dostatečně kapacitní. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území obce Líšná
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Líšná byla stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní: »
- přítok přívalových vod z oblasti Kouty, kde ohrožují zástavbu na JV obce
- přítok přívalových vod z oblasti Vrchní stíny, kolem zemědělského družstva, kde se vlévají na komunikaci a pokračují do intravilánu obce
- přívalové srážky rozvodňují tok Líšenka a jeho části (zejména oblast Padělky a Březí) - místo kritického bodu
Při intenzivních lokálních srážkách dochází k rychlému nastoupání hladiny v toku Líšenka a jeho sběrných částí. Obec Líšná leží v údolí a je ohrožována především přívalovými srážkami. Od západu obce dochází ke splachu na mírně ukloněných polích, kde se dále voda vlévá na komunikaci a pokračuje směrem do obce. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Líšná
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Líšná metodou kritických bodů
Na území obce Líšná byl stanoven jeden kritický bod.
Charakteristika kritických bodů na území obce Líšná
Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
41 202 187 (povodí Líšenky) | 8,575 % | 21,274 % | 674,080 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Líšná. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Líšná
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Líšná mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Líšná
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území obce Líšná se projekčně připravuje na jihu intravilánu obce ochranná hráz (IV. kategorie TBD), nad obcí JV směrem na pravostranném přítoku Líšenky od intravilánu obce leží rybník, jehož hráz je opravená a dimenzovaná. Východně od intravilánu obce se nachází rybník Včelínek, odkud dále voda teče do toku Kozrálka.»
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Líšná
Protipovodňová opatření »
Na území obce je zpracovávaný návrh na protipovodňová opatření na toku Líšenka. Jedná se o suchou nádrž (poldr) spolu s revitalizací toku a mokřadními ekosystémy pro lepší transformaci povodňové vlny v uzávěru údolí nad intravilánem obce Líšná. Ochranná nádrž bude sloužit pro zachycení velkých vod. Hráz je navržena jako zemní, homogenní, nepojízdná se sdruženým funkčním blokem. »
Další protipovodňové opatření je plánované na toku Kozrálka na hranici katastrů Líšné a níže ležících Domaželic. Je zde navržena suchá nádrž (poldr), která má sloužit k zachycení velkých vod z toků Kozrálka a Líšenka a má sloužit zejména pro protipovodňovou ochranu obce Domaželice.
Protipovodňová opatření na území obce Líšná