Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Linhartice byla v minulosti povodněmi zasažena několikrát. Za posledních několik let lze zmínit červencové povodně z roku 1997 nebo jarní povodně z let 2003, 2005 a 2006, kdy se koryto vodního toku Třebůvka velmi rychle naplnilo vlivem tajícího sněhu a vydatných srážek.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Linhartice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

V kronice obce Linhartice je dochováno několik záznamů o povodních na území obce.

7. července 1663 postihla Linhartice velká povodeň, způsobená katastrofální průtrží mračen. Voda protrhla hráze rybníků, zbořila knížecí pilu, městskou valchu a vyžádala si 33 lidských životů. Další velké povodně přišly v letech 1770, 1798, 1817 a dále až do r. 1904. Tehdy byla provedena regulace řeky Třebůvky. Velké povodně v poválečné době postihly obec v letech 1947, 1956, 1959, 1966 a zejména poslední největší povodeň v červenci 1997, kdy byl na stanici Mezihoří zaznamenán doposud nejvyšší vodní stav 235 cm, což je překročení 3. SPA o více než 0,5 m.
Povodeň v roce 1923
"Pašijový týden přinesl nádherné počasí; jarní obdělávání bylo vykonáváno pravidelně. Stromy začaly kvést již koncem dubna a trvalo to jen několik dnů. Podél pastviště a u mlýnského rybníka byly opět zpozorovány ondatry pižmové; u rybníka byly zpozorovány také podhrabané hráze. 13. května bylo možno na západě okolo 9 h pozorovat skvostný meteor. Pověra lidí tomu přisuzovala rozmanité obavy. Svátek Božího těla byl pro mnoho vesnic rodného kraje černým dnem. Po jednom nanejvýš parném dopoledni se v brzkých poledních hodinách rozpoutala silná bouře. Do mnoha vesnic se snesl přívalový déšť a přeháňka s krupobitím zničila převážnou většinu ovoce. V těchto dnech byla regulace potoka požehnáním. V 5 h voda stoupla a okolo večera byla až po okraj hráze. Bez regulace by vesnice, která byla v tento den ušetřena, zakusila obrovskou povodeň."
Povodeň v roce 1947
"V roce 1947 bylo abnormální počasí. Zima byla velmi tuhá a napadalo mnoho sněhu. Koně zdejších rolníků zapadali při svážení dříví v lese až po břicha do sněhu. Tato sněhová kalamita postihla celou Evropu a snad nejvíce Anglii, kde byly celé vesnice odříznuty od světa a musely býti zásobovány letadly. Zato mládež si přišla při zimních sportech na své. Čilý ruch byl i na Linhartickém rybníku, odkud rolníci odváželi led do třebovského pivovaru. Na jaře začal sníh prudce tát a způsobil povodněmi mnoho škod. V naší republice byly težce postiženy vesnice podél řeky Berounky v Čechách. Avšak ani ve zdejší obci nestačilo 20.3.1947 pojmout 3 metry hluboké koryto řeky všechnu vodu, která se valila od Mor. Třebové a z kopců. Řeka se začala u školy vylévat z břehů a u č. p. 58 se rozlila po lukách a vytvořila jezero. Vysoký stav vody v řece způsobil, že se voda tlačila proti proudu do mlýnského náhonu. I z něho se začala voda brzy rozlévat a zaplavila celou školní zahradu. Přes noc sice trochu vody opadlo, avšak příštího dne dosáhla voda stejné výše. Teprve třetího dne počala voda v řece pomalu klesat."