Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Lichnov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Lichnov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Území horního toku řeky Opavy, ke kterému náleží katastr obce Lichnov, bývá povodněmi zasaženo s poměrně velkou četností. V roce 1996 zasáhla Lichnov ničivá povodňová vlna, která zdevastovala polovinu obce a v dalším roce se zopakovala, ale naštěstí již s menší intenzitou.
V květnu roku 1996 se na území horní Opavy vyskytly extrémní povodně z přívalového deště. Poměrně krátká intenzivní srážka v trvání 3 až 4 hodin zasáhla zejména horní část povodí Opavy, povodí Čižiny, Opavice a horní část povodí Moravice. Maximálních úhrnů dosáhla v linii mezi Bruntálem a Lichnovem, kde byl 13. 5. 1996 za krátkou dobu zaznamenán srážkový úhrn 110 mm a kulminační průtok překročil úrovně stoletých vod.
Největší následky povodeň zanechala především podél menších vodních toků v povodí Opavy - tedy podél Čižiny, Zátoráčku, Oborenského potoka, Hvozdnice a Moravice. Obec Lichnov byla povodní zasažena mimořádně těžce s katastrofálními následky. Došlo zde k rozsáhlým materiálním škodám (byl zničen majetek za bezmála 500 mil. Kč) a bohužel i ke ztrátám na lidských životech, neboť utonul jeden člověk. V obci Lichnov, která se nacházela v centrální srážkové oblasti, byla zcela zdevastována koryta toku, souběžné komunikace, přemostění, zničeny byly také domy, zahrady, automobily, utonulo mnoho domácích zvířat. V 6 km dlouhé obci nebyla sjízdná žádná komunikace, nefungovalo telefonní spojení a došlo k přerušení dodávky elektrické energie. Řekou Opavou v Krnově (nad soutokem s Opavicí) protékalo 136 m³/s. Průjezdnost obce Lichnov byla zajištěna až po čtrnácti dnech. Potok byl vrácen do svého provizorního koryta a na pozůstatcích roztrhané silnice byla vybudovaná provizorní cesta.
Po ukončení záchranných prací se okamžitě začalo pracovat na projektech celkové obnovy obce. Měla být zahájena v roce 1997. Došlo však k další povodni, a to v červenci roku 1997. Regionální srážky začaly padat 4. července za situace, kdy už v předchozích dnech poměrně často pršelo a půda již byla nasycená vodou. Ve dnech 5. až 8. července byly v Jeseníkách zaznamenány srážkové úhrny přes 500 mm (např. Rejvíz – 513 mm, z toho za jeden den až 214 mm). Po předešlé povodni měl mít dravý proud vody cestu Lichnovem volnou. Nepřekážely mu mosty, lávky ani vzrostlá zeleň. Ve většině vodních toků byly zaznamenány průtoky dosud nepozorovaných velikostí. Kulminační průtok řekou Opavou v Krnově (nad soutokem s Opavicí) 375 m³/s byl vyhodnocen jako průtok povodně s četností opakování 1x za 700 let.
Povodeň v roce 1997 byla takové velikosti, že v rozhodující části zájmového území byly kapacity koryt výrazně překročeny a proudící voda prakticky v celé šířce údolních niv přetvářela zemský povrch.
Po ničivých povodních, které obec Lichnov postihly v letech 1996 a 1997, je zástavba obce stále ohrožena vodami z přívalových dešťů, které se v následujících letech naštěstí již neobjevily v takovém rozsahu a s takovými následky, jejich riziko však nadále trvá. Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností. Z tohoto důvodu obec Lichnov klade velký důraz na vybudování protipovodňových opatření a prvků, které by těmto mimořádným událostem předcházely a nebo alespoň dokázaly zmírnit jejich následky.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje stanovil v dubnu roku 2003 území vodního toku Čižina jako území záplavové. Dotčeným katastrálním územím v rámci stanoveného záplavového území je i katastrální území obce Lichnov, kde byla vymezena aktivní zóna záplavového území po celé délce toku Čižina v obci Lichnov – 6 km.
