Charakteristika zájmového území
Město Letohrad leží v podhůří Orlických hor v SO ORP Žamberk. K 1. 1. 2016 bylo ve městě evidováno 6 238 obyvatel. Velikost správního obvodu města činí 2 354 ha.
Co se týče využití půdy na území města Letohrad, třetinu území tvoří lesní porosty a třetinu orná půda. Poměrně významné zastoupení mají trvalé travní porosty.
Využití pozemků v městě Letohrad (dle ČSÚ k 31. 12. 2016)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 785,67 ha | 33,37 % |
Chmelnice | 0 ha | 0 % |
Vinice | 0 ha | 0 % |
Zahrady | 109,20 ha | 4,64 % |
Sady | 8,68 ha | 0,37 % |
Trvalé travní porosty | 399,31 ha | 16,96 % |
Lesní půda | 776,73 ha | 32,99 % |
Vodní plochy | 18,97 ha | 0,81 % |
Zastavěná plochy | 61,25 ha | 2,60 % |
Ostatní plochy | 194,61 ha | 8,27 % |
Celková výměra k.ú. | 2 354,40 ha | 100 % |
Správní obvod města Letohrad
Geomorfologická charakteristika
Systém: Hercynský
Provincie: Česká vysočina
Subrovincie: Krkonošsko-jesenická soustava
Oblast: Orlická
Celek: Podorlická pahorkatina
Podcelek: Žamberská pahorkatina
Okrsky: Letohradská brázda, Letohradská pahorkatina a Dobroučská vrchovina
Letohradská brázda je tektonicky podmínění brázda v povodí Tiché Orlice na slínovcích a spongilitech středního turonu. Reliéf je členitý (pahorkatinný) se zbytky neogenních říčních sedimentů s pleistocenními terasami Tiché Orlice. Vyskytují se zde lokality neogenních štěrků a písků. Nejvyšším bodem je Karlovice (475 m n. m.)
Letohradská pahorkatina je členitá pahorkatina v povodí Divoké a Tiché Orlice na slínovcích, spongilitech a pískovcích spodního až středního turonu. Reliéf je členitý erozně denudační s četnými kuestami (s čely na SV - V), výraznými hluboce zaříznutými údolími Divoké a Tiché Orlice a jejich přítoků, pleistocenními říčními terasami a s četnými zbytky neogenních říčních sedimentů. Nejvyšší bod je Polův kopec (658 m n. m.).
Dobroučská vrchovina je členitá pahorkatina v povodí Tiché Orlice na permských až turonských slepencích, pískovcích, jílovcích a spongilitech. Reliéf je silně rozčleněný s denudačními a strukturálními hřbety, suky a odlehlíky (inverze reliéfu). Nejvyšším bodem je Žampach (546 m n. m.).
Klimatická charakteristika
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města do mírně teplé podoblasti MT2.
Klimatická charakteriustika dle Quitta
Klimatická jednotka | MT2 |
Roční počet letních dní | 20–30 |
Počet dní průměrnou teplotou 10 ° C a více | 140–160 |
Počet mrazových dní | 110–130 |
Počet ledových dní | 40–50 |
Průměrná teplota v lednu | (-3)–(-4) °C |
Průměrná teplota v červenci | 16–17 °C |
Počet dní se srážkami 1 mm a více | 120–130 |
Počet dní se sněhovou pokrývkou | 80–100 |
Srážkový úhrn za vegetační období (duben až září) | 450–500 mm |
Srážkový úhrn za v zimním období (říjen až březen) | 250–300mm |