Libina

Odtokové poměry

Na území obce Libina je oficiálně stanovené záplavové území pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny ZÚ vodního toku Oskava v úseku ř. km 0,000 - 45,206 a Mladoňovského potoka v ř. km 0,000 - 0,782, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabylo účinnosti 5. 4. 2017 (č. j. KUOK 28909/2017). »

Na Velinském potoce se nachází neoficiální záplavová území, tzv. "rozlivové křivky", které byly vypracovány na základě historických zkušeností s povodněmi. Tyto "rozlivové křivky" nepatří mezi územně plánovací podklady. K povodňovému plánu jsou přiloženy jako dokreslení možného povodňového nebezpečí v obci. »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Oskavy a Mladoňovského potoka.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území obce se nachází 19 míst, která mohou omezovat odtokové poměry. » 

Problémy v Dolní Libině při posledních povodních v červnu roku 2020 způsobily 3 propustky (propustek u domu č. p. 132, dále propustek u domu č. p. 98 a propustek u domu č. p. 186). Zejména propustek u domu č. p. 98 je ve velmi špatném technickém stavu (je zřejmě nefunkční nebo zaslepený) a byl označen starousedlíky, kteří v oblasti bydlí, jako hlavní příčina zatopení domů při této povodni. »  

Vozovka komunikace č. II/446 tímto úsekem prochází po cca 1,5 m vysokém náspu, který omezuje odtok rozlivné vlny z řeky Oskavy do zastavné části z východní strany vozovky a voda se zde kumuluje. Podle starousedlíků byly na místě do roku 2001 velké propustky, které tvořila klenba. Byly ve špatném technickém stavu a Správa silnic je nechala nahradit trubními propustky o průměru 300 mm. Po povodních v červnu roku 2020 byla na místo přizvána Správa silnic Olomouckého kraje, která sdělila, že při rušení starých klenbových propustků nikdo nevznesl požadavek na jejich zachování a proto byly zrušeny.

Propustek u domu č. p. 132 je vyčištěn, ale bohužel současná dimenze nedokáže dostatečně odvést kumulovanou vodu z východní strany komunikace. Aby nedocházelo k dalším problémům při odtoku vody na západní stranu vozovky, byl od propustku vykopán příkop, který má vodu odvést přímo do Oskavy tak, aby voda ještě nezatopila oblast na západní straně vozovky.

Místa omezující odtokové poměry na území obce Libina

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Intravilán obce se nachází v údolí podél Libinského a poté Mýdlového (Mladoňovského) potoka a je sevřené mezi hřbety ze západní, severní a z východní strany. Z okolních kopců sestupují svahy směrem do obce, průměrně sklony svahů se pohybují mezi 10 - 15%. Vlivem této sklonitosti může při větších srážkách docházet k odtoku vody po povrchu, soustředění do menších vodních toků podél obce a vtoku přívalových vod do obce. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1 : 500 000 »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Libina metodou kritických bodů

Charakteristiky jednotlivých kritických bodů na území obce Libina

Na území obce je stanoveno 13 kritických bodů, jejichž charakteristiky jsou uvedeny výše v tabulce.

Model drah soustředěného odtoku

Území obce Libina je na několika místech ohrožována povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v severní části obce Libina

Dráhy soustředěného povrchového odtoku ve střední části obce Libina

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v jižní části obce Libina

Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňového plánu.

3D Model akumulovaného odtoku (Pozor - dlouho se načítá - cca 1-2 minuty)

 

 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Libina

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, která předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky na území obce Libina mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Libina

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Libina se nachází 2 významnější vodní díla »

• Vodní nádrž Dolní Libina - nachází se v jižní části obce. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu spadá mezi vodní díla IV. kategorie. Vlastníkem a provozovatelem je Rybářství Přerov a. s. Rybník je využíván pro chov ryb a drůbeže. V případě mimořádné události by zvláštní povodeň mohla ohrozit obce na jižně od Libiny, Novou Hradečnou a Šumvald.
• Rybníček v chatové oblasti - nachází se severovýchodně od intravilánu obce. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu nespadá mezi vodní díla I. - IV. kategorie. Vlastníkem je Obec Libina.

Kategorie vodních děl z hlediska technickobezpečnostního dohledu jsou stanoveny na základě § 61 odst. 8 zákona č. 245/2001 Sb., vodní zákon a vyhlášky č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Libina

 Vodní díla