Libina

Charakteristika zájmového území

Obec Libina se nachází v Olomouckém kraji, 40 km od krajského města Olomouc, ve správním obvodu ORP Šumperk, 15 km od města Šumperk. Jižní hranice obce tvoří hranici mezi ORP Šumperk a ORP Uničov. Obec se skládá ze tří částí - Horní Libiny, Dolní Libiny a Obědné.

V písemných pramenech je první zmínka o obci doložena k roku 1358, tehdy o Německé Libině. Zajímavými místy v obci jsou zejména kulturní památky jako je kostel Sv. Jiří, kaplička Loučení v blízkosti fary nebo sousoší Nejsvatější Trojice v Dlouhé ulici. V Libině je veřejný vodovod, kanalizace, obec je plynofikována. Z Libiny je dobrá dopravní dostupnost do okolních větších měst jako je Šumperk, Uničov, Olomouc. Obcí prochází silnice druhé třídy č. II/446 vedoucí od státních hranic s Polskem přes Šumperk až do Olomouce. Dále je v obci vlaková zastávka na jednokolejné trati č. 290 z Šumperka do Olomouce a několik autobusových zastávek. Společenský život ve vsi zaštiťuje zejména Sbor dobrovolných hasičů Libina, Skautský oddíl Libina a Přátelé dechovky o.s. V obci má sídlo veřejná knihovna a nachází se zde kino. K 1. 1. 2020 (dle dat ČSÚ) bylo v obci evidováno 3 267 obyvatel.

Rozloha katastru obce činí 2 725,8 ha. Většina zastavěného území se nachází na dně údolí podél vodních toků Libinský potok a Mýdlový potok (Mladoňovský potok) mezi vrchy Brdo a Baškovec. Na jihu obce se nachází vodní nádrž Dolní Libina. Kromě rodinných a panelových domů, kterých je v Libině 13, zahrad a sadů se v zájmové oblasti nachází i větší zemědělské a průmyslové komplexy.

Katastrální území obce Libina

Geomorfologické a geologické členění

Obec Libina se nachází na hranici 2 systémů - Hercynského a Alpsko-himalájského. Hranice mezi systémy není zřetelná a zvolna přechází jeden ve druhý. Alpsko-himalájský systém na území obce zasahuje svým severním cípem. Spadá do něj zejména údolní část katastru jako jižní část obce (niva řeky Oskavy), od které se táhne pruh, v němž leží celé zastavěné území Dolní Libiny. Poté se táhne výš do Horní Libiny, kam zasahuje nad území současné mateřské školy. Západní, severní a východní část katastru obce (s vyšší nadmořskou výškou) náleží do Hercynského systému, tedy severní část Horní Libiny (od Mateřské školy), katastr Obědné a téměř celá délka Mýdlového potoka (Mladoňovského potoka) před vtokem do zastavěného území Horní Libiny.

Geomorfologické členění Alpsko-himalájského systému
Provincie: Západní Karpaty
Soustava: Vněkarpatské sníženiny
Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
Celek: Hornomoravský úval
Podcelek: Uničovská plošina
Okrsek: Hornolibinská brázda, Oskavská niva

Zastavěná část obce, která leží v Alpsko-himalájském systému, náleží do provincie Západní Karpaty, do soustavy Vněkarpatské sníženiny, do podsoustavy Západní Vněkarpatské sníženiny, do celku Hornomoravský úval a do podcelku Uničovská plošina. Podcelek se dále dělá na 2 okrsky: Hornolibinskou brázdu (zaujímá zastavěné území Horní Libiny a severní části Dolní Libiny) a Oskavskou nivu (táhne se podél řeky Oskavy, spadá do ní jižní část Dolní Libiny).

Hornolibinská brázda se nachází v severní části Uničovské Plošiny a téměř celá se nachází v katastrálním území obce. Protáhlá strukturně podmíněná sníženina má rozlohu 7,02 km², je vyplněná pleistocenními a kvartérními sedimenty. Nejvyšším bodem je Zadní vrch (326,6 m n. m.). Hornolibinská brázda se nachází ve 2. - 3. vegetačním stupni a je tvořená částečně poli a částečně smrkovými porosty.

Oskavská niva je náplavová rovina řeky Oskavy s plochou 21,6 km². V podloží se nacházejí kvartérní sedimenty - dolní štěrkopískové souvrství a horní holocenní souvrství písčitých hlín a hlinitých písků. Má charakter náplavového kužele, který se vytváří díky vodním tokům stékajícím z Jeseníků a usazováním odneseného materiálu. Je tvořena loukami a místy teplomilnými lužními porosty.

Geomorfologické členění Hercynského systému
Provincie: Česká vysočina
Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
Podsoustava: Jesenická podsoustava
Celek: Hanušovská vrchovina

Území, nacházející se v Hercynském systému, spadá do provincie Česká vysočina, do Krkonošsko-jesenické soustavy, do Jesenické podsoustavy a do celku Hanušovská vrchovina. Dále se na území obce nacházejí 2 podcelky, jejichž dělícím prvkem by mohl v horní části být Libinský potok, v jižní části se mezi nimi nachází podcelek Uničovská Plošina Alpsko-himalájského systému. Podcelek Hraběšícká vrchovina leží na východě území a dále spadá do okrsku Oskavská pahorkatina. Podcelek Úsovská vrchovina se nachází na západě katastru obce a člení se na 3 okrsky: Benkovská vrchovina (nachází se na severozápadním cípu obce), Rohelská pahorkatina (zaujímá zastavěné území Obědné) a Bradelská vrchovina (spadá do ní západní cíp katastru obce).

Oskavská pahorkatina s plochou 57,72 km² zasahuje na území obce svou jihozápadní částí. Pahorkatina je rozčleněná pravými přítoky řeky Oskavy. V podloží se nacházejí denské fylity, diabasy, diabasové tufy, křemence a migmatity. Tento okrsek tvoří přechod mezi hluboko zařezaným údolím řeky Oslavy a vyšším terénem Hraběšické hornatiny. Nejvyšším vrcholem je Posed (672,1 m n. m.).

Do Rohelské pahorkatiny spadá většina území na západě obce, kde se rozprostírá její východní část. Členitá pahorkatina lemuje ze všech stran nejvyšší část Úsovské vrchoviny, Bradelskou vrchovinu. Rohelská pahorkatina má rozlohu 56,95 km² a je složená z devonských fylitů, diabasových tufů, tufitů a diabasů. Okraje pahorkatiny jsou zakryty spraší a podél vodních toků se nacházejí pedimenty (mírně ukloněné erozí a denudací zarovnané povrchy, které tvoří přechod mezi horami a pánevními oblastmi). Převládají zde louky a pole, drobné lesíky jsou tvořeny smrkovými porosty s modřínem.

Bradelská vrchovina tvoří západní cíp obce. Jedná se protáhlý hřbet Úsovské vrchoviny s nejvyšším bodem Bradlo (599,5 m n. m.) a významnými vrcholy Kočičí skála (558,0 m n. m.) a Tři Kameny (558,1 m n. m.). V podloží se nacházejí křemence, a svahy tvoří tmavé fylity. Na vrcholech se díky intenzivní pleistocenní modelaci nacházejí izolované skály. Svahy jsou pokryty rozsáhlými sutěmi a balvanovými proudy, při úpatí se nacházejí pedimenty. Bradelská vrchovina se nachází ve 4. - 5. vegetačním stupni a je převážně zalesněna smrkovými porosty s modřínem a místy borovými porosty.

Benkovská vrchovina tvoří severozápadní cíp obce a na území zasahuje svou jihovýchodní částí. Jedná se o hřbet s plochou 35,85 km², který je tvořený devonskými kvarcity, blastomylony, fylity a metagranity. Hřbet má charakter hrástě, ve které jsou patrny zbytky plošinatého povrchu, který byl značně rozřezán kryogenními pochody a na okraji údolími vodních toků. Nejvyšším bodem je Bílý kámen (588,5 m n. m.). Benkovská brázda je středně zalesněná, zejména na území obce smrkovými porosty s jedlí a modřínem.

V Dolní Libině se nachází ložisko migmatitu a ruly, kterou povrchově těží firma FORTEX - AGS, a. s., Šumperk a dále využívá ke stavební činnosti. V minulosti byl na území Horní Libiny těžen kaolin.

Digitální model reliéfu obce Libina

Sklonitoství poměry na území obce Libina

Z digitálního modelu reliéfu a mapy sklonů je patrné, že údolí Libinského potoka a poté Mýdlového potoka (Mladoňovského potoka), do kterých se stékají vodní toky z okolních svahů, je protáhlé a má pozvolný spád. Na západní, severní a východní straně se nacházejí hřbety, kde dochází k pozvolnému stoupání nadmořské výšky. V horních tocích vodních toků je znatelné, že se tyto vodní toky hluboko zařezávají do svého podloží a okolní svahy tím činí strmé. Střední nadmořská výška je 290 m n. m.

Struktura půdního fondu

Na území obce se nachází široké spektrum různých půdních typů a subtypů. V užším okolí vodních toků se nacházejí fluvizemě (modální, psefitická, glejová) a gleje (modální a kambické). V údolní oblasti katastrálního území obce (širší okolí zastavěné části s nižší nadmořskou výškou) se nacházejí luvizemě (modální a oglejená) a pseudoglej modální. Územím se stoupající nadmořskou výškou ve svažitějším terénu dominují kambizemě (modální, luvická, luvická oglejená, slabě oglejená, oglejená nebo mesobazická).

Fluvizemě jsou půdy, které vznikají vrstevním naplavovaného materiálu v záplavových území vodních toků a jsou tvořeny mnoha vrstvami povodňových sedimentů.

Gleje jsou půdy, které mají stále zamokřený celý půdní profil spodní vodou. Vlivem nadbytku vody může docházet k hromadění nadložního humusu a vzniku až rašelin. Nacházejí se nejčastěji v mělkých terénních depresích a plochých úžlabinách nebo na rovinách v blízkosti rybníků a vodních toků.

Luvizemě jsou typické půdy listnatého lesa (dub, buk, habr, lípa), u kterých dochází ke smívání humusu z vrchní části půdy (ke vzniku výrazně vyběleného horizontu) do spodních vrstev. Kambizemě jsou půdy, které se vážou na výrazně členitý reliéf magmatických, metamorfických a zpevněných hornin. Mají velkou rozmanitost z hlediska trofismu, zrnitosti a skeletovitosti.

Pseudogleje jsou půdy, které vznikají v terénních depresích a zaplavovaných územích kolem vodních toků a je pro ně typické periodicky se opakující zamokřování (zejména na jaře) a vysušování půdního profilu.

Kambizemě jsou půdy, které se vážou na výrazně členitý reliéf magmatických, metamorfických a zpevněných hornin. Mají velkou rozmanitost z hlediska trofismu, zrnitosti a skeletovitosti.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Na území jsou nejvíce zastoupeny zemědělské pozemky v čele s ornou půdou (52,2 %), což je téměř o polovinu více, než je podíl zastoupené orné půdy v ČR. Zahrady (4,8 %) jsou zastoupeny dvojnásobnou plochou a ovocné sady (2,2 %) téměř trojnásobnou plochou oproti celostátnímu průměru, trvalé travní porosty (8,1 %) mají však o třetinu menší zastoupení.

Co se týče nezemědělské plochy, tak v ní dominují lesní pozemky (17,9 %), i když mají poloviční zastoupení než je průměrné zastoupení lesů v ČR. Dále se zde hojně vyskytují ostatní plochy (11,6 %), které mají zastoupení o něco málo vyšší než je průměr ČR. Zastavěné plochy (1,8 %) se vyskytují ve srovnatelném podílu jako v celostátním průměru, vodní plochy (1,4 %) mají zastoupení o třetinu menší, než je zastoupení vodních ploch v celé ČR.

Využití pozemků v obci Libina (dle dat ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Libina je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 800 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území obce do 3 klimatických oblastí. Podél řeky Oskavy a v zastavěné části Dolni Libiny se nachází mírně teplá klimatická oblast MT10. Se stoupající nadmořskou výškou se vějířovitě od ní rozprostírá mírně teplá klimatická oblast MT9. V severní, severovýchodní a severozápadní části se nachází mírně teplá klimatická oblast MT7.

V mírně teplé klimatické oblasti MT10 je jaro mírně teplé a krátké, léto je dlouhé, teplé a suché, podzim je mírně teplý a krátký, zima je mírně teplá, velmi suchá a krátká.

Mírně teplá oblast MT9 má jaro mírně teplé a krátké, léto dlouhé, teplé, suché až mírně suché, podzim mírně krátký a teplý a zimu mírnou, suchou a krátkou.

Mírně teplá oblast MT7 má krátké a mírné jaro, mírné, mírně suché a normálně dlouhé léto, krátký a mírně teplý podzim a zimu normálně dlouho, mírně chladnou, suchou až mírně suchou.

Počet dní se srážkami nad 1 mm je 100 - 120, počet jasných dnů je 40 - 50, počet zamračených dnů je 120 - 150 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50 - 80.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT7, MT9 a MT10