Libina

Analýza přívalových povodní

Pro potřeby povodňového plánu obce Libina byla zpracována jednoduchá hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km², ale menší než 10,0 km², a byly označeny jako kritické (kritické linie) v případě, kdy průměrný sklon v povodí kritické linie je ≥ 3,5 %. Pro kritické linie byly nad intravilánem města stanoveny uzávěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového toku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.
Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydaným Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území města s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 1 x 1 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace. 
Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu "Multi Flow Direction" (MFD) a "Single Flow Direction" (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simulující povrchový tok vody v terénu. Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.

Na území obce Libina bylo stanoveno celkem 13 kritických povodí.  V každém povodí byly určeny jeho základní charakteristiky a potenciálně ohrožené objekty. V závislosti na rozsahu povodně mohou být ohroženy také další objekty níže po toku a níže v povodí. Na území obce byly realizovány pozemkové úpravy, jako jsou úpravy polních cest či jiná biotechnická opatření.

Všechny z vymezených lokalit jsou ohroženy přívalovou povodní. Jednotlivá povodí jsou rozdílná nejen z hlediska velikosti, ale liší se také převládajícími kritickými faktory. V některých je vyšší počet ohrožených budov přívalovými vodami, v jiných je ohrožena spíše orná půda erozním smyvem. Pro řešení konkrétních problémů by bylo vhodné provést na vodních tocích povodňovou prohlídku a na základě terénního průzkumu a hydrologických modelů navrhnout protierozní a protipovodňová opatření. Budoucí opatření ke zmírnění zmíněných procesů je třeba řešit v kontextu celých povodí.

Přehled kritických povodí  z hlediska přívalových srážek na území obce Libina

Drobné vodní toky

 Povodí drobných vodních toků

1)  Mýdlový potok

• Povodí kritického bodu dosahuje rozlohou téměř 10 km² (9,695 km²). Osu povodí tvoří Mýdlový potok, většina plochy povodí leží mimo studovanou obec.
• Ve využití půdy převažují lesní pozemky (52,70 %) a dále trvalé travní porosty (28,69 %). Orná půda se nachází pouze v dolní části povodí a tvoří 12,33 %. Průměrná hodnota CN je stanovena na 38,12, což je dáno velkým podílem lesních a travnatých ploch. Průměrný sklon povodí je 18,79 %.
• Dráhy soustředěného odtoku se koncentrují do hlavní osy povodí Mýdlového potoka. Uzávěrový profil se nachází u mostu s dostatečným průtočným profilem nad intravilánem obce.
• Vzhledem k dostatečnému průtočnému profilu nedochází v blízkosti kritického profilu k ohrožení nemovitostí, avšak do obce je z povodí při povodních přiváděný velký objem vody. To může být kritické zejména při zvýšení hladin na více přítocích ve stejném čase.

Povodí Mýdlového potoka

2) Obědnovský potok 

• Povodí Obědnovského potoka s rozlohou 4,194 km² se nachází východně od zástavby obce. Povrchový odtok tvoří širokou větvenou síť, která je usměrňovaná mnoha prvky v krajině.
• Plocha povodí je převážně využívána jako trvalý travní porost (43,00 %), dále orná půda (26,19 %). I přes to, že zástavba nemá svou plochou velké zastoupení, je z hlediska odtokových poměrů důležitým faktorem. Průměrná hodnota CN dosahuje 75,97, průměrný sklon 15,17 %.
• Akumulovaný povrchový odtok je usměrňován nejen vodními toky, ale také železniční tratí a samotným intravilánem obce.
• Kritický profil je umístěn u mostu přes Obědnovský potok. Při významných přívalových srážkách může dojít k ohrožení nemovitosti č.p. 812, 813 a zahrádkářské kolonie u komunikace mezi Horní Libinou a místní části Obědné.

Povodí Obědnovského potoka

3) Na hranicích 

• Povodí protáhlého tvaru s rozlohou 3,25 km² tvoří 2 hlavní linie povrchového odtoku. V horní části povodí se nachází četné dráhy povrchového odtoku, v dolní části povodí je odtok realizován především z orné půdy.
• Orná půda, která se nachází zejména v dolním povodí zabírá celkově 41,54 %. Lesní porosty tvoří 49,87 %. V úvahu je však třeba brát stav lesních porostů. Průměrná hodnota CN je stanovena na 70,55, průměrný sklon povodí činí 14,32 %.
• Odtokové dráhy se koncentrují do povrchových vodotečí (IDVT 10195786 a 10199081). Povrchový odtok je usměrněn také vedení železniční tratě.
• Při přívalových srážkách může dojít k ohrožení objektů č.p. 171, 172 přívalovými vodami a splachy ze zemědělské půdy.

Povodí Na hranicích

4) Račí potok

• Povodí kritického profilu s rozlohou 2,53 km² je protáhlého tvaru, kde se dráhy povrchového odtoku postupně stékají.
• Z hlediska využití území převažuje orná půda (63,99 %), lesní porosty tvoří 23,1 %. Průměrná hodnota CN křivky je rovna 78,42, což souvisí zejména s vysokým podílem orné půdy. Průměrný sklon povodí je 13,47 %.
• Dráhy povrchového odtoku, které jsou na orné půdě poměrně značné délky, se soustředí do Račího potoka. Kritická linie je vyznačena v dolní části povodí. Uzávěrový profil se nachází u zatrubnění na okraji zástavby obce.
• Povodí je kritické nejen svou velikostí, ale také podílem orné půdy zejména v dolní části povodí, kde může docházet k akcelerované vodní erozi. V blízkosti kritického profilu je vodní tok zatrubněn, následně je vyveden na povrch a po 30 m je opět zatrubněn až k jeho ústí do Libinského potoka. Ohroženy jsou zejména budovy s č.p. 402, 51 a 362.

Povodí Račího potoka

5) PP Mýdlového potoka Pod Bradlem

• Povodí kritického profilu s rozlohou 2,373 km² je vějířovitého asymetrického tvaru.
• Horní část povodí je tvořena především lesními porosty, které v celém povodí zabírají 63,65 %. V úvahu je však třeba brát jejich stav. V dolním povodí převažuje orná půda, která v celé ploše povodí činí 26,30 %. Průměrná hodnota CN činí 67,39, průměrný sklon povodí je roven 15,3 %.
• Četné dráhy povrchového odtoku jsou v horní části povodí usměrněny železniční tratí. V dolním povodí dochází ke koncentraci odtoku zejména z orné půdy.
• Kritický profil se nachází u mostku v intravilánu obce. Koryto vodního toku je upraveno a zkapacitněno, nedochází zde k ohrožení nemovitostí.

Povodí PP Mýdlového potoka Pod Bradlem

6) Horní povodí Libinského potoka

• Povodí kritického profilu o velikosti 1,281 km² má vějířovitý tvar v okolí kritické linie, z levé strany tvoří osu Libinský potok v podlouhlé úzké části povodí.
• V povodí z hlediska využití půdy dominují lesní porosty (50,68 %), orná půda tvoří pouze zhruba 20 %. Hodnota CN křivky nepřesahuje 70, což je dáno především vysokým podílem lesních porostů. Průměrný sklon povodí činí 17,44 %.
• Dráhy povrchového odtoku se stékají bez většího větvení ke kritické linii, výjimku tvoří úzké levostranné údolí, kde se voda nejdříve koncentruje ze strmých svahů do Libinského potoka, do kterého se v ř.km 3,52 vlévá bezejmenný vodní tok (IDVT 10195737). Kritický profil se nachází u zatrubnění v blízkosti rozptýlené zástavby.
• Při přívalových srážkách může dojít k ohrožení objektu č.p. 395.

Horní povodí Libinského potoka

7) Obědnovský potok - Obědné

• Povodí je vzhledem ke své délce poměrně široké, zabírá plochu 1,217 km². Odtokové osy tvoří Obědnovský potok s jeho levostranným přítokem.
• Půda je v povodí využívána především jako trvalé travní porosty (53,77 %), hojně jsou zastoupeny také lesy (31,28 %), orná půda tvoří pouze 11,4 %. Průměrná hodnota CN je určena na 69,65, průměrný sklon činí 17,28 %.
• Akumulovaný odtok stékající ze svahů se koncentruje do Obědnosvského potoka, v severní části povodí do jeho levostranného přítoku (IDVT 10193938). Kritický profil se nachází u mostu v místní části Obědné.
• Při přívalových srážkách může dojít k ohrožení nemovitostí č.p. 5 a 56, v jejichž okolí se nachází mnoho lehce odplavitelného materiálu, který může povodňovou situaci zhoršovat.

Povodí Obědnovského potoka - Obědné 

Občasné vodní toky

Povodí drobných vodních toků

8) Horní díly

• Protáhlé povodí o rozloze 0,769 km² se nachází v jižní části obce. Povrchový je rozdělen do dvou hlavních větví.
• Půda je v povodí převážně využívána jako orná (88,84). Průměrná hodnota CN křivky činí 75,16, průměrný sklon povodí je 10,66 % .
• Dráhy povrchového odtoku se stékají převážně do bezejmenného vodního toku (IDVT 10200030), přičemž v horní části povodí se rychleji koncentrují, což je dáno vlastnostmi terénu. Povrchový odtok je v horní části povodí usměrněn podélným odvodněním cest. V dolní části povodí u hřbitova je akumulovaný odtok usměrněn pozemní komunikací, kde je povrchový odtok převeden pod silnicí kapacitním mostkem. Kritický profil je umístěn na most před soutokem bezejmenného vodního toku s Mýdlovým potokem.
• Při přívalových srážkách může dojít k ohrožení nemovitostí na levém břehu č.p. 24 a 108, ale především k degradaci orné půdy vodní erozí a možným zanášením vodního toku.

Povodí Horní díly

9) Povodí Na hranicích

• Povodí s plochou 0,667 km² má protáhlý tvar zužující se směrem k uzávěrovému profilu. Horní část povodí nad zpevněnou cestou je širší, jelikož je zde povrchový odtok sveden do jejího podélného odvodnění a převeden propustkem.
• Plochy jsou využívány téměř výhradně jako orná půda (95,97 %), proto je zde také vypočtena vysoká hodnota CN křivek. Průměrný sklon povodí činí 11,33 %, přičemž vyšší sklon je patrný v horní části povodí.
• Dráhy povrchového odtoku jsou svedeny do bezejmenného vodního toku (IDVT 10187900). Povrchový odtok je v dolní části povodí usměrněn pozemní komunikací, kde se také u mostku nachází uzávěrový profil. Odtud je povrchový odtok odváděn do Mýdlového potoka.
• Problémem je v tomto povodí především vysoký podíl orné půdy, ze které je materiál lehce odnášen a dochází tak k erozi půdy a zanášení vodního toku. V povodí by bylo vhodné realizovat protierozní opatření, například zatravnění údolnice v okolí vodního toku. Povrchový odtok je v povodí zmírněn zejména v dolní části povodí vybudováním cesty s podélným odvodněním a propustky v rámci pozemkových úprav.

Povodí Na hranicích

10) U stožárů, nad průmyslovým areálem

• Povodí je protáhlého tvaru s rozlohou 0,59 km².
• V povodí z hlediska využití území dominuje orná půda (90,05 %), proto je vypočtena také vyšší hodnota CN (80,45). Průměrný sklon činí 11,40 %.
• Povrchový odtok se z orné půdy akumuluje do bezejmenného vodního toku (IDVT 10203517).
• Kritický profil je umístěn u zatrubnění u průmyslového areálu (č.p. 814). Vzhledem k vysokému podílu orné půdy a svažitému terénu může být lokalita ohrožena přívalovými srážkami, vodní erozí a zanášením povrchových vod. Povrchový odtok je v dolní části povodí usměrněn upravenou cestou s podélným odvodněním.

Povodí U stožárů, nad průmyslovým areálem

11) Povodí PP Libinského potoka

• Povodí kritického bodu tvoří svahy o rozloze 0,443 km². Povrchový odtok se stromovitě stéká do bezejmenného toku (IDVT 10194859).
• Ve využití půdy zcela převládá orná půda (75,99 %), z čehož plyne také vysoká hodnota průměrné CN křivky (77,99). Průměrný sklon povodí činí 16,3 %.
• Povrchový odtok je realizován především z orné půdy, což může způsobovat mimo jiné znečištění povrchových vod. Dráhy povrchového odtoku z horní části povodí jsou usměrněny železniční tratí, kde je voda převedena pod tratí.
• I přes to, že povodí má poměrně malou rozlohu, jedná se o kritickou lokalitu, zejména z hlediska vysokého podílu orné půdy a lokalizace kritického profilu nad intravilánem obce, kde může dojít k ohrožení nemovitostí č.p. 152, 153 a 388. Na okraji povodí již v minulosti byla realizována protierozní opatření.

Povodí PP Libinského potoka

12) Povodí U lomu

• Povodí s plochou 0,352 km² se nachází v jižní části obce. Povrchový odtok je sveden podélným odvodněním cest.
• Plocha povodí je praktický výhradně využívána jako orná půda. Průměrná hodnota CN křivky činí 80,64, průměrný sklon povodí je 7,71 %.
• Povrchový odtok stéká po svahu a je usměrňován podélným odvodněním cest vybudovaných v rámci pozemkových úprav. Kritický profil je umístěn u křižovatky cest, odkud je odtok dále odváděn příkopem směrem k intravilánu.
• Při přívalových srážkách může docházet především k odnosu orné půdy, ale také k zanesení odvodňovacího systému případně kanalizace.

Povodí U lomu

13) Povodí LP Libinského potoka

• Povodí kritického bodu s plochou 0,368 km² je vějířovitého asymetrického tvaru, do vodotečí se koncentruje povrchový odtok především z úbočí bezejmenného vrcholu s výškou 506 m n. m.
• Ve využití území převládá orná půda, která tvoří více než 40 % povodí, přes 30 % tvoří lesní porosty. Průměrná hodnota CN křivek přesahuje 70 , průměrný sklon povodí činí 21,2 %.
• Povrchový odtok stéká po poměrně prudkých svazích do vodních toku (IDVT 500058922) v horní části povodí a jeho levostranného přítoku v dolní části povodí.
• Kritický profil se nachází nad novou zástavbou, odkud je vodoteč zatrubněna, při významných přívalových srážkách může dojít k ohrožení nemovitostí č.p. 108 a 110.

Povodí LP Libinského potoka