Kamenný Újezd

Charakteristika zájmového území

Obec Kamenný Újezd se nachází v SO ORP Rokycany. Leží necelé jihovýchodně od města Rokycany. K 31. 12. 2013 bylo v obci evidováno 720 obyvatel, z toho 360 mužů a 360 žen. Rozloha obce činí 771,39 ha, z toho cca 44,47 % tvoří zemědělská půda, 46,37 % lesy, 1,74 % zastavěné plochy, 1,21 % vodní plochy a 6,21 % ostatní plochy.

Obec Kamenný Újezd na leteckém snímku

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká Vysočina, soustavy Poberounské a podsoustavy Plzeňská pahorkatina. Území obce Kamenný Újezd pak řadíme do celku Švihovská vrchovina, podcelku Rokycanská pahorkatina, okrsek Klabavská pahorkatina.

Klabavská pahorkatina leží na západě a jihu Rokycanské pahorkatiny. Jedná se o členitou pahorkatinu kerného typu složené z ordovických zvrásněných břidlic s křemenci, méně z kambrických slepenců, drob a křemenných porfyrů, významně se uplatňují proterozoické břidlice a droby s buližníky a spility, vzácně jsou karbonské pískovce a jílovce. Pahorkatina je charakterizována strukturně denudačním reliéfem hrástí a plochých kleneb s relikty zarovnaných povrchů na fosilně zvětralých horninách a četnými suky modelovanými procesy pleistocenního mrazového zvětrávání a odnosu hornin. Nejvyšší bod je Kotel 575 m, významné body Čilina, Hůrka, Chlum, Kokotsko, Kotčík, Na pohodnici, Přešov, Sedlecká skála, Smrkový vrch, Vršíček. Okrsek je středně zalesněn, jihozápadní část je bezlesá. Převážně se vyskytují smrkové a borové porosty s pomístnou příměsí jedle, modřínu, dubu a buku, které jsou soustředěny do několika větších komplexů. Celkově převládá orná půda. V okolí klabavského údolí u Ejpovic jsou rozsáhlé antropogenní tvary po těžbě rudy v 50. letech. V širokém údolí Klabavy je stejnojmenná údolní nádrž.      

Členitá pahorkatina se vyznačuje pestrým minerálním složením. Z větší části je území tvořeno čtvrtohorními kamemitými až hlinito-kamenitými sedimenty. Místy se mohou vyskytovat relikty sladkovodních třetihor s výskytem fluviálních a fluviolakustrinních nezpevněných sedimentů tvořených jíly, písky či štěrky. Z hlediska horninového složení se vyskytují především kambrické slepence a droby, prostoupené pruhem porfyritů a porfyritových tufů strašického pásma. Dále se vyskytují ordovické břidlice, pískovce a rohovce, které jsou tektonicky porušené podélnými i příčnými zlomy.

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá centrální část území obce do mírně teplé podoblasti MT11, okolí obce pak spadá do mírně teplé podoblasti MT5.

Charakteristika chladné podoblasti MT5 a MT11