Hydrologické údaje
Základní údaje o vodních tocích na území města Kroměříž
- Morava (IDVT 10100003)
Nejvýznamnějším vodním tokem v zájmovém území je vodní tok Morava, který protéká intravilánem města Kroměříž ze severu k jihovýchodu. Morava pramení na jižních svazích Králického Sněžníku v nadmořské výšce 1 380 m. Horní tok Moravy teče horskými oblastmi Králického Sněžníku a Hanušovické vrchoviny směrem k jihu, kde se vlévá nejprve do Mohelnické brázdy a dále do Hornomoravského, a nakonec do Dolnomoravského úvalu, kde tvoří hranici se Slovenskem. Morava ústí za hranicemi České republiky zleva do Dunaje v nadmořské výšce 136 m. Plocha povodí Moravy činí 26 658 km2, z toho se nachází v České republice 20 692 km2. Délka vodního toku je 354 km (V ČR 284 km). Průměrný průtok u ústí činí přibližně 120 m3/s. Do katastrálního území města Kroměříž se Morava vlévá na 116,4. říčním kilometru a opouští jej na 105. ř. km.
Mezi významné levostranné přítoky Moravy v okolí či přímo v katastru Kroměříže patří zejména Bečva (cca 15 km severně od intravilánu města Kroměříž), Moštěnka či Rusava (těsně za hranicí k. ú. Kroměříž a k. ú. Hulín). Zprava se do vodního toku Morava vlévají tyto významnější vodní toky: Valová (cca 10 km severozápadně od intravilánu města Kroměříž), Haná, Věžecký potok a Kotojedka.
Vodní toky Morava, Bečva, Moštěnka, Rusava, Valová i Haná jsou ustanoveny ve vyhlášce č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, jako významné vodní toky. Věžecký potok a Kotojedka sice nejsou charakterizovány jako významné, mají však silný místní význam pro město Kroměříž.
Morava ohrožuje povodňovými rozlivy následující místní části: Hradisko (kapacita koryta je 500 - 575 m3/s, což odpovídá Q5 - Q10), Postoupky (500 - 575 m3/s, Q5 - Q10), Kroměříž (650 m3/s, Q20), Trávník (650 m3/s, Q20) a Bílany (650 m3/s, Q20).
Nejproblémovější je oblast na soutoku Bečvy, Moštěnky a Moravy. Při střetu povodní lze očekávat rozlivy plošně až 14 x 15 km. Nejméně kapacitní profily Moravy jsou nad Kroměříží (konkrétně nad jezem Kroměříž) od ř. km 114 směrem k Bezměrovu. Vybřežená voda na levý břeh Moravy může přicházet (i bez přelití hrází Moravy) z rozlivů Bečvy, Moštěnky, Rusavy a Mojeny. Na levém břehu mezi Moravou a Moštěnkou mohou rozlivy příčně dosahovat až 3,6 km. Nahromaděná voda z rozlivů nad Q5 z horní trati Moravy a z Moštěnky bude odtékat do zahrázovaného prostoru pouze Malou Bečvou a Moštěnkou. Voda postupně zaplavuje oblast Horní Zahrady, průmyslovou zónu v Kroměříži a místní část Dolní Zahrady - zde je nutno počítat s rozlivy nad Q20, s odtokem vybřežené vody přes Wolfův splávek. Pravobřežní rozliv (nad Q20) nad železnicí zaplavuje východní okraj panelového sídliště v Kroměříži a pod železnicí dále zasahuje okolní pozemky až k přítoku Zacharka. V dalším úseku se rozliv soustřeďuje podél vodního toku a do širší plochy se rozšiřuje až v Trávnických Zahradách. V trati s ohrázovaným korytem je nutné počítat s problémovými bezodtokovými zónami a také vždy s možným narušením hrází (nejčastěji po jejich přelití, ale nelze vyloučit ani dřívější protržení průsakem).
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Morava
| Místo profilu | ř. km | Qa [m3/s] | N-leté průtoky [m3/s] | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 5 | 10 | 50 | 100 | |||
| Hlásný profil kat. A Kroměříž, Morava | 180,21 | 47,6 | 340 | 506 | 584 | 773 | 860 |
- Bečva (IDVT 10100043)
Povodí Bečvy vykazuje značnou rozmanitost. Jeho nejvyššími body jsou Čertův mlýn s výškou 1 207 m n. m. a Radhošť s výškou 1 130 m n. m. Nejnižší místo se nachází při ústí Bečvy do Moravy na kótě cca 195 m n. m. Celá říční soustava povodí Bečvy má charakter horských toků s významným transportem štěrků. V horní části má dvě větve. Jednou z nich je Vsetínská Bečva, která pramení pod Vysokou v nadmořské výšce cca 760 m, sbírá vody z Javorníků a Vsetínských vrchů. Druhou je Rožnovská Bečva, pramenící na severním svahu Vysoké. Obě větve se slévají pod Valašským Meziříčím, odkud dále pokračují pod názvem Spojená Bečva. Ta pak zleva ústí do řeky Moravy u Tovačova (Troubek) cca 15 km severně od intravilánu města Kroměříž. Délka Spojené Bečvy je 61,2 km, přičemž celková plocha povodí řeky Bečvy činí 1 626 km2.
Nebezpečí hrozí zejména při střetu povodní na Moravě a Bečvě, Moštěnka však také přispívá k plošně velkým rozlivům, které mohou v soutokové oblasti těchto tří vodních toků zasáhnout plošně území 14 x 15 km v hloubkách až 1,5 m při Q100. Kulminace Bečvy většinou předchází kulminační průtok z Moravy, nástup povodně z Bečvy bývá obvykle rychlejší a prudší.
- Romže (Valová) - IDVT 10219482
Přibližně 10 km severozápadním směrem od intravilánu města Kroměříž se do vodního toku Morava zprava vlévá Romže (Valová). Tento 53 km dlouhý vodní tok pramení na Drahanské vrchovině u obce Dzbel v nadmořské výšce 492 m, pak teče jihovýchodním směrem přes Konice, Kostelec na Hané a Prostějov do Uhřičic, kde se zprava vlévá do Moravy v 192 m n. m. Průměrný průtok u ústí činí 1,4 m3/s a plocha povodí je 456 km2.
Ač vodní toky Bečva i Romže (Valová) při běžné situaci neovlivňují odtokové poměry v zájmovém území, zvýšené či povodňové průtoky na těchto tocích můžou mít dopad na povodňovou situaci ve městě Kroměříž.
Základní hydrologické charakteristiky vodních toků Bečva a Romže (Valová)
| Místo profilu | ř. km | Qa [m3/s] | N-leté průtoky [m3/s] | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 5 | 10 | 50 | 100 | |||
| Hlásný profil kat. A Dluhonice, Bečva | 9,3 | 16,7 | 239 | 466 | 564 | 792 | 892 |
| Hlásný profil kat. B Polkovice, Romže (Valová) | 5,7 | 1,22 | 13,4 | 27,1 | 33,9 | 51,5 | 59,9 |
- Haná (IDVT 10100123)
Dalším vodním tokem, který ovlivňuje povodňovou situaci v zájmovém území, je Haná. Tento vodní tok vzniká u Vyškova soutokem Velké a Malé Hané, které pramení na Drahanské vrchovině. Od Vyškova Haná pokračuje přibližně východním směrem a do Moravy se vlévá zprava v kroměřížské části Hradisko průměrným průtokem 2 m3/s. Celková délka Hané je 35,8 km a plocha povodí činí 608 km2.
Haná ohrožuje povodňovými rozlivy Q100 zejména místní části Hradisko a Postoupky. Povodně ve výustní trati vybřeží především v případě střetu s povodní na Moravě. Ohrožení je možné také při zvláštní povodni VD Opatovice (v případě porušení hráze), kdy kulminační průtok může být větší než 500 m3/s a průlomová vlna může zasáhnout oblast města Kroměříž za 10 hodin od vzniku poruchy.
- Moštěnka (IDVT 10100078)
Moštěnka je levobřežním přítokem řeky Moravy. Pramení u obce Osíčko v Hostýnských vrších v nadmořské výšce cca 730 m na svahu Kelčského Javorníku. Od pramene teče převážně směrem severním až severozápadním, od ř. km 33 přes zaústění Bystřičky v Dřevohosticích teče jihozápadním směrem a přibližně tímto směrem teče až po ústí do Moravy na hranici k. ú. Kroměříž a k. ú. Skaštice. Moštěnka protéká převážně nížinným územím Hané, její délka je 45,6 km a plocha povodí činí 354,6 km2. Průměrný průtok u ústí vykazuje hodnotu 1,23 m3/s.
Na území města Kroměříž kolísá kapacita koryta vodního toku Moštěnka mezi 30 - 195 m3/s (cca Q1 - Q100), ohrožena je zejména zástavba města na levém břehu.
Základní hydrologické charakteristiky vodních toků Haná a Moštěnka
| Místo profilu | ř. km | Qa [m3/s] | N-leté průtoky [m3/s] | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 5 | 10 | 50 | 100 | |||
| Hlásný profil kat. B Vyškov, Haná | 32,4 | 0,303 | 7,5 | 16,5 | 21 | 34 | 40 |
| Hlásný profil kat. B Prusy, Moštěnka | 19,06 | 1,15 | 21 | 51,6 | 71,6 | 136 | 173 |
- Kotojedka (IDVT 10202906)
Lokální význam pro povodňovou situaci v katastrálním území města Kroměříž mají vodní toky Věžecký potok a Kotojedka. Kotojedka pramení ve Chřibech na severním svahu Vlčáku v nadmořské výšce 460 m a následně vtéká do Zdounecké brázdy, jejímž údolím protéká severovýchodním směrem ke Kroměříži, kde ústí do Moravy v nadmořské výšce 185 m. V části Kotojedy je z hlavního vodního toku odveden umělý náhon zvaný Dolní Kotojedka (IDVT 10195840). Kotojedka má také oficiálně stanovené záplavové území, při rozlivu Q100 jsou ohroženy místní části Kroměříž, Drahlov, Kotojedy a Vážany. Celková délka tohoto vodního toku je 23,4 km, plocha povodí činí 131,9 km2 a průměrný průtok u ústí je 0,5 m3/s. Na Kotojedce se předpokládá ohrožení zejména povodní z přívalových srážek, nejvíce náchylné jsou místní části Kotojedy a Kroměříž.
- Věžecký potok (IDVT 10202950)
Věžecký potok měří pouze 11,3 km. Pramení v k. ú. Zborovice v nadmořské výšce 330 m, odkud sleduje přibližně východní směr a protéká částmi Kroměříže Postoupkami a Miňůvkami, kde se také zprava zaústí do Moravy v cca 191 m n. m. Nejpravděpodobnější výskyt povodně je z přívalových srážek nebo při náhlém tání sněhu v kombinaci se srážkami.
Základní hydrologické charakteristiky vodních toků Kotojedka a Věžecký potok
| Místo profilu | ř. km | Qa [m3/s] | N-leté průtoky [m3/s] | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 | |||
| Kotojedka - ústí do Moravy | 0,0 | -- | 20 | 38 | 47 | 54 | 63 | 70 |
| Věžecký potok - ústí do Moravy | 0,0 | -- | 5 | 10 | 15 | 19 | 21 | 25 |
- Trňák (IDVT 10197306)
Tento nevýrazný vodní tok pramení v Buchlovských kopcích v nadmořské výšce 320 m a ústí zprava do Kotojedky u Šelešovic ve výšce 224 m n. m. Plocha povodí je 21,15 km2 a celková délka vodního toku je 8 km. Trňák může ohrozit přívalovou povodní místní část Zlámanku.
Vodní toky na území města Kroměříž delší než 3 km.
Základní údaje o vodních dílech na území města Kroměříž
Přehled o vodních dílech na území města Kroměříž naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní nádrže".
Na území města Kroměříž se nenachází žádná významná vodní díla z hlediska povodňové situace, kromě níže zmíněného jezu. Mimo zájmové území můžou povodňovou situaci v Kroměříži ovlivnit VD Opatovice společně s rybníkem a poldry v katastrálním území Lubná.
Jediným důležitým objektem v zájmovém území je jez Kroměříž, nacházející se na 114. ř. km, jehož součástí je i vodní elektrárna. Jez je důležitý pro jeho energetické využití, vzdutí vody pro zajištění přímých i nepřímých povolených odběrů a v neposlední řadě jako stabilizační stupeň. Jez je tvořen pevnou a pohyblivou částí, kdy kóta pevné koruny jezu je 188,6 m n. m. a betonovým tělesem je tvořen spádový stupeň výšky 3,95 m. Pohyblivá část je pak tvořena třemi poli. Skutečná kapacita koryta nad a pod jezem se pohybuje v rozmezí od 600 do 700 m3/s. Správce a provozovatel jezu je Povodí Moravy, s. p., vodní elektrárnu provozuje Energo-Pro, a. s.
- jez Kroměříž »
- VD Opatovice »
Toto vodní dílo se nachází na vodním toku Haná cca 35 km západně od intravilánu města Kroměříž, u které však nelze předpokládat podstatnější transformaci povodní - jedná se o vodárenskou nádrž bez ovladatelného retenčního prostoru. Ohrožení však lze očekávat, ale jen při mimořádné poruše vodního díla, zvláště v kombinaci s extrémními povodňovými průtoky. Celkový objem nádrže je 9,867 mil. m3, výška hráze nad terénem je 36,1 m a délka hráze v koruně je 177,1 m.
- Lubná »
V katastrálním území obce Lubná (cca 8 km jižně od intravilánu města Kroměříž) se nachází rybník Lubná a dva suché poldry, které mohou ovlivnit povodňovou situaci především v místních částech Zlámanka a Drahlov. Jedná se však o drobné objekty bez většího významu, objem rybníku Lubná je 57,8 m3, poldry zadrží dohromady 20 m3 vody.