Kroměříž

Charakteristika zájmového území

Město Kroměříž leží na západním okraji Zlínského kraje ve správním celku obce s rozšířenou působností Kroměříž. K městu je připojeno 10 částí, které dříve bývaly samostatnými zemědělskými vesnicemi. Jsou to Bílany, Drahlov, Hradisko, Kotojedy, Miňůvky, Postoupky, Těšnovice, Trávník, Vážany a Zlámanka. Celkově bylo ve městě k 1. 1. 2022 evidováno 27 838 obyvatel a rozloha města je 5 097,5 ha.

Základní charakteristiky částí města Kroměříž (dle SLDB 2021)

Základní charakteristiky částí města Kroměříž (dle SLDB 2021)

Katastrální území města Kroměříž

Severním okrajem města prochází dálnice D1 s exitem 258 (Kroměříž - západ) a silnice I. třídy (I/47) spojující Přerov s Lipníkem nad Bečvou. Do města Kroměříž také přichází několik silnic II. třídy. Od Prostějova ze severozápadu se táhne přes intravilán města Kroměříž směrem na Tlumačov silnice II/367, zatímco z jihozápadu od Zdounek prochází Kroměříží silnice II/432 spojující Hodonín s Holešovem. Mezi těmito silnicemi přichází do města ze západu silnice II/428, která s Kroměříží propojuje Drysice. Silnice II/435 propojuje přes Kroměříž města Olomouc a Polkovice a do intravilánu zájmového území přichází ze severu. Kroměříž slouží také jako železniční uzel, kdy městem prochází dvě tratě (303 spojující Kojetín a Valašské Meziříčí a 305 začínající v Kroměříži a končící ve Zborovicích).

Město Kroměříž se vyznačuje rozsáhlým historickým jádrem s několika památkami UNESCO (Arcibiskupský zámek, Květná a Podzámecká zahrada). Historické centrum je obklopeno běžnou městskou zástavbou složenou z rodinných domků a výškových bytových domů z panelů, které se rozprostírají na obou březích vodního toku Morava. Součástí města jsou i části venkovského charakteru.

Nadmořská výška kolísá od cca 185 do 324 m n. m., intravilán města je postaven ve výšce okolo 200 m. Zájmové území má charakter ploché pahorkatiny. Nejvyšší bod měří 324 m n. m. a nachází se v zalesněné oblasti Obora v místní části Vážany, zatímco nejníže protéká koryto vodního toku Morava, které opouští katastr města Kroměříž v nadmořské výšce 185 m.

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Katastrální území města Kroměříž leží na hranici dvou geomorfologických soustav, obě jsou však součástí provincie Západní Karpaty. Východní část katastru nacházející se v rozsáhlé nivě vodního toku Morava spadá do soustavy Vněkarpatské sníženiny, která se dále dělí na podsoustavu Západní Vněkarpatské sníženiny a dále na celek Hornomoravský úval. Do tohoto celku spadají tyto části města Kroměříž: Hradisko, Bílany, Kotojedy, Trávník, části Miňůvek a Postoupek a východní polovina intravilánu Kroměříže. Západní a jižní část zájmového území, která již neleží přímo v nivě Moravy, ale v mírných svazích navazujících na sníženinu, se nachází v geomorfologické soustavě Vnější Západní Karpaty a v podsoustavě Středomoravské Karpaty. Ty se však dále dělí na dva celky, a to na Chřiby (místní části Zlámanka, Drahlov a Těšnovice) a Litenčickou pahorkatinu (m. č. Vážany, část Postoupek a Miňůvek a západní okraj intravilánu Kroměříže). 

Východní polovina katastrálního území města Kroměříž, která se rozprostírá v nivě vodního toku Morava, je složena primárně z nezpevněných fluviálních sedimentů kvartérního stáří. Stejné sedimenty se nachází i v nivách menších vodních toků společně s jejich přítoky, konkrétně se jedná například o Kotojedku či Věžecký potok. Západní část intravilánu Kroměříže leží na flyši a na nezpevněných deluviálních sedimentech, které mají kamenitý, hlinito-kamenitý až štěrkový charakter. Zemědělská krajina západní části katastrálního území je tvořena sprašemi či sprašovými hlínami s ostrůvky jílovců a pískovců flyšového pásma.

Struktura půdního fondu

Na fluviálních sedimentech se zejména v nivě Moravy, ale i v údolích menších přítoků vyvinuly fluvizemě glejové i oglejené. V západní části zájmového území se vyskytují úrodné černozemě (zejména luvické, ale i arenické či černické) společně s černicemi. Na deluviálních i eluviálních sedimentech se vyvinuly luvizemě a hnědozemě se vzácným výskytem kambizemí luvických. Na svazích nad místní částí Zlámanka se nachází pás modální pararendziny.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

V zájmovém území jasně dominuje orná půda, která se vyskytuje na polovině katastrálního území, což je podmíněno i vysokým zastoupením úrodných půd - černozemí a černic. Lesní porosty jsou zastoupeny pouze v malé míře (13 %), vyskytují se pouze v lokalitě zvané Obora v části města Kroměříž Vážanech, a dále jako fragmenty lužních lesů v nivě Moravy. Trvale travní porosty se zde téměř nenachází (2.3 %) kvůli dominanci orné půdy. Chmelnice ani vinice nejsou v zájmovém území zastoupeny, sady se zde vyskytují pouze sporadicky (necelé 1 %).

Využití pozemků ve městě Kroměříž (dle ČSÚ k 31. 12. 2022)

Klimatické charakteristiky

Na území města Kroměříž je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 600 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá většina zájmového území do teplé oblasti T2, pouze jižní okraje (místní části Zlámanka a Drahlov) jsou již řazeny do mírně teplé oblasti MT11. Jedná se o teplé až velmi teplé oblasti s dlouhým létem a nevýraznou zimou, které jsou charakterizovány také malým až minimálním množstvím srážek během celého roku.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2 a MT11

Další charakteristiky byly převzaty ze srážkoměrné stanice Kroměříž:

Průměrný měsíční úhrn srážek společně s průměrným měsíčním chodem teplot vzduchu pro město Kroměříž

Průměrný úhrn ročních srážek je 599 mm, což je v rámci celé České republiky lehký podprůměr. Teploty jsou naopak nadprůměrné, průměrná roční teplota vzduchu v Kroměříži je 8,6 °C, zatímco celorepublikový průměr činí 7,8 °C.