Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Krásný Les lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Tedy Řasnice Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích. Když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Krásný Les, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Území obce Krásný Les bylo v historii několikrát zaplavováno. Například v roce 1927 spadlo v obci na 209 milimetrů srážek a vodní tok Řasnice bleskovou povodní zničil mnoho objektů. Mezi nejvíce zmapované povodně patří nedávné záplavy v roce 2010 a 2013.
Obec Krásný Les postihla 7. 8. 2010 extrémní povodeň přívalového typu. Došlo ke škodám na majetku, a to nejen soukromém, ale i obecním. Od ohlášení prvního povodňového stupně na toku Řasnice, který nastal těsně před sedmou hodinou, do návratu vody do původního řečiště, uběhlo pouhých 12 hodin. Ráno dne 7. 8. 2010 v 6:50 hod. nastal 1. stupeň povodňové aktivity a nadále pokračovalo sledování stoupajícího toku řeky Řasnice. V 10:45 hod. byl vyhlášen 2. stupeň povodňové aktivity a bylo provedeno osobní varování obyvatel SDH a pracovníky obce. V 12:10 hodin starosta vyhlásil 3. stupeň povodňové aktivity a začala evakuace osob ze zaplavených domů. K záchraně osob ze zaplavených domů byl použit člun. SDH se pokoušel odstranit překážky, které ohrožovaly mosty. Ve 13:30 hod. přestaly mosty zvládat proud vody a došlo k jejich přetečení a jejich nízká světla výška spolu s množstvím naplavenin způsobila, že působily jako hráze a dopomohly k rozsáhlému rozlivu. Mezi 14:00 a 14:30 hod. voda v Řasnici kulminovala. V tomto čase již docházelo k uvolňování zásadních překážek z toku potoka, rušení a rozbourávání hrází vzniklých ze dřeva. Od 19:00 hod. docházelo k opadávání hladiny potoka, přesto přetrvával 3. stupeň povodňové aktivity. Od 20:00 hod. probíhala kontrola toku, která měla za cíl zjistit, jestli se někde neutvořila hráz, nebo výrazná překážka v řečišti potoka. Dále byla označena nebezpečná místa na komunikaci značkami a zátarasy. Po celou noc probíhala kontrola toku až do časných ranních hodin. Druhý den v 7:00 hod. byly zahájeny práce k likvidaci škod způsobených povodní, čerpání zatopených studní, pomoc občanům. Při povodni v obci Krásný Les zasahoval především místní sbor dobrovolných hasičů SDH Krásný Les a další spoluobčané v zasažené oblasti.
Po poměrně zataženém a deštivém jaru 2013 byla podstatná část území České republiky nasycena vodou z jarního tání a dešťů. Zejména měsíc květen byl pro oblast Čech srážkově nadprůměrný (cca o 2/3 více srážek) a zákonitě tedy byla i vyšší nasycenost půdy. Bezprostřední příčinou pak byla tlaková níže nad střední Evropou, která přinesla nad oblast Saska, Bavorska, Čech a Rakouska severojižním směrem intenzivní srážkovou činnost už koncem května. V tomto pásmu se navíc vyskytl řetěz silných bouří, rozsáhlá část území zaznamenala srážkové úhrny přes 100 mm / 24 h. Dne 28. května 2013 vydal Český hydrometeorologický ústav vážné varování před hrozbou bouřek s lijáky a krupobitím pro období 29.–30. května, varování před vznikem povodní přišlo následující den, a to zejména pro povodí Lužické Nisy, na přítocích Berounky a horního Labe. Samotná povodeň probíhala ve třech navazujících vlnách. Frýdlantsko zasáhla třetí vlna v období od 24. června do 27. června 2013. Frýdlant vyhlásil 1. stupeň povodňové aktivity v neděli večer při 130 cm na řece Smědé. V pondělí dosáhla Řasnice průtoku 19 m³/s a zatopila několik části v obci Krásný Les.