Odtokové poměry
Vodní tok Stěnava má na území obce Křinice oficiálně stanovené záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 26,908 - 47,724, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a nabylo účinnosti 27. 1. 2015 (č. j. 5735/ZP/2014-10). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Dlouhotrvající deště mají za následek zvýšení hladiny Křinického potoka a jeho přítoků. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Křinice bylo stanoveno několik míst, které mohou omezovat odtokové poměry, jedná se především o mosty a propustky. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Křinice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy z okolních svahů. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. V blízkosti Křinického intravilánu se nachází hned několik míst, kde je vysoká pravděpodobnost koncentrace vody z přívalových povodní. Jedná se o tři lokality (u č. p. 106, 158 a 133), kam je voda z přívalových srážek přinášena Křinickým potokem a bezejmennými vodními toky (IDVT: 10183225, IDVT: 10183226, IDVT: 10183229). Dále se pak na území katastru vyskytují čtyři lokality (u č. p. 113, 82, 166 a 269), kam je voda v případě přívalových povodní přiváděna soustředěným odtokem z přilehlých luk a polí. Na pravém břehu Křinického potoka je přívalová voda přinášena z oblasti vrchů Supí hnízdo a Hvězda, na levém břehu pak z okolí Šlégrova rybníku a Olšin. Vytipované lokality koncentrace vody z přívalových povodní jsou stanoveny na základě zkušeností a na základě analýzy kritických bodů zpracované Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Křinice
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Křinice metodou kritických bodů
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 20401798 | 23,348 % | 0,165 % | 165,97 ha |
| 20401807 | 6,066 % | 0,409 % | 238,70 ha |
| 20401808 | 3,72 % | 0,944 % | 40,09 ha |
| 20401812 | 14,483 % | 0,74 % | 31,96 ha |
| 20401811 | 13,335 % | 0,631 % | 35,54 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Křinice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Křinice
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Křinice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Křinice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
V intravilánu obce Křinice se nachází několik drobných vodních nádrží, které jsou napájeny Křinickým potokem. Na bezejmenném vodním toku s IDVT: 10183230 je lokalizována soustava čtyř vodních nádrží. Větší rybníky se pak nacházejí na vodním toku s IDVT: 10183235 a jedná se o Vápenný rybník, Cihelný rybník a Katovnu. Na území obce Křinice je největší Šlégrův rybník lokalizovaný na levostranném přítoku Křinického potoka s IDVT: 10183229.»
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Křinice