Odtokové poměry
Řeka Klejnárka na území obce Krchleby má oficiálně stanovené záplavové území, které bylo vyhlášeno KÚ Středočeského kraje v červnu 2006. Záplavové území je stanoveno v úseku mezi ř. km 0,0 až 23,0 pro Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu. »
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Ohrožené jsou zejména objekty v části Chedrbí a objekty bývalého mlýna u obce Vodranty.»
Odtokové poměry výrazně ovlivňují ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. »
Ohrožujícími objekty v záplavovém území mohou být větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další.
Místa omezující odtokové poměry na území obce Krchleby
| Název | Popis | Vodní tok | ř. km (DIBAVOD) |
| Chedrbi_MOOP_1 | Most přes Klejnárku v Chedrbí, kapacitní pro Q20 | Klejnárka | 23,7 |
| Chedrbi_MOOP_2 | Silniční most přes Klejnárku v Krchlebech, kapacitní pro Q100 | Klejnárka | 23,8 |
| Chedrbi_MOOP_3 | Zbytky starého jezu na Klejnárce v Chedrbí, kapacitní pro Q20 | Klejnárka | 23,9 |
| Krchleby_MOOP_4 | Propustek na bezejmenném toku pod Silnicí v Krchlebech, kapacitní pro Q20 | nepojmenovaný (108160000500) | 0,4 |
| Krchleby_MOOP_3 | Propustek na bezejmenném toku, kapacitní pro Q10 | nepojmenovaný (108160000500) | 0,6 |
| Krchleby_MOOP_2 | Propustek na bezejmenném toku, kapacitní pro Q10 | nepojmenovaný (108160001000) | 0,7 |
| Krchleby_MOOP_1 | Zatrubnění bezejmenného toku, kapacitní pro Q20 | nepojmenovaný (108160001000) | 1,2 |
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Některé části obce jsou také postihovány přívalovými povodněmi při intenzivních lokálních srážkách. Jedná se o jihovýchodní část obce, kdy při intezivních přívalových srážkách může dojít k zaplavení intravilánu obce splachy z polí ležících na svazích v lokalitách Na oboře a Za hospodou.»
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Krchleby
| Místo | Obec | Popis ohrožení | Hlavní směr |
| Krchleby-Za hospodou | Krchleby | Při intezivních přívalových srážkách může dojít k zaplavení intravilánu obce splachy z polí ležících na svazích v lokalitách Na oboře a Za hospodou | SSZ |
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, nepatří vodní toky na území obce mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může tok vybřežovat i při malých průtocích.
Výrazným činitelem, ovlivňujícím odtokové poměry jsou vodní díla na tocích.
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.
Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:
- zásobní nádrže
- ochranné (retenční) nádrže
- speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací)
- rybochovné nádrže
- víceúčelové nádrže
Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:
- zvětšení hloubky vody nad jezem
- dosažení bezprostředního spádu
- zmírnění průtočné rychlosti
- zvýšení hladiny podzemní vody
Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.
Na území obce Krchleby se nenachází žádné významné vodní dílo, které by rozhodujícím způsobem ovlivňovalo odtokové poměry. Na Klejnárce se nachází pouze jeden jez, který zajišťuje vodu pro náhon k rybníku Jarmil a k mlýnu. Další, dnes už rozpadený jez, se pak nacházel na soutoku Klejnárky a Paběnického potoka. Nejvýznamnějším vodním dílem na území obce je tak rybník Jarmil, který však výrazněji odtokové poměry Klejnárky neovlivňuje. »
Seznam vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území obce
| ID | Název | Rozloha [ha] | Vlastník | |
| 104010140002 | Jarmil | 0,78 | Jan Vančata | |
| 104010140024 | bezejmenná | 0,15 | Obec Krchleby |