Charakteristika zájmového území
Obec Krchleby se nachází ve Středočeském kraji, na území bývalého okresu Kutná Hora, ve správním obvodu ORP Čáslav. Území obce se skládá ze dvou katastrálních území (Chedrbí a Krchleby), na nichž se rozkládají stejnojmenné části obce. V obci bylo k 31. 12. 2012 evidováno celkem 400 obyvatel, z toho 180 mužů a 220 žen. Celková rozloha katastru činí 600 ha, z toho 73,0 % rozlohy tvoří zemědělská půda (přičemž 66,6 % celkové rozlohy je orná půda, 2,7 % zahrady, 1,7 % ovocné sady a 2,5 % trvalé travní porosty), 16,3 % rozlohy tvoří lesní půda, 1,3 % vodní plochy, 2,2 % zastavěné plochy a 7,2 % ostatní plochy.
Krchleby byly osídleny již v mladší době kamenné, což dokazují četné nálezy, jež jsou datovány do 5. až 6. tisíciletí před naším letopočtem a konce doby bronzové. Nejstarším doloženým držitelem obce byl od roku 1257 Petr z Krchleb. Po něm se na krchlebském panství vystřídalo mnoho dalších pánů, přičemž mezi posledními byli Schwarzenbergové. V obci je v provozu mateřská škola, základní škola 1. stupně a tři prodejny se smíšeným zbožím. Většina obyvatel dojíždí za prací do okolních měst. Část domů, zejména v části Chedrbí pak slouží k rekreaci.
Nejvýznamnější dopravní trasou na území obce je silnice II/339, spojující Ledeč nad Sázavou, Červené Janovice, Krchleby a Čáslav. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Krchleby se nachází na rozhraní Českomoravské vrchoviny (na jihu), kterou představuje geomorfologický podcelek Kutnohorská plošina, a České tabule (na severu), kterou zde tvoří podcelek Čáslavská kotlina. Zřetelná je zde změna reliéfu, zejména u vodních toků, kdy v jižní části území obce tečou toky v zaříznutých skalnatých údolích, v severní části se pak údolí více rozevírají a snižuje se celková členitost reliéfu. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8 °C a srážky pak okolo 550 - 600 mm ročně. Geologické podloží v jižní části z velké části budují metamorfované horniny, zejména svory, méně pararuly. Zejména v údolí Paběnického potoka pak najdeme amfibolity. V severní části zájmového území tvoří horninové podloží zejména sprašové hlíny, které překrývají sedimenty české křídové pánve (slínovce a jílovce). Na svazích se nacházejí kvartérní svahoviny, na které v nivách vodních toků navazují kvartérní fluviální sedimenty. Díky poměrně pestrému geologickému podloží najdeme v zájmovém území relativně pestrou paletu půdních typů. Na metamorfovaných horninách nalezneme především různé subtypy kambizemí. Na svahovinách se vyskytují pseudogleje, které v údolích vodních toků střídají glejové půdy a fluvizemě. Na sedimentárních horninách nalezneme především luvizemě, hnědozemě a černozemě (převážně luvické) a ostrůvkovitě také šedozemě.
Povodí horního a středního Labe (s vyznačeným tokem Klejnárky)
Klejnárka je řeka na Kutnohorsku ve Středočeském kraji ústící zleva do Labe nedaleko Kolína u obce Starý Kolín v nadmořské výšce 193,5 m. Pramení na Českomoravské vrchovině asi 5 km jihozápadně od Zbýšova u obce Dobrovítov jako Jánský potok. Jako Klejnárka je označována od soutoku s Paběnickým potokem u Chedrbí. Délka toku činí 40,3 km, plocha povodí měří 350,1 km², a průměrný roční průtok při ústí je 1,32 m3/s.
Paběnický potok je levostranný přítok řeky Klejnárky, do které ústí u Chedrbí. Délka jeho toku je 13,9 km, plocha povodí měří 28,0 km² a průměrný průtok při ústí činí 0,14 m3/s. V místě ústí do Klejnárky se nachází stržený jez.