Králíky

Odtokové poměry

Vodní tok Tichá Orlice má na území města Králíky oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 71,403 - 95,319, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 26. 9. 2016 (č. j KrÚ 63030/2016Ze). Záplavové území bylo změněno (došlo k aktualizaci aktivní zóny záplavového území) s účinností od 25. 5. 2021 (č. j. KrÚ 35959/2021) v úseku mezi ř. km. 95,475 - 100,988. » Do správního území města Králíky zasahuje pouze minimálně v okolí soutoku Tiché Orlice s Lipkovským potokem. 

Vodní tok Morava má na území města Králíky oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 325,176 - 339,538, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 22. 2. 2008 (č. j KrÚ 49290-4/2007/OŽPZ/Vt). Záplavové území řeky Moravy od ř. km 339,538 - 352,508 nebylo oficiálně stanoveno, ale jsou vypočteny čáry rozlivu pro hlavní Q (Q5, Q20 a Q100). Byla zde stanovena i aktivní zóna.» 

Nejhorší průběh povodně s nutnou evakuací lze očekávat zejména na Králickém, Lipkovském, Boříkovickém a Heřmanickém potoce. Největší toky Tichá Orlice a Morava neprotékají intravilánem města, a proto nepředstavují vyšší stupeň nebezpečí. Kromě vodních toků představují riziko i ploty, skládky materiálů a předmětů v záplavovém území. Při povodních jsou kritické všechny mosty a lávky přes koryto toku, u kterých může docházet k hromadění naneseného materiálu a vzdutí hladiny, protože snižují průtočný profil.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Králíky bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry - jedná se o mosty. »

Místa omezující odtokové poměry na území města Králíky

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods) jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Králíky bylo stanoveno pět míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a lesních stezkách. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Králíky

Přívalové povodně na území města Králíky

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (více než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (více než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (více než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Králíky metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Králíky

Na území města Králíky bylo stanoveno šest kritických bodů: 

• Kritický bod 10110150 - na vodním toku Tichá Orlice v ř. km 97,5, v blízkost objekt č. p. 36.
• Kritický bod 10106978 - v místní část Dolní Boříkovice, u č. p. 117.
• Kritický bod 10106983 - v místní část Dolní Boříkovice, u č. p. 96.
• Kritický bod 10103556 - u cihelny, v blízkosti č. p. 164.
• Kritický bod 10103563 - lokalita Sad míru, v blízkosti č. p. 73.
• Kritický bod 10110149 - lokalita Na vyhlídce, mezi objekty č. p. 84 a 47.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Králíky. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území města Králíky

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

Místa ohrožená přívalovou povodní

---

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní tok Morava ve správním území města Králíky mezi kritické. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Králíky

Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na správním území města Králíky se vyskytují 4 suché retenční nádrže (poldry). Další 2 poldry se nachází za hranicí katastrálního území v katastru obce Lichkov.  Jedná se o poldr Lichkov (KÚ Dolní Boříkovice, KÚ Dolní Lipka), ležící na Tiché Orlici a Lipkovský poldr - Dolní Lipka (KÚ Dolní Lipka), ležící na Lipkovském potoce. V katastru města Králíky se nachází poldr Pod Suchým potokem, ležící na Tiché Orlici a 3 poldry ležící v katastrálním území Heřmanice u Králíků, z toho jeden na Hraničním potoce a 2 poldry ležící na Heřmanickém potoce (Nad Heřmanicemi a Pod Heřmanicemi). »

Seznam významných děl nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území města Králíky

Vodní díla

Suchá retenční nádrž (poldr) Lichkov

Poldr Lichkov se nachází v údolní nivě Tichá Orlice, jihovýchodně od obce Lichkov. Vlastní těleso hráze je situováno na toku Tichá Orlice v ř. km 95,000 a to do katastrálního území Dolní Boříkovice, Dolní Lipka a Lichkov. Hráz je zemní, přičemž návodní líc je upraven ve sklonu 1:3, vzdušní svah je pak upraven ve sklonu 1:2. Šířka koruny hráze je 4 m a dosahuje celkové délky cca 260 m. Kóta koruny hráze je 532,50 m n. m., při maximální výšce hráze 4 m. Přímo v korytě toku Tiché Orlice je vybudován bezpečnostní přeliv o délce 62,1 m a návrhovém průtoku QN = 52 m³.s-¹ (přepadový paprsek h = 60 cm). Pro zvýšení bezpečnosti hráze je při levobřežním zavázání situován nouzový přeliv délky 34 m, přelivná hrana je na kótě 532,05 m n. m.

Pro běžné převádění průtoků slouží vypouštěcí otvor 1,5 x 1,5 m umístěný v sdruženém objektu osazeném v ose toku. Sdružený objekt je ze strany návodní ukončen předsunutým bezpečnostním přelivem ve tvaru podkovy s celkovou funkční délkou přelivné hrany 65 m. Na straně návodní je výtok ze spadiště pod bezpečnostním  přelivem a přemostění v koruně. V levé části hráze je umístěn nouzový přeliv délky 34 m fixovaný železobetonovým prahem.

Charakteristika suché nádrže:

• Celkový retenční objem: 0,865 mil. m³
• Zatopená plocha (maximální): 4,5 ha
• Maximální přítok do nádrže Q100: 72,7 m³.s^-1
• Transformovaný odtok: 48,1 m³s^-1

Suchá retenční nádrž (poldr) Lipkovský potok (Dolní Lipka)

Hráz suché retenční nádrže Lipkovský poldr se nachází na Lipkovském potoce, ř. km 0,2, katastrální území obce Lichkov, většina záplavového území pak v katastru obce Dolní Lipka. Hráz je přímá, sypaná zemní. Výška koruny poldru nad terénem 8 m. Šířka poldru v koruně 3,5 m, šířka poldru v patě 37 m, délka v koruně 524 m, sklon návodního líce je 1 : 3, sklon vzdušného líce 1 : 2. Kóta koruny poldru je 535,00 m n. m.

V ose vodního toku je umístěn železobetonový výpustní objekt se spodní výpustí DN 1500, který má na návodní straně vtokový objekt do spodní výpusti dlouhý 19,2 m se sedimentačním prostorem pro zachycení splavenin, česlemi a škrtící deskou. Na vzdušní straně navazuje na spodní výpust výtokový objekt dlouhý 15,8 m s vývarem a tlumící deskou. V místě pravostranného zavázání hráze do svahu údolnice je nouzový přeliv s přelivnou hranou délky 70 m fixovanou betonovou stěnou.

Charakteristika suché nádrže:

• Celkový retenční objem: 1,378 mil. m³
• Zatopená plocha (maximální): 52,5 ha
• Maximální přítok do nádrže Q100: 63,5 m³s^-1
• Transformovaný odtok: 3,7 m³s-¹

Suchá retenční nádrž pod Suchým potokem

Hráz suché retenční nádrže Pod Suchým potokem se nachází na Tiché Orlici, ř. km 98,7, katastrální území města Králíky. Hráz je přímá, sypaná zemní. Výška koruny poldru nad terénem 7 m. Šířka poldru v koruně 4 m, šířka poldru v patě 33 m, délka v koruně 553 m, sklon návodního líce je 1 : 3, sklon vzdušného líce 1 : 2. Kóta koruny poldru je 546,25 m n. m.

V ose vodního toku je umístěn železobetonový výpustní objekt se spodní výpustí DN 1500, který má na návodní straně vtokový objekt do spodní výpusti dlouhý 12,2 m se sedimentačním prostorem pro zachycení splavenin, česlicovou stěnou a škrtící deskou. Na vzdušní straně navazuje na spodní výpust výtokový objekt dlouhý 15 m s vývarem a tlumící deskou. V místě pravostranného zavázání hráze do svahu údolnice je nouzový přeliv s přelivnou hranou délky 70 m fixovanou betonovou stěnou.

Charakteristika suché nádrže:

• Celkový retenční objem: 1,034 mil. m³
• Zatopená plocha (maximální): 47,34 ha
• Maximální přítok do nádrže Q100: 53 m³.s^-1
• Maximální transformovaný odtok: 2,6 m³.s^-1

Zbývající 3 suché retenční nádrže mají v porovnání s předchozími minimální retenční objem - Na Hraničním potoce 0,2 ha, Pod  Heřmanicemi 0,5 ha a Nad Heřmanicemi 0,2 ha.

Z hlediska obecné bezpečnosti, ve smyslu vyhlášky č. 471/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 255/2010 Sb. o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, jsou hráze suchých nádrží (poldrů) Lichkov, Dolní Lipka, Na Hraničním potoce, Pod Heřmanicemi a Nad Heřmanicemi řazeny do IV. kategorie a hráz suché nádrže (poldru) Pod Suchým potokem do III. kategorie.

Dále se na správním území města Králíky nachází 1 jez na toku Moravy (katastrální území Červený potok). Jedná se o jez, který je situován na ř. km 339,70; pevného typu; délky 10 m; s rozdílem hladin 0,75 m; vlastníkem i provozovatel Roman Adam, bydliště Červený potok 1, na jezu je umístěna MVE.

Protipovodňová opatření »

Na území města Králíky se nachází celkem 4 suché retenční nádrže (poldry), které jsou plněny při výskytu povodně. Podrobněji jsou jednotlivé parametry poldrů popsány výše.

Protipovodňová opatření na území města Králíky