Králíky

Charakteristika zájmového území

Město Králíky se nachází v Pardubickém kraji v okrese Ústí nad Orlicí. V současné době je město Králíky obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným úřadem. Od města Ústí nad Orlicí je město Králíky vzdáleno asi 34 km severovýchodním směrem. Dále je město vzdáleno asi 6 km od Červené Vody, 23 km od Žamberku a Letohradu a 30 km od Šumperku. Pouze 4 km severně se nachází státní hranice s Polskem. Město je tvořeno částmi: Králíky, Červený Potok, Dolní Boříkovice, Dolní Hedeč, Dolní Lipka, Heřmanice, Horní Boříkovice, Horní Ledeč, Kopeček, Horní Lipka a Prostřední Lipka. K 31. 12. 2023 zde žilo 4 126 obyvatel. Rozloha města je 5 276,5 ha.

V Králíkách je celkem 13 zdravotnických zařízení. Většina z nich je soustředěna v budově bývalého zdravotního střediska na ulici 5. května, č. p. 414. O místní pacienty pečují praktičtí lékaři (denně), odborní lékaři (zpravidla 1 - 2 dny v týdnu) a stomatologové (denně). V Králíkách působí 3 praktičtí lékaři a 8 specialistů s kratší ordinační dobou. Na jednoho praktického lékaře připadá zhruba 1500 místních obyvatel. Nejbližší chirurgická a interní ambulance se nachází v bývalé nemocnici v Červené Vodě, dnes zařízení následné péče, jehož provozovatelem je soukromá společnost Aeskulap, spol. s r. o., Červená Voda. V areálu bývalé nemocnice Červená Voda sídlí rychlá záchranná pomoc. Akutní péče je pro místní občany poskytována v okresní nemocnici Ústí nad Orlicí nebo v nemocnici v Šumperku, která je spádově blíž, ale sídlí v jiném okrese.

V Králíkách se nachází 4 mateřské školy, 2 základní školy vyššího stupně, střední odborné učiliště, gymnázium, speciální škola a základní umělecká škola. Město Králíky je obsluhováno železniční a autobusovou dopravou a vyznačuje se špatnou dopravní dostupností a nevyhovující situací autobusového nádraží na Malém náměstí v Králíkách. Autobusová doprava je provozována soukromými společnostmi.

Krajina jako životní prostředí je nejvíce zachována na území přilehlé národní přírodní rezervace Králický Sněžník. Mimo ni je dotčena zejména sídly a zemědělskou prvovýrobou, z minulosti i průmyslovou výrobou. I přes toto využití území lze konstatovat, že území jako celek není příliš urbanizované a je poměrně (zejména mimo sídla) zachovalé. Okolní krajina je vysoce zachovaná, což je zejména dáno existencí tří přírodních parků (Jeřáb, Suchý vrch - Buková hora a Králický Sněžník), přilehlé národní přírodní rezervace Kralický Sněžník a Ptačí oblast Králický Sněžník - Natura 2000, ochrana druhu a biotopu chřástala polního. Mezi rušivé dominanty lze zařadit vysílače umístěné v hřebenových partiích narušujících vymezující horizonty.

Území města Králíky

Struktura půdního fondu

Na katastrálním území města nejvíce dominuje využití území jako trvalé travní porosty (54,1 %). Dále je tu hojně zastoupena orná půda (15,7 %), lesní půda (17,5 %) a ostatní plochy (8,8 %). Malý podíl zde mají i zastavěné plochy (1,4 %), zahrady (1,3 %), vodní plochy (1,1 %) a sady (0,1 %).

Využití pozemků ve městě Králíky (dle ČSÚ k 31. 12. 2023)

Dopravní infrastruktura

Králíky leží na silnici I/43, která vede od jihu z Červené Vody a pokračuje na západ až k polským hranicím, kde je zřízen hraniční přechod Dolní Lipka - Boboszów pro veškerou silniční i pěší dopravu. Na tuto silnici navazuje přímo v Králíkách a v Dolní Lipce silnic II/312 a celkově také pět silnic třetí třídy. Automobilem jsou Králíky dostupné z Prahy (D11, 11) přes Hradec Králové (11), Vamberk (312 +43) a Žamberk (312 +43). Z Jeseníku (60 +369) přes Hanušovice (312). Z Brna (43) přes Svitavy (43), Lanškroun (43 +11) a Červenou Vodu (11 +43). Z Olomouce (R35, E442 +44) přes Mohelnici (44), Zábřeh na Moravě (44 +11) a Červenou Vodu (11 +43). Příjezdové směry vlaků jsou Praha - Pardubice - Ústí nad Orlicí - Letohrad; Praha - Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Letohrad; Brno/Olomouc - Česká Třebová - Ústí nad Orlicí - Letohrad; Jeseník - Hanušovice. 

Digitální model reliéfu města Králíky

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Území je ze tří stran obklopené horami - jihozápad: Orlické hory, přesněji Mladkovská a Bukovohorská hornatina, nejvyšší hora je Suchý vrch 995 m n. m., jihovýchod: Hanušovická vrchovina, respektive je jím podcelek Branenská vrchovina s nejvyšší horou Jeřáb 1 003 m n. m. a severovýchod: masiv Králického Sněžníku (1 424 m n. m.), který je po Krkonoších a Jeseníkách třetím nejvyšším pohořím v České republice. Masiv Králického Sněžníku tvoří jedno z nejvýznamnějších evropských rozvodí, které bývá nazýváno „Střecha střední Evropy". Toky pramenící na jeho svazích se vlévají do tří evropských moří: řeka Morava přes Dunaj do Černého moře, řeka Nisa přes Odru do Baltského moře a Lipkovský potok, přítok Tiché Orlice (pramení na Jeřábu) ústící do Labe, se vlévá do Severního moře.

Na území neexistují ložiska žádných rud - významnější nerostnou surovinou jsou kvalitní krystalické vápence v oblasti Velká Morava, které se používají pro ušlechtilou kamenickou výrobu a pro další zpracování. Geomorfologicky území města spadá do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko - jesenická soustava, oblasti Orlická podsoustava, celku Kladská kotlina a podcelku Králická brázda.

Půdotvornými substráty jsou v západní části zvětraliny vyvřelin a metamorfovaných hornin (kyselá až neutrální intruziva a metamorfika), ve východní části jsou to spraše. Zvětralinový plášť je třetihorního až druhohorního stáří. Tvoří jej převážně jílovito - písčité až jílovité zvětraliny, původně vzniklé za tropického klimatu na horninách algonkických (migmatity synkinematické) a ovlivněné čtvrtohorním zvětráváním. Čtvrtohorní pokryvy jsou plošně malé o nepatrných až malých mocnostech. V území se vyvinuly převážně písčitohlinité a hlinitopísčité hnědé horské lesní půdy místy s obsahem štěrku.

Sklonitostní poměry na území města Králíky

Klimatické charakteristiky

Na západní části území města Králíky je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v intervalu 7,1 - 8 °C. Ve zbytku území se hodnota průměrné roční teploty pohybuje v intervalu 6,1 -7 °C. Průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 801 -1000 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území města do chladných klimatických podoblastí CH6 a CH7.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí CH6 a CH7