Odtokové poměry
Vodní tok Morava má na území obce Kněžpole oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km PB 131,643 a LB 133,013 - PB 186,800 a LB 196,200, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá účinnosti od 23. 11. 2017 (č. j. KUZL1360/2016). »
Vodní tok Březnice má na území obce Kněžpole oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 23,281, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá účinnosti od 19. 06. 2014 (č. j. KUZL 4933/2014). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Březnice a Moravy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Kněžpole bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry. Jedná se o mosty a propustek. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Kněžpole
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Kněžpole byla stanovena dvě místa, která jsou ohrožená přívalovou povodní - ohrožení vzniká stékáním přívalových vod z polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. » Přívalové povodně lze doložit na následujících modelech povrchového odtoku, které znázorňují koncentraci povrchového odtoku při přívalových srážkách.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Kněžpole
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v okolí obce Kněžpole č. 1
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v okolí obce Kněžpole č. 2
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Kněžpole metodou kritických bodů
Na území obce Kněžpole byly stanoveny dva kritické body:
- Kritický bod 41204045 - Kněžpole-Předbraní, za objekty č. p.: 120, 243, 201, 68.
- Kritický bod 41204052 - Kněžpole-Přídolí, nedaleko objektu č. p. 295.
Charakteristika kritických bodů na území obce Kněžpole
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41204045 | 6,959 % | 89,643 % | 68,560 ha |
| 41204052 | 10,239 % | 74,058 % | 207,980 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Kněžpole. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území obce Kněžpole
Pro reálné zobrazení povrchového odtoku byl vytvořen 3D model akumulovaného odtoku, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří toky ve správním území obce Kněžpole mezi kritické. Konkrétně se jedná o vodní tok Morava v úseku Kunovice po přítok Březnice. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území obce Kněžpole
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Kněžpole se nenachází žádná vodní díla, která by mohla způsobit ovlivnění povodňové situace. V severozápadní části území se nachází pouze slepé rameno řeky Moravy (přírodní rezervace Kanada). Nejedná se však o průtočnou nádrž, a proto nedochází k ovlivnění povodňové situace. » Protiproudně se však na řece Moravě nachází jez v obci Spytihněv v ř. km 88,16. Ten může v případě poruchy znamenat nebezpečí (ve formě povodňové vlny) pro obce nacházející se po proudu řeky Moravy, včetně obce Kněžpole. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Kněžpole
Protipovodňová opatření
Na území obce Kněžpole je vybudována ochranná hrázka, která se táhne od bývalé čistírny odpadních vod po severozápadním okraji intravilánu obce až k průmyslovému areálu. Hlavním úkolem je zastavení postupující vody při rozlivu vodního toku Březnice (popř. Moravy) a k omezení povodňového nebezpečí. »
Protipovodňová opatření na území obce Kněžpole