Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Kořenice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je nejvyšší u významnějších vodních toků, jako je vodní tok Polepka.
Charakter území a způsob obhospodařování okolních polí, podněcuje tvorbu bleskových povodní. Bahnitými splachy z polí je obec ohrožena ze severních svahů pod vrchem Chlumeček 343 m n. m. Další ohrožení přichází při letních lijácích do centrální části, místní části Chotouchov, kam se bahnité přívaly nahrnou z jihovýchodních svahů zvaných Nad Dolním mlýnem. Dalším důsledkem splachů zemědělské zeminy z polí je zanášení koryta Polepky (Chotouchovského potoka), protékajícího místní částí Chotouchov. Kapacita zazemněného potoka spolu v kombinaci s nízkokapacitními mostky není schopna odvádět přívalové vody včas a dochází k širokým rozlivům a ohrožování majetku a životů místních lidí.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Kořenice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Ze Souhrnné zprávy Povodí Labe, státní podnik o povodních v červnu 2013 se můžeme dočíst i o Chotouchovském rybníku: „Hlavní hráz Chotouchovského rybníka byla v průběhu červnové povodně v roce 2013 přelita. Po povodních byla značná část vzdušného svahu sanována kamenným záhozem s poštěrkováním. Při povodni byl oderodován celý vzdušní svah až po korunu a návodní svah je nahrazen kamennou zdí. Celkově je Chotouchovský rybník v havarijním stavu.“