Odtokové poměry

Vodní tok Jalový potok má na území městyse Komárov oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0,000 - 5,800, které bylo vyhlášené Okresním úřadem Beroun a nabývá platnosti od 17. 9. 2001 (č. j. 2842,2884/2001/ŽP-VOD/BA).
Vodní tok Červený potok má na území městyse Komárov oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0,000 - 21,000, které bylo vyhlášené krasjským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 7. 5. 2021  (č. j. 051651/2021/KUSK) »
Odtokové poměry Jalového a Červeného potoka jsou v zájmovém území ovlivněny stávajícími lávkami a přemostěními, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. » Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má za následek i zvýšení hladiny Červeného a Jalového potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Vliv na odtokové poměry mají i vodní díla vybudovaná na Červeném potoce, a to Červený rybník, Dráteník a Záskalská. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území městyse Komárov bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:
  • Nekapacitní silniční most č. e. 117-013 - úzký průtočný profil pro Q5 »
  • Nekapacitní most na Komenského ulici - úzký průtočný profil pro Q5 »
  • Nekapacitní most u č. p. 49 - úzký průtočný profil pro Q5 »
  • Nekapacitní propustek u č. p. 227 - úzký průtočný profil pro Q5 »
  • Nekapacitní lávka na ulici Pod Skalou - úzký průtočný profil pro Q5 »
  • Nekapacitní lávka u č. p. 202 - úzký průtočný profil pro Q5 »
  • Nekapacitní silniční most č. e. 11713-1 - úzký průtočný profil pro Q10 »
  • Nekapacitní lávka k hřišti - úzký průtočný profil pro Q5 »
  • Nekapacitní železniční most - úzký průtočný profil pro Q5 »
  • Nekapacitní most k průmyslovému areálu (Buzuluk) - úzký průtočný profil pro Q5 »
  • Nekapacitní silniční most č. e. 117-012 - úzký průtočný profil pro Q10 »
Místa omezující odtokové poměry na území městysu Komárov

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části městysu ohrožovány přívalovými vodami. Konkrétně se jedná o horní část ulice Okružní a poté o ulice Sokolskou a Kleštěnickou. V roce 2016 zde proběhly přívalové povodně a došlo k zatopení některých sklepů. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území městysu Komárov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Na území městyse Komárov nebyly stanoveny kritické body. »

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Komárov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Komárov

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu městysu. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Místa ohrožená přívalovou povodní
 

 Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městysu Komárov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území městysu Komárov
 
Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu městysu. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Ledové jevy
 
 

 Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území městysu Komárov se nachází 5 větších vodních nádrží, které mohou ovlivnit povodňovou situaci městysu. Konkrétně se jedná o 2 rybníky na Jalovém potoce - Vávrovy rybníky. A poté o nádrže Dráteník a Červený rybník na Červeném potoce. Výše na toku Červeného potoka mimo k. ú. městysu se nachází vodní nádrž Záskalská, která ovlivňuje Červený potok. V městyse se nachází ještě jedna menší nádrž, a to Nádržka na bezejmenném toku. »
Vodní nádrž Dráteník se nachází na Červeném potoce. Průměrný dlouhodobý roční průtok je 0,129 m3/s. Nad nádrží ústí do Červeného potoka 11 bezejmenných přítoků z pravé strany a 3 z levé. Řízení manipulací za povodňových situací zajišťuje vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy, závod Berounka (tel.: 377 307 331).
  • Kóta koruny hráze – 418,4 m n. m. 
  • Kóta vlnolamu - 419,00 m n. m.   
  • Nejnižší kóta hrany bezpečnostního přelivu – 416,68 m n. m.      
  • Hladina Q100 je v úrovni 417,37 m n.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městysu Komárov
Vodní díla v povodňovém plánu městysu. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Vodní díla