Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Kunětice hrozí nejvíce povodně způsobené táním sněhové pokrývky v zimních a jarních měsících. Tok Labe je napájen mnoha přítoky pramenícími v podhůří nebo samotných Krkonoších a Orlických horách. Tyto toky přivádí v době tání sněhu velké množství vody, které koryto Labe nestíhá odvádět. Jedná se hlavně o toky: Orlice, Metuje a Úpa.
V zimních měsících pak může nastat také ucpání koryta Labe ledovými krami, které se zachytávají o pilíře mostní konstrukce přes Labe na silnici III./2984 spojující Kunětice a Sezemice. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Kunětice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
