Odtokové poměry
Řeka Mrlina na území městyse Křinec má vymezeno záplavové území, které bylo vyhlášeno KÚ Středočeského kraje 23. 3. 2016 (č.j. 036609/2016/KUSK) v úseku mezi ř. km 7.353 - 21.536. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu. »
Kromě ohrožení přicházejícího od vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladinyřeky Mrliny. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území městysu Křinec se nachází několik míst omezujících odtokové poměry. »
Místa omezující odtokové poměry na území městyse Křinec
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části městyse ohrožovány splachy na lehce ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na pozemních komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Křinec
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Mrlina ve správním území městyse Křinec mezi kritické. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území městyse Křinec
Protipovodňová opatření
Na území městyse Křinec je vybudováno několik protipovodňových opatření. První z nich je poldr Sovenice, který je umístěn na severní straně Sovenic (Bezejmenný přítok Křinecké Blatnice). Poldr spolu s agrotechnickými opatřeními chrání před vniknutím extravilánové vody do obce Sovenice. Správcem poldru je městys Křinec. Manipulace se provádí pomocí regulačních stavítek. Kolem obce Sovenice a poldru je ještě vybudován sběrný kanál s propustkem (cca DN 1500). Dalším protipovodňovým opatřením jsou ochranné hráze na toku Mrlině v celém katastrálním území městyse Křinec, proto je toto opatření v daném území stěžejní. Manipulace s hrázovými propustmi je prováděna podle Manipulačního řádu vodních děl na Mrlině - Hrázové propusti. Dalším protipovodňovým opatřením je zařízení na kanalizaci v Křinci. Jedná se o 2 vřetenové protipovodňové uzávěry DN600 na stávající jednotné kanalizaci, viz Koordinační situace šachet. Tyto uzávěry jsou osazeny do betonových prefabrikovaných šachet DN 1000. Vlastníkem je městys Křinec a manipulaci s nerezovými šoupaty při zvýšených a povodňových průtocích provádí JSDH Křinec. »
Protipovodňová opatření na území městyse Křinec
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území městyse Křinec se nenachází žádné významné vodní dílo I. až III. kategorie z hlediska TBD. Na území městyse se nevyskytují žádné nádrže, které by negativním způsobem ovlivňovaly odtokové poměry. Na toku Mrlině se nachází jezy, které jsou ve správě povodí Labe, státní podnik. Na Mrlině nad městysem je největším rybníkem Bučický rybník, který se nachází na území města Rožďalovice. Bučický rybník je z hlediska TBD vodním dílem IV. kategorie. »
Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Křinec