Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Kobylnice lze předpokládat potenciální možnost vzniku povodňového ohrožení pouze z toku Říčka a to především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách či prudkém tání sněhu je část obce rovněž ohrožována splachy z polí nacházejících se na úbočí Prackého kopce o nadmořské výšce 220 - 280 m n.m. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Kobylnice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
V roce 1997 ležel celou zimu na polích sníh a to ve značně mocné vrstvě – téměř 20 cm sedlého sněhu – který roztál během tří po sobě jdoucích odpoledních a dotčeným místem proteklo cca 100 000 m3 vody.