Kamýk nad Vltavou

Odtokové poměry

Řeka Vltava má na území obce Kamýk nad Vltavou vymezeno záplavové území viz tabulka č. 4. Aktivní zóna je stanovena a její rozsah kopíruje záplavové území Q₂₀. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀ a platí pro celé katastrální území obce. Odtokové poměry jsou v obci výrazně ovlivněny vzdutím VD Slapy (délka vzdutí VD Slapy je 44 km, celková délka vzdutí na Vltavské kaskádě je 70 km). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Vápenického a Zduchovického potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Stanovená záplavová území na území obce Kamýk nad Vltavou

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Místa omezující odtokové poměry na území obce Kamýk nad Vltavou

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Kamýk nad Vltavou

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým Hydrometeorologickým ústavem, se tok Vltava na území obce neřadí mezi kritické. Vzhledem k vypouštění relativně teplé spodní vody z VD Kamýk dochází k zámrzu Vltavy pouze ojediněle.

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Bezprostředně nad obcí Kamýk nad Vltavou se nachází VD Kamýk (těleso hráze na ř. km 134,73). Na toku Zduchovického potoka se nacházejí rybníky - Pod Brůnou a Linhart, které mohou ovlivnit průběh povodně ».

VD Kamýk

Základní údaje o vodním díle Kamýk:
• budována v letech 1957–1962
• primární účel je vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík
• další účely: ochrana před povodněmi, energetické využití, lodní doprava, rekreace, nalepšení průtoků
• jedná se o tížnou přímou betonovou hráz
• délka koruny hráze je 158 m a výška 17 m
• plocha vodní hladiny je 1,95 km²
• délka nádrže 10,2 km
• 4 korunové přelivy s kapacitou 2 000 m³/s
• vodní elektrárna: 4 Kaplanovy turbíny, celková hltnost 360 m³/s, výkon 40 MW
• na pravém břehu hráze je zřízena plavební komora pro plavidla do max. hmotnosti 300 t

VD Slapy

Základní údaje o vodním díle Slapy:
• budována v letech 1952 - 1955
• další účely: energetické využití, nalepšení průtoků, odběry pitné a průmyslové vody, ochrana před povodní, rekreace a sport, rybí hospodářství
• jedná se o tížnou přímou betonovou hráz
• délka koruny hráze je 260 m a výška hráze 67,5 m
• objem nádrže 269,3 (mil m³)
• plocha vodní hladiny je 11,63 km²
• délka nádrže 43 km
• 4 korunové přelivy s kapacitou 3000 m³/s
• vodní elektrárna: 3 Kaplanovy turbíny, hltnost 3x108 m³/s, instalovaný výkon 144 MW
• bez plavební komory