Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Jankovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku převážně letních povodní. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek může být zasažena např. řeka Rusava. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. To je i případ Zhrty, která se při takových vydatných srážkách velmi rychle rozvodní. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Jankovice jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

Historické povodně

V historii byla obec Jankovice významně zasažena povodněmi v letech 1969, 1997 a 2011. Na počátku července 1969 se obcí přehnala průtrž mračen doprovázená krupobitím. Voda z dešťů náhle zatopila prakticky celou obec a kvůli silnému proudu způsobila velké materiální škody. Nejvíce byly postiženy domy s č.p. 20, 15, 40, 42, 63, 36. Betonové lávky před domy s č.p. 8 a 12 byly strženy. U dalších mostků se tvořily z naplavenin zátarasy, a tak v některých místech vystoupala voda až do úrovně oken a obytné místnosti pokrylo bahno až do výše 20 cm.

V roce 1997 zasáhla obec stoletá voda. Vodní toky Zhrta a Rusava se vylily z břehů a zaplavily okolní domy. Nejvíce byly postiženy byly domy vlastníků - paní Blažejky Chytilové, Marie Hudcové a Judr. Jar. Pospíšila. Záchranné práce trvaly s velkým úsilím dva dny, a to od 7. do 9. července.

Ve čtvrtek 30. června 2011 se znovu vylila voda z břehů vodního toku Rusava, a to následkem vydatných dešťů v okolí Hostýna. Zásahová jednotka evakuovala obyvatele z domů (č.p. 36, 42, 63) v okolí soutoku Rusavy a Zhrty a zajistila tyto domy proti povodni, aby se minimalizovaly škody na majetku. Voda vystoupala do výše 50 cm v okolí zástavby a poté velmi rychle opadla.