Jílové

Charakteristika zájmového území

Město Jílové se nachází v Ústeckém kraji, v ORP Děčín. Rozkládá na rozhraní Děčínské vrchoviny a Českého středohoří v nadmořské výšce 276 m n. m. Zahrnuje několik částí - Jílové, Kamenná, Martiněves, Modrá, Kamenec (obec Modrá s částí Kamenec připojena v roce 1980), Sněžník (obec připojena v roce 1976). Prochází jím hlavní silnice č. I/13. Od roku 1964 je Jílové městem.  K 1. 1. 2023 bylo ve městě evidováno 5 037 obyvatel. Rozloha města je 3 656,3 ha.

Celá severní část katastru města spadá do CHKO Labské Pískovce.
CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Jižní část katastru poté spadá do CHKO České Středohoří.
Chráněná krajinná oblast České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. CHKO byla vyhlášena dne 19. 3. 1976. Hlavními důvody pro vyhlášení CHKO jsou: středoevropská jedinečnost krajinného reliéfu, pestrost geologické stavby a mimořádné druhové bohatství flóry a fauny.
Dále se zde nachází několik MZCHÚ, a to Holý vrch u Jílového, Pod lesem, Jílovské tisy, a Jeskyně pod Sněžníkem.


Katastrální území města Jílové

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká Vysočina, soustavy Krušnohorské, podsoustavy:
- Podkrušnohorské
- Krušnohorské Hornatiny
Celku:
- České středohoří
- Mostecká pánev
- Děčínská vrchovina
Podcelku:
- Verneřické středohoří
- Chomutovsko - teplické pánvi
- Děčínské stěny
Okrsku:
Ústecké středohoří - Jedná se o plochou hornatinu, méně členitou vrchovinu na levém břehu hlubokého antecedentního údolí Labe, tvořená třetihorními vulkanity povrchových a podpovrchových těles, převážně bazickými horninami a jejich pyroklastikami, méně trachyty, trachybazalty a fonolity. Místy se uplatňují v georeliéfu coniacké slínovce, jílovce a pískovce. Reliéf se zbytky posopečného zarovnaného povrchu, strukturními plošinami, hřbety a výraznými kuželovitými a kupovitými suky s tvary zvětrání a odnosu hornin a s četnými sesuvy.
Libouchecká brázda - Úzká strukturně a tektonicky podmíněná sníženina mezi Krušnými horami a Českým středohořím.  Tvořená je turonskými a coniak - santonskými pískovci, slínovci a vápnitými jílovci. Charakterizovaná je mírně až středně ukloněným povrchem (směrem k JV až J) s fluviálně proluviálními náplavovými kuželi, deluviálními hlinito - kamenitými uloženinami a rozvlečenými balvanovými a blokovými sutěmi. Napříč probíhá rozvodí mezi Bílinou a Jílovským potokem.
Sněžická hornatina - plochá hornatina v povodí Labe, převážně na kvádrových pískovcích cenomanu, spodního, stř. až svrchního turonu s ojedinělými proniky neovulkanických hornin. Silně rozčleněný erozně denudační povrch, tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny asymetrické stavby.  

Z hlediska složení a tektonické stavby se území vyznačuje mnohonásobným rytmickým střídáním kamenitých až kamenito-hlinitých sedimentů, pískovců, jílovců, slínovců a v okolí vodních toků hlíny, štěrku a písku. Ojediněle se zde vyskytuje nefelinit olivenický, analcimit, leucitit, brekcie, ortorula, vápenec, fonolit sodalitický a v S části katastru je nejvíce zastoupen pískovec křemenný.

Intravilán města Jílové se rozkládá v nadmořské výšce od 235 m n. m., která se vyskytuje v údolí vodního toku Jílovský potok, po cca 325 m n. m. v oblasti severního okraje intravilánu. V části Sněžník se nadmořská výška zastavěné části pohybuje okolo 600 m. Střední a jižní část katastrálního území města je členitá, v severní části terén klesá. V katastru se vyskytují 3 významnější vrcholy - Děčínský Sněžník (723 m n. m.), Holý vrch (528 m n. m.) a Výrovna (540 m n. m.).

Struktura půdního fondu

Podél vodního toku v intravilánu města Jílové se vyskytuje půdní typ fluvizem glejová. Severně i jižně od vodního toku se vyskytuje zejména pseudoglej modální. Ze severu navazuje na pseudogleje půdní typ kambizem a jeho varianty (zejména mesobazická a dystrická rankerová). V oblasti okolo části Sněžník se vyskytují větší plochy kryptopodzolu arenického, severovýchodně od Sněžníku se vyskytuje ostrůvek rankerů. Jižní část katastru je tvořena zejména kambizemí modální a kambizemí eutrofní. V jejich ploše se vyskytují ostrůvky luvizemě modální.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Co se týče využití půdy na území města Jílové, tak převažují smíšené a jehličnaté lesy, v jižní části katastru pak lesy listnaté. Lesy jsou zde vysoce nad celostátním průměrem, což přispívá k retenční funkci krajiny. Naopak orná půda má menší zastoupení, než je celostátní průměr.

Celková rozloha řešeného území činí 3 656,2 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (2 277,9 ha). Zbytek plochy tvoří trvalé travní porosty (534,1 ha), orná půda (408,7 ha), ostatní plochy (261,9 ha), zahrady (106,9 ha), zastavěné plochy (39,6 ha), vodní plochy (14,2 ha) a sady (13,0 ha).

Využití pozemků ve městě Jílové (dle ČSÚ k 31. 12. 2023)

Klimatické charakteristiky

Na území města Jílové je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 651 - 800 mm.

Podle Quittovi klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá jižní část katastru města do mírně teplé klimatické oblasti MT4, střed katastru patří do mírně teplé oblasti MT2 a severní část spadá do chladné oblasti CH7. Malá částí na JV území spadá i do mírně teplé oblasti MT9.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí