Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Jesenice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Jesenice jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

V s. ú. Jesenice byly již v minulosti povodně zaznamenány, naposledy v roce 2013. Vyskytují se zde jak přirozené povodně v důsledku zvyšování hladiny toků (zejména Botiče a Jesenického potoka), tak i extravilánové a intravilánové splachy, vznikající zejména kombinací přívalových dešťů a povahy terénu a povrchu obce a jejího okolí. Zvyšování hladiny potoka i zvýšený výskyt splachů z polí a hromadění vody na zpevněných plochách v obci jsou obvyklé v období tání sněhu a při přívalových deštích.

Povodně červen 2013
V červnu postihla téměř celou republiku po několikadenních deštích i lokálních přívalových srážkách vlna povodní, které zasáhly i město Jesenice. K problémům v obci docházelo na několika místech jak vlivem zvýšených hladin vodních toků, tak i splachem vody ze zemědělských pozemků.

  • Jedním z takových míst byla místní část Jesenice – V Lázních, kde je Jesenický potok částečně zatrubněn a trouba nebyla schopna takto velké množství vody pojmout, čímž došlo k vylití Jesenického potoka v této místní části a došlo k zaplavení sklepů obytných domů, zahrad a přilehlé komunikace.
  • V místní části Jesenice – Šátalka dochází ke splavování vody a zeminy z přilehlých zemědělských pozemků. V Jesenici, ul. K Šátalce, došlo při povodních k zatopení komunikace a zároveň znepřístupnění cest z přilehlých rodinných domů (nejnižší bod dešťové kanalizace).
  • Velmi problematickým místem byla v době povodní místní část Osnice – Kocanda, kdy vlivem vysokého množství sedimentů z přilehlých pozemků v potoce Botič došlo k ucpání propustků a došlo tím k vybřežení potoka v ul. K Belnici a Do Potočin. Následovalo zaplavení a poškození rodinných domů, zahrad, komunikací a hlavně odříznutí únikové cesty z této lokality. V tomto místě byla situace nejvážnější.