Odtokové poměry
Vodní tok Bělá má na území města Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 30,700, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 5. 4. 2005 (č. j. KUOK/16012/04/OŽPZ/339). »
Vodní tok Staříč má na území města Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 8,450, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 6. 4. 2005 (č. j. KUOK/16012/04/OŽPZ/339). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny vodního toku Bělá a Staříč. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Jeseník bylo identifikováno několik kritických míst omezujících odtokové poměry. Jedná se především o mosty, lávky, propustky.
Místa omezující odtokové poměry na území města Jeseník
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území města Jeseník bylo stanoveno pět míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Město je ohroženo přítokem přívalových vod od Bukovického vrchu, z povodí bezejmenného toku jižně od Křížového vrchu, v místní části Seč, jižně od vrchu Jehlan a přítokem z Vrchovištního potoka, zejména nad Dětřichovem. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Jeseník
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Jeseník metodou kritických bodů
Na území města Jeseník bylo stanoveno šest kritických bodů, jejichž charakteristika je uvedena v následující tabulce.
Charakteristika kritických bodů na území města Jeseník
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 20 402 408 | 21,559 % | 0,073 % | 188,220 ha |
| 20 401 883 | 12,515 % | 0,026 % | 147,810 ha |
| 20 401 886 | 27,327 % | 0,000 % | 172,770 ha |
| 20 403 879 | 27,797 % | 0,000 % | 126,980 ha |
| 20 402 174 | 29,746 % | 0,000 % | 336,270 ha |
| 20 403 765 | 21,833 % | 0,000 % | 792,690 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Jeseník. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Jeseník mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Jeseník
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Nejvýraznějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je skutečnost, že neexistuje možnost ovlivňovat kulminační průtoky, neboť na těchto tocích neexistují retenční nádrže, kromě několika malých nevýznamných vodních nádrží na územím města na bezejmenných DVT, kterými by bylo možno ovlivnit průběh povodní. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Jeseník
Kanalizační a jiné vyústi umožňující průnik vody za hranici záplavového území
V následující tabulce je uveden přehled všech „otvorů“ v březích Bělé a Staříče, které umožňují další šíření záplavy za oficiálně stanovenou záplavovou čáru QN. Vlivem zpětného vzdutí v zakryté kanalizaci nebo v zakrytých či otevřených korytech drobných vodotečích se může voda za povodně dostávat i na vzdálenější místa. Zabezpečení opatření proti průniku vody do kanalizace za povodně z řek Bělá a Staříč je povinností vlastníka kanalizace, t.j Jesenické vodohospodářské společnosti s r. o. U drobných vodních toků pak jejich vlastníků a správců.
Kanalizační a jiné výusti tok Bělá
| Název výusti | Místo vyústění | Rozměr | Kóta výusti |
| Pod sil. mostem č. e. 44-059 | pravý břeh | BT 1200 | 418, 15 |
| Pod soutokem se Staříčem | levý břeh | BT 1200 | 423, 25 |
| U OD Lidl | pravý břeh | BT 1200 | |
| Stavidlo náhonu | levý břeh | ||
| Pod lávkou ulice Nábřežní | pravý břeh | ||
| Vrchovištní potok | pravý břeh |
Kanalizační a jiné výusti tok Staříč
| Název výusti | Místo vyústění | Rozměr | Kóta výusti |
| Ulice Vodní | pravý břeh | BT 1200 | 430,07 |
| Pod mostem ulice Tyršova | levý břeh | BT 600 | 430,93 |
| Pod mostem ulice Lipovská | levý břeh | BT 800 | 431,90 |
| Ulice Fučíková | pravý břeh | BT 800 | 433,10 |
| U stadionu | pravý břeh | BT 600 | 437,36 |
| Kalivodka | levý břeh | ||
| Bezejmenný potok (z býv. kasáren) | pravý břeh | ||
| Naproti hotelu M | levý břeh | BT 1000 | 441,03 |
Protipovodňová opatření »
Na území města Jeseník jsou vybudované dvě ochranné hráze na vodním toku Staříč v km. 3.223 - 3.278 a 3.260 - 3.261. Po povodni v r. 2007 byla koryta toků Bělá a Staříč, ale i Vrchovištního potoka v intravilánech opravena „tvrdou“ úpravou, tj. kamennými či betonovými opěrnými zdmi a dlažbou z lomového kamene většinou na kapacitu Q20 až Q100. Na vodním toku Mlýnský potok se nachází nově vybudovaný suchý poldr.