Hydrologické údaje

Základní údaje o vodních tocích na území města Jeseník

Přehled vodních toků a jejich správců na území města Jeseník a v jejím okolí naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní toky".

Hydrologicky náleží zájmové území města Jeseník do úmoří Baltského moře a je součástí povodí řeky Odry a jejího levobřežního přítoku Bělé – celková plocha povodí v hraničním profilu: 271 km2. Tok Bělé tvoří kostru říční sítě města Jeseník. S výjimkou toku Staříče lze ostatní toky na území města charakterizovat jako drobné. Toky Bělá a Staříč do města přitékají ze sousedních katastrů, ostatní drobné vodních toky pramení na území města.

Vodní toky na území města Jeseník

 

Bělá

Tok Bělá je významným vodohospodářským tokem a jedná se o páteřní tok Jesenicka. Bělá pramení ve Videlském sedle ve výšce 880 m n. m., odtéká z hor na sever, od Jeseníku mění směr na severovýchod, protíná státní hranice ČR-Polsko u Mikulovic v 307 m n. m. a ústí do Kladské Nisy (levý přítok Odry). Celková plocha povodí Bělé je na území ČR 271 km2, v Polsku 113 km2, délka toku v ČR 32,8 km, celkem 54,9 km, průměrný roční průtok u státní hranice je 4,32 m3. s-1. Největším přítokem Bělé je Staříč (plocha povodí 53,4 km2), který ústí zleva v ř. km 16,633. Nad Staříčem má Bělá plochu povodí 118,3 km2.

Podloží Bělé tvoří propustné ruly, což spolu se zalesněním Hrubého Jeseníku způsobuje poměrnou vyrovnanost průtoků. Zvýšené průtoky zpravidla nastávají na jaře, kdy odtékají vody z tajících sněhů, zvětšené o spadlé srážky. Nejméně vodné jsou podzimní měsíce, nebo poslední zimní měsíce. Tok Bělá díky výškovým rozdílům jež překonává, disponuje značnou energií, jež umožňuje transport splavenin, zejména při povodních. Retenční prostory v povodí Bělé a Staříč prakticky neexistují, proto jsou nástupy povodňových stavů velmi rychlé a jejich velikost a doba trvání je většinou odvislá od intenzity a délky trvání srážky. Koryto a okolí Bělé patřilo k nejhůře zasaženým povodněmi v r. 1997. Původně úzké, v horním toku kamenité, místy balvanité koryto bylo za povodně značně rozšířeno a na mnoha místech bylo upravováno. Stavby na řece byly za povodně 1997 značně poškozeny.

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Bělá

Místo profilu Plocha povodí N-leté průtoky [m3/s]
[km2]1251020501007/97
Nad Staříčem 118,30 15,9 27,3 48,3 68,6 93,6 133 170 216
Pod Staříčem 171,62 22,1 36,4 61,6 85,6 114 159 199 --
Nad Chebzím 201,21 26,2 42,7 71,6 99,1 131 181 226 --
Nad Olešnicí 229,92 29,6 48,2 80,2 110 145 200 248 335
Pod Olešnicí 268,24 33,4 54,0 89,3 122 160 219 271 --

 

Přehled kapacit koryta toku Bělá a provedených úprav na území města Jeseník

Staničení Břehová kapacita Popis úpravy
vlevo vpravo
15,515 (sil. most) - 15,741 (jez) >Q20 >Q20 původní koryto opraveno (jednostranný lichoběžník B = 14 m ), vpravo je zatápěna místní komunikace vodou > Q20.
15,741 (jez) - 15,741 (sil. most) Q20 - Q100 Q20 - Q100 úprava pod mostem (přechodový úsek), vzdutí jezu zaplavuje místní komunikaci > Q20.
15,741 (sil. most) - 16,564 (jez) Q50 - Q100 cca Q50 obnoveno původní koryto (obdélník  B = 18 m )
16,564 (jez) - 16,967 (jez) Q50 - Q100 Q50 - Q100 rekonstrukce koryta v původních parametrech (lichoběžník nad Staříčem B = 15 m)
16,967 (jez) - 17,803 (sil. most) >Q50 >Q50 koryto s původními nábřežními zdmi (obdélník  B = 16 )
17,803 (sil. most) - 18,200 >Q50 >Q50 koryto vlevo s novou nábřežní zdí - součást silničního obchvatu (jednostranný lichoběžník  B = 13 m)
18,200 - 18,457 (sil. most na Rejvíz) Q50 - Q100 cca Q50 původní miskovité koryto (dno cca 11 m), po povodni r. 1997 narušeny základy betonového opevnění
18,457 (sil. most na Rejvíz) - 18,780 (lávka) Q20 Q50 původní stabilní koryto se skalními výchozy ve dně, vpravo nábřežní zeď, vlevo kam. opevnění
18,780 (lávka) - 19,005 (jez) Q50 >Q50 nová úprava po povodni r. 1997, lichoběžník B = cca 11 m
19,005 (jez) - 19,691 (jez) Q50 - Q100 Q50 - Q100 nová úprava po povodni r. 1997, navazuje na původní opevnění, lichoběžník B = cca 11 m
19,691 (jez) - 20,000 Q20 - Q100 >Q20 přírodní, stabilní koryto, pročištěné po povodni. Stabilizováno skalními výchozy
20,000 - 20,516 (sil. most) Q20 Q20 koryto prohrnuto po povodni (B = 9 až 12 m), zatím bez opevnění, ve výhledu  nová úprava
20,516 (sil. most) - 21,066 (sil most nad Šumným potokem) Q20 Q20 nová úprava po povodni r. 1997, stabilizace břehů i dna, lichoběžník B = 10 m

 

Staříč

Tok pramení na 1 km JV od Ramzové na svazích Smrku ve výšce 1075 m n. m., ústí zleva do Bělé v ř. km 16,633 v Jeseníku ve 423 m n. m. (po soutok s Ramzovským potokem je nazýván jako Jesenný potok). Plocha povodí toku je 53,3 km2, délka toku 14,6 km, prům. roční průtok u ústí 0,91 m3.s-1. Významnějším pravostranným přítokem je Vápenný potok. Nejvýznamnějším přítokem je však Ramzovský potok pramenící pod sedlem mezi Mračnou a Černavou ve výši 975 m.

 

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Staříč

Místo profilu Plocha povodí N-leté průtoky [m3/s]
[km2]1251020501007/97
Pod Ramzovským potokem 27,75 4,04 6,78 11,6 16,3 21,8 30,6 38,5 --
Lipová-lázně 34,00 4,49 7,08 11,9 16,7 22,5 32,0 40,7 64
ústí do Bělé 53,32 5,99 9,89 16,7 23,2 30,8 42,8 53,5 --

 

Přehled kapacit koryta toku Staříč a provedených úprav na území města Jeseník

Staničení Břehová kapacita Celkové posouzení
ř. km 0,000 - 1,050 Q100 Tok je po povodni z r. 1997 pročištěn a upraven. Obdélníkové koryto o šířce dna cca 10 m
ř. km 1,050 - 3,100 Q100 Stabilní lichoběžníkové místy obdélníkové koryto upravené po povodní z r. 1997. Šířka dna 8,5 - 12 m
ř. km 3,100 - 4,000 ~Q20 Úsek mimo zástavbu. Lichoběžníkové koryto po povodni z r. 1997 ponecháno v přírodním nebo přírodně blízkém stavu. Šířka dna cca 5,5 m

 

Vrchovištní potok

Odvádí vodu z prostoru Rejvízu a Bílé skály. Plocha povodí je 16,594 km2, délka toku  cca 7 km. Městem protéká v délce cca 3 km. Je v těsném souběhu se silnicí II/453 Jeseník-Opava.

Kalvodka

Je levobřežním přítokem Staříče (cca v ř. km 1,4) o celkové délce 1,5 km a odvádí srážkovou vodu z prostoru Studniční hory a lázní. V horní části toku je místy nesouvisle a nesourodě regulován a místně zaklenut (svépomocně vlastníky pozemků přes než protéká). V úseku asi 50 m od ulice Sokola Tůmy, pod železniční tratí a následně pod silnicí v ul. Lipovská je zaklenut (uzavřené koryto). Nejspodnější úsek od ulice Lipovská je regulován v lichoběžníkovém profilu v délce cca 80 m až po ústí do Staříče.

Bezejmenný tok (v prostoru bývalých kasáren)

Je pravobřežním přítokem Staříče (cca v ř. km 1,9) o celkové délce cca 2 km a odvádí srážkovou vodu z prostoru Bukovického vrchu a bývalých kasáren. Od silničního nadjezdu č.e. 060-001 je v ulici Za podjezdem v délce cca 0,5 km částečně regulován. V prostoru bývalých kasáren se na toku nachází kaskáda 3 nádrží. S ohledem na budoucí využití areálu kasáren pro podnikatelské činnosti bude tato vodoteč využívána pro odvedení srážkových vod z části areálu.

Základní údaje o vodních dílech na území města Jeseník

Přehled vodních děl na území města Jeseník naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní díla".
Na území města Jeseník nalezneme celkem sedm vodních děl, které se nacházejí v povodí drobných vodních toků.