Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Jankov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Jankov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V nedávné historii byla obec Jankov či některé její místní části ohrožovány povodněmi v roce 2002, 2006, 2007, 2008. Za nejničivější se pak považuje povodeň z roku 2013. Následkem dlouhotrvajících vydatných dešťů, které vyvrcholily bouřkami s přívalovými dešti (80 mm srážek/den), došlo k vylití zdejších toků z břehů. V Odlochovicích voda zaplavila 7 sklepů, oboru, zámek a zámecký park s kaplí. Dva obyvatelé museli být evakuováni. V Čečkově se protrhl jeden ze zdejších rybníčků a na katastrálním území Ratměřic se protrhla hráz rybníku Podhorák. Voda z nich pak zaplavila Odlochovice. Rybník Hrejšovec přetékal, a i přes provizorní odpouštění stačila voda poničit polovinu hráze (škoda se vyšplhala na 300 tis. Kč). Problémy s povodňovou vlnou měly i další místní části. V Nosákově byla poškozena kanalizace, v samotném Jankově přetékal rybník Hrad, voda zatopila silnici, pilu a několik nemovitostí v blízkosti toku. Muselo být přistoupeno k částečné evakuaci obyvatel z Karlovy ulice. U rybníku Roháč musel být vytvořen nouzový výpust, přesto však došlo k zaplavení luk a mlýna pod hrází. Povodeň zničila cestu od rybníka Tobolka k Jankovu. Celková škoda na komunikacích byla odhadnuta na 2 miliony Kč. I ostatní rybníky v okolí – Mariana, Pičínský a Odlochovický byly naplněny a hrozily případným protržením.