Charakteristika zájmového území
Hustopeče jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 30 km jižně od Brna, v národopisné oblasti Hanáckého Slovácka. V současnosti (k 1. 1. 2016) zde žije 5880 obyvatel.
Využití pozemků ve městě Hustopeče
| Druh pozemku | zastoupení | |
| Zemědělská půda | ZP celkem | 71,5 % |
| Orná půda | 65,9 % | |
| Zahrady a ovocné sady | 28,3 % | |
| Trvalé travní porosty | 5,8% | |
| Lesní půda | 1,4 % | |
| Zastavěné plochy | 3,9 % | |
| Vodní plochy | 0,8 % | |
| Ostatní plochy | 22,4 % | |
| Celková výměra k. ú. | 2460,9 ha | |
Katastrální území města Hustopeče
Z geomorfologického hlediska se město Hustopeče většinově nachází v soustavě Vnější Západní Karpaty, podsoustavě Středomoravské Karpaty, celku Ždánický les. Jihovýchodní část pak náleží do soustavy Vídeňská pánev, podsoustavy Jihomoravská pánev, celku Dolnomoravský úval. Střední nadmořská výška se pohybuje mezi 200 až 250 m n. m. Nejvyšší body překračují 300 m n. m.
Geologické podloží Hustopečí je tvořeno mohutnými usazeninami o mocnosti až 1300 metrů, v nichž se střídají vrstvy pískovce a jílovce. Horniny pochází především z paleogénu, tedy období třetihor; na povrch vystupují písčité slíny prostoupené vápencovými konkrecemi (tzv. ždánské pískovce a hustopečské slíny). Třetihorní vrstvy jsou překryty čtvrtohorními usazeninami potoků. V části katastru se na povrchu vyskytují jemné žluté hlíny – spraše, naváté někdy až ve vrstvách mocných několik desítek metrů. Na podkladu těchto sprašů vznikal během tisíců let také převažující typ půdy v Hustopečích, úrodná karbonátová (na vápník bohatá) černozem s velkým množstvím humusu. Jen ostrůvkovitě se objevují černice, hnědozemě, luvizemě a na Kamenném vrchu též pararendzina.
Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá Město Hustopeče do teplé klimatické oblasti T4. Podnebí v Hustopečích se tak vyznačuje velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem, krátkým a teplým přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou a suchou zimou. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 450–500 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8–10 °C.
Charakteristika teplé klimatické oblasti T4
| Charakteristika |
T4 |
| Počet letních dnů | 60 - 70 |
| Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 170 - 180 |
| Počet mrazových dnů | 100 - 110 |
| Počet ledových dnů | 30 - 40 |
| Průměrná teplota v lednu [°C] | (-2) - (-3) |
| Průměrná teplota v červenci [°C] | 19 - 20 |
| Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 80 - 90 |
| Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 40 - 50 |
Na katastrálním území se nachází přírodní památka Přední Kopaniny a přírodní památka Kamenný vrch u Kurdějova, který je zároveň evropsky významnou lokalitou. Severní část území je rovněž součástí evropské sítě EECONET a zhruba polovina katastru spadá pod působnost Karpatské úmluvy. V rámci ÚSES sem zasahuje regionální biokoridor, regionální biocentrum a nadregionální biokoridor.
Předmětem ochrany jsou v obou chráněných územích vzácné suché stepní trávníky, kde převažuje sveřep vzpřímený (Bromus) či kostřava walliská (Festuca valesiaca), místy též nízké suchomilné křoviny s trnkou obecnou (Prunus spinosa) či šípákové doubravy. Podle vyhlašovací dokumentace se jedná o jeden z nejvýznamnějších komplexů stepních trávníků na jižní Moravě. Z vzácných rostlin se vyskytuje hadinec červený (Echium maculatum), hořec křížatý (Gentiana cruciata), čilimník bílý (Chamaecytus albus), střevíčník pantoflíček (Cypredium calceolus) a koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis); na vegetaci je vázán také ohrožený modrásek hořcový Rebelův (Maculinea alcon rebeli) a modrásek ligrusový (Polyommatus damon). Vyjma chráněných území se v katastru města prosazuje regenerace tradičních mandloňových sadů, lesoparku na Křížové hoře a obnova větrolamů.
V katastrálním území města Hustopeče se nachází teké několik svahových nestabilit. Všechny zatím spadají do kategorie potenciální nestability a nacházejí se v severní části katastru.
Svahové nestability na území města Hustopeče