Odtokové poměry
Pstružný potok má na území města Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 19,347, které bylo stanoveno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá platnosti od 22. 8. 2019 (č. j. KUJI61551/2019). »
Jankovský potok má na území města Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 21,865, které bylo stanoveno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá platnosti od 3. 3. 2008 (č. j. KUJI 12289/2008). »
Želivka má na území města Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 39,4 - 93,3, které bylo stanoveno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá platnosti od 23. 7. 2007 (č. j. KUJI 50216/2007). »
Perlový potok má na území města Humpolec oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 23,8, které bylo stanoveno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá platnosti od 25. 5. 2007 (č. j. KUJI 34579/2007). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Humpolec bylo stanoveno několik míst, která omezují odtokové poměry. Jedná se především o lávky, mostky a propustky. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Humpolec
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území města Humpolec bylo stanoveno několik míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohroženy splachy z polí a rozvodněním drobných vodních toků. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Humpolec
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Kritické body přívalových povodní se nacházejí především u osad Krasoňov, Plačkov a Brunka. V centru města se při snížení funkčnosti kanalizace nacházejí rizikové ulice Nerudova, Na skalce, Na závod, Na rybníčku a okolní, kde se při přívalové srážce tvoří hůře odtoková území. Charakteristika kritických bodů je uvedena v následující tabulce.
Charakteristika kritických bodů na území města Humpolec
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 10 904 875 | 6,379 % | 60,083 % | 52,080 ha |
| 10 904 522 | 10,323 % | 75,075 % | 83,860 ha |
| 10 904 246 | 7,089 % | 60,485 % | 277,640 ha |
| 10 904 245 | 7,111 % | 54,019 % | 164,870 ha |
| 10 904 243 | 7,486 % | 39,919 % | 563,940 ha |
| 10 901 639 | 5,054 % | 91,946 % | 44,340 ha |
| 10 901 653 | 9,931 % | 34,670 % | 132,050 ha |
| 10 903 540 | 6,184 % | 1,273 % | 113,500 ha |
| 10 903 528 | 7,367 % | 37,977 % | 244,240 ha |
| 10 903 526 | 6,399 % | 40,451 % | 135,470 ha |
| 10 905 056 | 7,278 % | 42,373 % | 511,950 ha |
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Humpolec metodou kritických bodů
Dráhy soustředěného odtoku
Jednotlivé výstupy znázorňují lokality, v nichž se nachází kritické body přívalové povodně a jinak historicky problematická místa. Tyto výstupy byly vytvořeny z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Lze z nich identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.
V tištěné verzi povodňového plánu jsou jednotlivé výstupy uvedeny v grafické části.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Humpolec. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Humpolec
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Humpolec mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodního toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Humpolec
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Zvýrazněné vodní plochy v okolí intravilánu města Humpolec
Na toku Želivka se v ř. km 63,350 nachází vodní dílo Sedlice, které je z hlediska TBD dílem III. kategorie. V ORP Pelhřimov se na Kladinském potoku (levobřežní přítok Jankovského potoka) malá vodní nádrž Dolní Kladiny, která je také dílem III. kat. z hlediska TBD. Na území města Humpolec se dále nachází velké množství malých vodních nádrží, které ovlivňují odtokové poměry na území města. Seznam významných vodních nádrží se nachází v následující tabulce. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Humpolec