Zvláštní povodeň
Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:
- technická příčina havárie díla
- silné zemětřesení
- letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
- válečný konflikt
- teroristický útok
Na vodních tocích na území města se nenacházejí žádná vodní díla I. až III. kategorie z hlediska TBD, která by mohla v případě havárie vyvolat povodeň většího rozsahu. Výše na toku Moravice se však nacházejí VD Kružberk a Slezská Harta, které by mohly v případě havárie vyvolat povodeň většího rozsahu. »
VD Slezská Harta
Výchozím podkladem pro vymezení dopadu zvláštní povodně na území pod přehradou byla studie: „Vodní dílo Slezská Harta, Vodní dílo Kružberk – studie kritických provozních situací pro kaskádu vodních děl“ zpracována firmou Hydro Expert, spol. s r. o. Praha v listopadu 1999. Ve studii byla zkoumána teoretická možnost narušení tělesa hráze přelitím za katastrofální povodně a narušení vnitřní erozí při poruše styku těsnícího jádra s injekční chodbou.
Z analýz kritických provozních situací vyplývá:
- průchod katastrofální povodně nádrží, při výšce hladiny v nádrži v úrovni mezi min. a max. letní hladinou dle manipulačního řádu, lze výpustným zařízením přehrady převést s částečným přelitím hráze v místech jejího zavázání
- hráz může být ohrožena v případě zablokování spodních výpustí v uzavřené poloze
- teoretická průlomová vlna dosáhne objemu cca 190 mil m3 a kulminačního průtoku 54 500 m3/s
- průlomová vlna, jejíž příčinou je vnitřní eroze hrázového tělesa, dosáhne objemu 180 mil m3 s kulminačním průtokem 24 000 m3/s
- průlomová vlna způsobena přelitím VD Slezská Harta při katastrofální povodni přichází do koryta se základním průtokem menším než Q1, VD Kružberk je bez porušení.
- průlomová vlna způsobena vnitřní erozí VD Slezská Harta při katastrofální povodni přichází do koryta se základním průtokem menším než Q1, VD Kružberk je bez porušení.
Průlomová vlna způsobená přelitím VD Slezská Harta
| Profil na toku | Dotoková doba (hod) | Kóta max. hladiny BPV (m n. m.) | Max. průtok (m3/s) |
| most obec Kružberk | 1,2 | 430,9 | 33 428 |
| jez Podhradí | 2,3 | 383,4 | 23 648 |
| most Žimrovice | 3,3 | 301,7 | 21 059 |
| most Hradec nad Mor. č. 57 | 3,5 | 283,9 | 20 882 |
| most Branka | 3,6 | 274,2 | 20 718 |
| most Kylešovice sil. č. 464 | 4,2 | 255,5 | 19 321 |
| most Opava sil. č. 11 | 5,0 | 250,8 | 16 190 |
| most Kravaře sil. č. 467 | 6,0 | 240,9 | 14 271 |
| most Háj ve Slezsku | 7,5 | 230,9 | 12 084 |
| most Děhylov č. 479 | 9,7 | 225,7 | 8 493 |
| soutok Opava Odra | 11,6 | 213,6 | 7 521 |
| most Odra Hrušov-Koblov | 15,3 | 209,9 | 5 697 |
Průlomová vlna způsobená vnitřní erozí VD Slezská Harta
| Profil na toku | Dotoková doba (hod) | Kóta max. hladiny BPV (m n. m.) | Max. průtok (m3/s) |
| most obec Kružberk | 1,9 | 424,1 | 20 048 |
| jez Podhradí | 3,25 | 378,3 | 15 847 |
| most Žimrovice | 4,4 | 298,8 | 14 615 |
| most Hradec nad Mor. č. 57 | 4,6 | 281,9 | 14 496 |
| most Branka | 4,7 | 272,9 | 14 427 |
| most Kylešovice sil. č. 464 | 5,4 | 254,5 | 13 618 |
| most Opava sil. č. 11 | 6,4 | 249,9 | 11 646 |
| most Kravaře sil. č. 467 | 7,5 | 239,8 | 10 411 |
| most Háj ve Slezsku | 9,1 | 229,8 | 8 842 |
| most Děhylov č. 469 | 11,5 | 224,2 | 6 322 |
| soutok Opava Odra | 13,7 | 212,7 | 5 587 |
| most Odra Hrušov-Koblov | 17,8 | 208,5 | 4 114 |
Maximální odtok z nádrže může nastat při poruše:
- rozstřikovacích uzávěrů, max. kapacita jednoho rozstřikovacího uzávěru je 45,2 m3/s a je menší než neškodný odtok pod nádrží (60 m3/s), obě spodní výpusti lze uzavřít na vtokové straně rychlouzávěrnými tabulemi i za plného průtoku, vznik povodně tohoto typu je nepravděpodobný
VD Kružberk
Výchozím podkladem pro vymezení dopadu zvláštní povodně na území pod přehradou byla studie: „Vodní dílo Slezská Harta, Vodní dílo Kružberk – studie kritických provozních situací pro kaskádu vodních děl“ zpracována firmou Hydro Expert, spol. s r. o. Praha v listopadu 1999. Ve studii byla zkoumána možnost narušení tížné hráze přelitím při příchodu průlomové vlny z VD Slezská Harta. Přehrada Kružberk vytváří při průběhu této průlomové vlny ponořený stupeň.
Z analýz kritických provozních situací vyplývá:
- při přelití betonové hráze VD Kružberk průlomovou vlnou od VD Slezská Harta nebude porušena stabilita hráze
- teoretické porušení stability nemá na následný průběh průlomové vlny v korytě pod VD Kružberk významný vliv, v okamžiku vzniku této situace je již údolí pod VD Kružberk zatopeno nad úroveň koruny hráze
- kulminační hladiny ani průtoky v korytě pod hrází nejsou ovlivněny, pouze dojde ke zvětšení objemu a prodloužení sestupné části povodně
Průlomová vlna způsobená vnitřní erozí VD Kružberk
| Profil na toku | Dotoková doba (hod) | Kóta max.hladiny BPV (m n. m.) | Max. průtok (m3/s) |
| most obec Kružberk | 0,51 | 413,3 | 6 271 |
| jez Podhradí | 2,9 | 365,7 | 3 529 |
| most Žimrovice | 5,1 | 291,4 | 3 105 |
| most Hradec nad Mor. č. 57 | 5,4 | 276,6 | 3 057 |
| most Branka | 5,8 | 269,4 | 2 994 |
| most Kylešovice sil. č. 464 | 7,1 | 252,0 | 2 779 |
| most Opava sil. č. 11 | 8,7 | 247,7 | 2 315 |
| most Kravaře sil. č. 467 | 10,7 | 236,4 | 2 072 |
| most Háj ve Slezsku | 13,8 | 226,8 | 1 784 |
| most Děhylov č. 469 | 17,8 | 219,6 | 1 405 |
| soutok Opava Odra | 22,4 | 210,5 | 1 196 |
| most Odra Hrušov-Koblov | 27,4 | 204,9 | 1 292 |
Maximální odtok z nádrže může nastat při poruše:
- segmentového uzávěru spodní výpusti, max. kapacita segmentového uzávěru je 49,4 m3/s, spodní výpust lze uzavřít na vtokové straně hradidlovou tabulí i za plného průtoku
- segmentových uzávěrů přelivů při hladině v retenčním prostoru, přepadající množství vody bude závislé na výšce hladiny v retenčním prostoru, nepřesáhne však 106,22 m3/s
Podnět pro vyhlášení SPA dává příslušnému povodňovému orgánu provozovatel vodního díla (obsluha vodního díla) při výskytu neobvyklých jevů a skutečností sledovaných v rámci obchůzek vodního díla.
Takovými jevy a skutečnostmi jsou např.:
- plnění nádrží nad max. hladinu a hrozí přelití hráze,
- výskyt průsaků nebo podmáčených a zabahněných míst pod hrází, v hrázi,
- eroze tělesa hráze při prudkých lijácích,
- vývraty stromů na tělese hráze apod.
V případě rychlého nepříznivého vývoje zahájí obsluha vodního díla varovná a nouzová opatření k odvrácení havárie, resp. k minimalizaci škod podle vlastního uvážení.
Pokud je nebezpečí z prodlení, musí obsluha díla a povodňový orgán varovat obce na toku co nejrychleji za využití všech dostupných komunikačních prostředků.
