Odtokové poměry
Vodní tok Moravice má na území města Hradec nad Moravicí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,00 - 10,00, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 1. 4. 2003 (č. j. ŽPZ/1668/03) a dále v úseku ř. km 10,00 - 45,80, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 4. 2. 2009 (č. j. MSK 206604/2008). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště způsobující přesycení povodí. Při dlouhotrvajících deštích může dojít k rozvodnění i dalších menších vodních toků (Hradečná, Meleček, Melčský potok, Záviliší). Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města bylo stanoveno 19 míst, která mohou omezovat odtokové poměry - lávky, mosty, propustky. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Hradec nad Moravicí
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods) jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy z okolních svahů. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na komunikacích a k ucpání propustků.
Ze zkušenosti dochází k přívalovým povodním nejčastěji v Žimrovicích, kde voda stéká z polí a luk z oblasti zvané Babinec. Dále pak v Hradci nad Moravicí u ulice Slezská, kde dochází ke koncentraci vody stékající do bezejmenného toku ze svahů kopce Hanuše a v Kajlovci u č. p. 82, kam stéká voda údolím bezejmenného toku (IDVT: 10214953) ze zalesněných svahů U Kolny a Vápenka. Z analýzy kritických bodů zpracované VÚV, byly stanoveny tři další lokality potencionálního ohrožení přívalovou povodní, a to z lokality Závilišského potoka do ulice Pod Kalvárií, dále z okolí potoka Podolí nad chatovou kolonii a z okolí bezejmenného toku (IDVT: 10213978) lokality ulice Opavské nedaleko č. p. 814. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Hradec nad Moravicí
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní metodou kritických bodů (oblast u jihovýchodního okraje města)
Zhodnocení vzniku přívalových povodní metodou kritických bodů (splach k silnici č. 57 nad Kajlovcem)
Na území města Hradec nad Moravicí byly stanoveny tři kritické body, jejichž charakteristika je uvedena v následující tabulce.
Charakteristika kritických bodů na území města Hradec nad Moravicí
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 20 101 806 | 17,695 % | 25,472 % | 359,51 ha |
| 20 103 433 | 17,457 % | 1,627 % | 145,24 ha |
| 20 101 798 | 12,53 % | 52,446 % | 106,46 ha |
Dráhy soustředěného povrchového odtoku
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v Žimrovicích
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v oblasti Závilišského potoka a potoka Podolí
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v oblasti horní části Kajlovce
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v oblasti kopce Hanuše
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky na území města Hradec nad Moravicí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Na území města je z hlediska vzniku ledových jevů rizikový zejména úsek ř. km 7,3 až 8,7 na vodním toku Moravice.
Místa výskytu ledových jevů na území města Hradec nad Moravicí
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní dílo - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Hradec nad Moravicí se nachází několik drobných vodních děl, z nichž největší je Kajlovecký rybník. Na vodních tocích je lokalizováno i několik jezů. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Hradec nad Moravicí
Protipovodňová opatření
Na území města Hradec nad Moravicí nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území města Hradec nad Moravicí