Hydrologické údaje
Obec Hradištko se nachází před soutokem řek Vltavy a Sázavy. Odtokové poměry území jsou tedy ohrožovány jejich zvýšenými průtoky.
HYDROLOGICKÝ REŽIM ÚZEMÍ
Pro hodnocení povodňové ochrany v oblasti nelze pominout vliv nádrží celé Vltavské kaskády na transformaci jednotlivých povodní a tím zvýšení ochrany vybudovaných objektů. Je nutné při tom ovšem upozornit, že tento ochranný vliv se projevuje při povodni do hodnoty maximálně Q10. Při výskytu větších povodní jsou manipulace na Vltavské kaskádě prováděny s ohledem na průběh povodňových vln na Sázavě a Berounce tak, aby nedocházelo k souběhu povodňových vln na těchto tocích. Celá Vltavská kaskáda prokazatelně transformuje kulminační průtoky a oddaluje kulminaci.
Také některé vodní nádrže v horním úseku Sázavy a povodí Želivky mají vliv na transformaci jednotlivých povodní a tím zvýšení ochrany sledované oblasti. Tento vliv se však projevuje při povodni do hodnoty maximálně Q5. Při výskytu větších povodní je tento vliv zanedbatelný.
Letní hydrologický režim
V hydrologickém režimu dolního toku Vltavy a Sázavy byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích. Nejvýznamnější povodně tohoto charakteru byly zaznamenány v červenci 1954, 1981 a srpnu 2002.
Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je značný. Regionální doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách.
Zvýšené vodní stavy na drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších ano. Povodňové vlny se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.
Místní deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 20 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč.
Bohužel se nedají téměř vůbec předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat, maximálně lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. Pokud se však nevyskytují přímo na zájmovém území obce, ale v oblastech povodí středních částí toku Sázavy nebo Vltavy, lze postup povodňových vln z nich vzniklých rovněž předpovídat velmi dobře. Nejvýznamnější povodně tohoto charakteru byly zaznamenány v červenci 1981, červnu 1996 a srpnu 2002.
Zimní hydrologický režim
Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr, promrzlá půda a prakticky nulová evapotranspirace bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody. Nejvýznamnější povodně tohoto charakteru byly zaznamenány v prosinci roku 1993 a v lednu roku 2003.
Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích. Často k jejich vzniku přispívá činnost člověka, respektive provoz MVE, kdy i drobné změny průtoku vedou k porušení vytvořené ledové celiny v jezových zdržích, která se rozláme, kolmo naskládá a vytvoří ledové bariéry, které pak vzdouvají vodu. Mohou tak vzniknout lokální problémy.
Ledové jevy na Vltavě se vlivem odtoku spodní tedy teplejší vody z Vltavské kaskády téměr nevyskytují. Nebezpečí ledových jevů je znatelně vyšší na Sázavě v místě konce vzdutí VD Vrané, tedy v lokalitě místní části Pikovice.
Vltava
Celková délka řeky Vltavy činí cca 430,30 km. Hlavní pramen (Teplá Vltava) vyvěrá na Šumavě na východním svahu Černé hory, 4,5 km jihozápadně od obce Kvilda, nedaleko hranice s Německem. U obce Rožmberk se její tok stáčí k severu a tento směr si zachovává až k soutoku s Labem u Mělníka. Na většině toku Vltavy je vybudována soustava víceúčelových vodních nádrží, Vltavská kaskáda.
Správcem celého vodního toku Vltavy je Povodí Vltavy, státní podnik.
Základní hydrologické údaje přehradního profilu VD Štěchovice hráz
| Číslo hydrologického pořadí | 1-08-05-083 |
| Plocha povodí [km2] |
13 298 |
| Průměrný roční úhrn srážek [mm] | 678 |
| Průměrný dlouhodobý roční průtok [m3/s] | 85,6 |
M-denní průtoky (QMd) [m3/s]
| M | 30 | 60 | 90 | 120 | 150 | 180 | 210 | 240 | 270 | 300 | 330 | 355 | 364 |
| QMd | 185,4 | 131,2 | 102,8 | 83,4 | 70,1 | 60,1 | 52,5 | 45,8 | 39,1 | 32,4 | 24,8 | 16,3 | 11,8 |
N-leté průtoky (QN) [m3/s]
| N | 1 | 2 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 |
| QN | 455 | 670 | 1090 | 1390 | 1745 | 2180 | 2570 |
Upozornění!
Ve smyslu ČSN 75 1400 je u hydrologických údajů třídy II tato orientační hodnota směrodatné chyby: u Q30-300 ± 15 %, u Q300-364 ± 30 %, u Q1-10 ± 20 %, u Q10-100 ± 30 %.
Řídícím vodočtem pro ochranu místních částí obce Hradištko je na Vltavě odtok z VD Slapy (resp. VD Štěchovice).
Sázava
Řeka Sázava vytéká z VN Velké Dářko, který napájí její hlavní pramenný tok, Stružný potok. Teče zprvu k jihovýchodu, protéká nádrží Pilská a u Žďáru nad Sázavou se obrací na západ. Tímto směrem převážně pokračuje její tok až po ústí do Vltavy u obce Davle. Plocha celého povodí, které odvodňuje severní oblasti Českomoravské vrchoviny a severní výběžek Středočeské žulové pahorkatiny, činí 4350 km2. Celková délka toku je 224,6 km.
Základní hydrologické údaje přehradního profilu ústí do Vltavy
| Číslo hydrologického pořadí | 1-09-03-181 |
| Plocha povodí [km2] |
4 349,19 |
| Průměrný roční úhrn srážek [mm] | 664 |
| Průměrný dlouhodobý roční průtok [m3/s] | 25,2 |
M-denní průtoky (QMd) [m3/s]
| M | 30 | 90 | 180 | 270 | 330 | 355 | 364 |
| QMd | 59,6 | 28,5 | 16,0 | 9,29 | 5,81 | 3,54 | 1,9 |
N-leté průtoky (QN) [m3/s]
| N | 1 | 2 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 |
| QN | 195 | 275 | 400 | 493 | 586 | 701 | 810 |
Upozornění!
Ve smyslu ČSN 75 1400 je u hydrologických údajů třídy II tato orientační hodnota směrodatné chyby: u Q30-300 ± 15 %, u Q300-364 ± 30 %, u Q1-10 ± 20 %, u Q10-100 ± 30 %.
Řídícím vodočtem pro ochranu místní části Pikovice je na Sázavě limnigrafická stanice LG Pikovice a dále hlásný profil kategorie C v Kamenném Přívoze.
SITUACE A POPIS MÍSTNÍCH ČÁSTÍ OBCE HRADIŠTKO Z HLEDISKA PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY
Úvod
Obec Hradištko s jejími místními částmi leží na soutoku dvou toků. Obě údolí toků jsou poměrně hluboko zaříznuty do okolního terénu a pouze na malých územích dochází k rozšíření přilehlého terénu do širší údolní nivy. Zde leží části obce, které jsou zasaženy rozlivem velké vody.
Tok Vltavy je po většinu své délky součástí Vltavské kaskády a proto průtoky V jeho korytě jsou Výsledkem dlouhodobě ovlivněného hospodaření s vodou v těchto nádržích. Povodňové průtoky, které ohrožují místní části (Brunšov, Šlemín, Mandát) obce zde většinou nastávají pozvolna a jejich velikost je dopředu předpokládána. Hladina toku V katastru obce je plně ovlivněna vzdutím VD Vrané. Při převádění povodňových průtoků dochází k zatápění místních částí díky zvyšování hladiny v nádrži nad maximální možnou hladinu z důvodu působení hydrodynamického vzdutí pod VD Štěchovice.
Území obce je ohrožena rozlitím povodňových průtoků z Vltavy do místních částí od O5 (1100 m3/s).
Tok Sázavy a jeho přítoky nemají přehradní nádrže s dostatečnou retenční kapacitou, která by mohla dlouhodoběji ovlivňovat neškodný průtok v toku. Proto zde nastává ohrožení místních částí obce (Pikovice) rychleji a nelze ho dlouhodobě dopředu určit.
Toto území je také ohroženo zpětným vzdutím povodňových průtoků z Vltavy do Sázavy. Max. vzdutí VD Vrané sahá do ř. km 4,2 Sázavy, tedy po celém katastru obce Hradištko (místní části Pikovice).
Každoročně ohrožují místní část Pikovice ledové jevy. Tato situace nastává po vytvoření ledové celiny ve stojaté vodě vzdutí VD Vrané a následné změně klimatických či průtokových podmínek v Sázavě. Tento jev způsobuje neprůchodnost vodního koryta rozlámanými ledovými krami a vylití přitékající vody do místní části.
Místní část je ohrožena zaplavením od průtoků Q5 (cca 400 m3/s).
Při vybřežení vody do lokality díky ledovému nápěchu pod obcí hodnota průtoku nerozhoduje.
Rozdělení území z hlediska protipovodňové ochrany
Území ohrožené zvýšenou hladinou Vltavy
- místní část Brunšov ř. km 85,6 - 81,7
- místní část Šlemín, ř. km 81,7 - 80,4
- místní část Mandát, ř. km 80,4 - 78,50
Území ohrožené zvýšenou hladinou Sázavy
- místní část Pikovice, ř. km 7,5 - 0,0
Území ohrožené zvýšenou hladinou Vltavy
- Brunšov, ř. km 85,60 - 81, 7
Jedná se o území V blízkosti mostu přes Vltavu, kdy se před křížením mostu s tokem začíná otevírat údolí do říční nivy a terén V předmětném území začíná být pozvolný. Ohroženy zaplavením jsou objekty určené k trvalému bydlení, restaurace, prodejna potravin a rekreační objekty. S objekty budou zaplaveny i jejich přístupové cesty, místní komunikace. V této lokalitě se nacházejí infiltrační studny sloužící jako zdroje pitné vody pro obec.
Předmětné území je zaplavováno od průtoku Q5, obytná zóna je ohrožena od cca Q20, tedy průtokem 1 700 m3/s.
- Šlemín, ř. km 81,7- 80,4
Tato místní část obce leží také v rozšíření údolní nivě toku a k jejímu zaplavení dochází postupně při zvyšující se hladině v toku. V lokalitě leží objekty trvalého bydlení, rekreační objekty, výrobna soukromého podnikatele a depozitní skládka materiálu obce. Spolu se zaplavením objektů dojde i k zaplavení přístupové komunikace k nim.
Předmětné území je zaplavováno při průtoku větším než Q5, tedy průtokem 1100 m3/s. Část trvale obydleného území je ohrožena až hladinou Q100, tedy průtokem 2600 m3/s.
- Mandát, ř. km 80,4 - 78,5
Leží níže na toku, pod částmi Brunšov a Šlemín a k jeho zaplavení dojde také pozvolným stoupáním hladiny V korytě. V lokalitě se nacházejí rekreační objekty a ubytovací a stravovací klub. Při zvýšení hladiny v toku a před zaplavením objektů dojde k zaplavení jediné přístupové komunikace.
Předmětné území je zaplavováno při průtoku větším než Q5, cca při Q10, tedy průtokem 1400 m3/s.
Území ohrožené zvýšenou hladinou Sázavy
- Pikovice, ř. km 7,5 - 0,0
Místní část leží na levém břehu Sázavy, v místě kde dochází k rozšíření údolí toku do širší údolní nivy. Zaplavením jsou ohroženy rekreační a rodinné domy na začátku a konci obce, louky a území uprostřed obce v okolí Pikovické lávky s rodinnými domy a provozem cukrárny. Spolu s objekty jsou ohroženy i jejich přístupové cesty i pěší spojení s druhým břehem a nádražím, díky zaplavení předmostí Pikovické lávky.
Místní část je ohrožena zaplavením od průtoku Q5 (cca 350 m3/s).
Při vybřežení vody do lokality díky ledovému nápěchu pod obcí hodnota průtoku nerozhoduje.
HLADINY VELKÝCH VOD
Pro zatápění obce, resp. jejich místních částí je rozhodující Výška hladiny ve Vltavě ve vzdutí VD Vrané V ř.km. 78,5 - 85,6 a výška hladiny v Sázavě V ř.km. cca 0,00 - 7,5.
Hladiny velkých vod na Sázavě - konec místní části Pikovice - ř. km 3,00
| QN | Průtok (Q) [m3/s] | Hladina [m n. m.] |
| Q1 | 210 | 201,33 |
| Q2 | 281 | 201,77 |
| Q5 | 382 | 202,29 |
| Q10 | 462 | 202,62 |
| Q20 | 546 | 203,11 |
| Q50 | 662 | 203,70 |
| Q100 | 754 | 203,70 |
Hladiny velkých vod na Sázavě - lávka pro pěší Pikovice - ř. km 3,50
| QN | Průtok (Q) [m3/s] | Hladina [m n. m.] |
| Q1 | 210 | 202,01 |
| Q2 | 281 | 202,42 |
| Q5 | 382 | 202,90 |
| Q10 | 462 | 203,18 |
| Q20 | 546 | 203,57 |
| Q50 | 662 | 204,04 |
| Q100 | 754 | 204,04 |
Hladiny velkých vod na Sázavě - začátek místní části Pikovice - ř. km 4,00
| QN | Průtok (Q) [m3/s] | Hladina [m n. m.] |
| Q1 | 210 | 203,33 |
| Q2 | 281 | 203,76 |
| Q5 | 382 | 204,25 |
| Q10 | 462 | 204,55 |
| Q20 | 546 | 204,93 |
| Q50 | 662 | 205,33 |
| Q100 | 754 | 205,33 |
Hladiny velkých vod na Vltavě - ústí Sázavy- ř. km 78,90
| QN | Průtok (Q) [m3/s] | Hladina [m n. m.] |
| Q5 | 1100 | 201,24 |
| Q20 | 1700 | 202,21 |
| Q100 | 2600 | 203,47 |
| Q2002 | 3000 | 204,67 |
Hladiny velkých vod na Vltavě - místní část Mandát - ř. km 80,50
| QN | Průtok (Q) [m3/s] | Hladina [m n. m.] |
| Q5 | 1100 | 201,77 |
| Q20 | 1700 | 202,92 |
| Q100 | 2600 | 204,25 |
| Q2002 | 3000 | 205,50 |
Hladiny velkých vod na Vltavě - místní část Šlemín - ř. km 81,30
| QN | Průtok (Q) [m3/s] | Hladina [m n. m.] |
| Q5 | 1100 | 202,17 |
| Q20 | 1700 | 203,38 |
| Q100 | 2600 | 204,74 |
| Q2002 | 3000 | 206,00 |
Hladiny velkých vod na Vltavě - infiltrační studny - ř. km 82,20
| QN | Průtok (Q) [m3/s] | Hladina [m n. m.] |
| Q5 | 1100 | 203,15 |
| Q20 | 1700 | 204,37 |
| Q100 | 2600 | 205,74 |
| Q2002 | 3000 | 207,00 |
Hladiny velkých vod na Vltavě - místní část Brunšov, most - ř. km 82,70
| QN | Průtok (Q) [m3/s] | Hladina [m n. m.] |
| Q5 | 1100 | 203,57 |
| Q20 | 1700 | 204,89 |
| Q100 | 2600 | 206,33 |
| Q2002 | 3000 | 207,72 |
HLÁSNÉ PROFILY
K zabezpečení hlásné povodňové služby se zřizují hlásné profily - místa na vodním toku, která slouží ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se rozdělují do tří kategorií:
Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí (Povodí Vltavy, státní podnik).
Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi.
Profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby.
Pomocné hlásné profily - kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Profily kategorie C mají lokální význam a spolu s profily kategorie B tvoří základ místních varovných systémů, pracujících na různé technické úrovni (manuálně nebo automaticky) a poskytovat varování obyvatelstvu zejména při přívalových povodních na malých tocích. Doporučené minimální vybavení: vodočetná lať nebo alespoň 3 značky vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídající směrodatným limitům pro SPA s barevným rozlišením (I. SPA - zelená, II. SPA - žlutá, III. SPA - červená) nebo s římskými číslicemi.
Území obce Hradištko může být ohrožováno vyššími vodními stavy na vodních tocích Vltava a Sázava. Pro varování a včasnou ochranu obce slouží následující hlásné profily: Hlásný profil kat. A Nespeky, Sázava, ve správě ČHMÚ, se nachází na pravém břehu Sázavy cca 750 m pod pevným jezem v Nespekách. A také hlásný profil kat. A VD Slapy, Vltava. Obě stanice poskytují automatický přenos dat. V obci Kamenný Přívoz, přibližně 6 km protiproudně od obce Hradištko, je na řece Sázavě na mostě č. 105-009 vybudován nový hlásný profil kategorie C Kamenný Přívoz, Sázava. Jedná se o automatické hladinoměrné čidlo s automatickým sběrem dat. Hlásný profil spravuje obec Hradištko. Pro včasnou výstrahu obce dále slouží hlásný profil kategorie C LG Pikovice, Sázava (ve správě Povodí Vltavy, státního podniku). Tento profil nemá stanoveny stupně povodňové aktivity. Pro úsek Nespeky - ústí do Vltavy jsou však platné stupně povodňové aktivity z hlásného profilu kategorie A Nespeky, Sázava.
Pro včasnou výstrahu před vyššími vodními stavy na řece Vltavě je směrodatný hlásný profil kat. C VD Štěchovice, Vltava. Jihozápadně od obce Hradištko se do Vltavy vlévá řeka Kocába, na které je umístěn hlásný profil kat. B Štěchovice, Kocába. Informace z tohoto profilu mohou být taktéž využitelné pro včasnou výstrahu před povodní.
Stupně povodňové aktivity - hlásný profil kategorie A Odtok VD Slapy, Vltava »
| SPA | Průtok [m3/s] |
| Bdělost | 310 |
| Pohotovost | 650 |
| Ohrožení | 1000 |
Stupně povodňové aktivity - hlásný profil kategorie A Nespeky, Sázava »
| SPA | Vodní stav [cm] | Průtok [m3/s] |
| Bdělost | 230 | 100 |
| Pohotovost | 300 | 154 |
| Ohrožení | 380 | 230 |
| Extrémní ohrožení | 599 | - |
Stupně povodňové aktivity - hlásný profil kategorie C Kamenný Přívoz, Sázava »
| SPA | Vodní stav [cm] |
| Bdělost | 210 |
| Pohotovost | 280 |
| Ohrožení | 350 |
Stupně povodňové aktivity - hlásný profil kategorie C LG Pikovice, Sázava »
| SPA | Vodní stav [cm] | Průtok [m3/s] |
| Bdělost | 230 | 100 |
| Pohotovost | 300 | 154 |
| Ohrožení | 380 | 230 |
*stupně povodňové aktivity nejsou pro profil oficiálně stanoveny. Pro úsek Nespeky až soutok s Vltavou však platí limity z profilu
kategorie A - Nespeky.
Stupně povodňové aktivity - hlásný profil kategorie B Štěchovice, Kocába »
| SPA | Vodní stav [cm] | Průtok [m3/s] |
| Bdělost | 110 | 12,6 |
| Pohotovost | 130 | 21,2 |
| Ohrožení | 150 | 31,4 |
| Extrémní ohrožení | 214 | 81 |
Pro hlásný profil kategorie C Odtok VD Štěchovice, Vltava nejsou stanoveny stupně povodňové aktivity. »
