Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
V nedávné historii byla obec Horní Poříčí nejvýznamněji zasažena povodněmi v letech 1997, 2005, 2006, 2009 a 2014. Povodně vznikaly nejčastěji v důsledku jarního tání sněhu a přívalových srážek, kdy došlo k rozvodnění vodního toku Křetínka protékající intravilánem obce. Docházelo k ohrožení životů a majetku. Byly zaplaveny domy, zahrady, komunikace a místní travnaté hřiště. Mimo tyto povodně docházelo v menší míře ke splachům z polí a polních cest při letních prudkých přívalových srážkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Horní Poříčí, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Fotografie z historických povodní se v tištěné verzi budou generovat do podkapitoly Fotodokumentace.
