Charakteristika zájmového území

Obec Horní Maršov se nachází v Královéhradeckém kraji ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Trutnov. Obec se skládá ze šesti částí: Horní Maršov, Dolní a Horní Albeřice, Dolní Lysečiny, Horní Lysečiny a Temný Důl. Většina území obce leží v Krkonošském národním parku. K 1. 1. 2024 je v obci evidováno 931 obyvatel. Výměra řešeného území obce je 2 846,8 ha.

Území obce Horní Maršov

 

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Území obce Horní Maršov spadá do systému Hercynského, do provincie Česká vysočina, do soustavy Krkonošsko-jesenické, Krkonošské podsoustavy, do celku Krkonoše a podcelku Krkonošské rozsochy. Východní část území (hranicí je Lysečinský potok, po soutoku Úpa) patří do okrsku Rýchor, severozápadní část území (mezi Lysečinským potokem a Úpou) spadá do Růžohorské hornatiny a jihozápadní část území (od Úpy na západ) leží v Černohorské hornatině.

Okrsek Rýchory leží na východním okraji Krkonošských rozsoch, jedná se o plochou hornatinu o rozloze cca 44 km2. Geologickým podkladem jsou fylity rýchorského krystalinika, zelené břidlice a krystalického vápence, který přechází až v dolomity. Horské hřbety mají široký strukturně denudační charakter ve směru S-J. Nejvyšším bodem je Dvorský les (1 033,0 m n. m.), který je zalesněný smrkem s příměsí buku. Rýchory jsou součástí KRNAPU, v PP Rýchory můžeme najít zbytky bukového pralesa s lokalitami horské květeny a v PP Slunečná stráň se nachází komplex slatinných a rašelinných luk. V okolí Horního Maršova a Albeřic byly těženy nerostné suroviny, jednalo se především o krystalický vápenec. Dodnes probíhá těžba v Suchém Dole.

Okrsek Růžohorská hornatina se nachází ve východní části Krkonošských rozsoch. Členitá hornatina se rozkládá na ploše 44,6 km2. V podloží nalezneme muskovitické svory krkonošského krystalinika s pruhy muskovitických rul. Široké strukturně denudační horské hřbety mají zbytky zarovnaného povrchu. Růžová hora (1 390,4 m n. m.) je nejvyšší bod tohoto segmentu. Hornatina je součástí KRNAPU a nachází se zde PP Prameny Úpy, která je typická vrcholovými společenstvy, rašeliništi a cennou vegetací.

Okrsek Černohorská hornatina leží ve střední části Krkonošských rozsoch mezi údolími řeky Labe a Úpy. Členitá hornatina má rozlohu 126,2 km2 a je tvořena především z muskovitických svorů až fylitů. V širokých rozvětvených rozsochovitých hřbetech (Stráženský a Černohorský) mají zbytky zarovnaných povrchů na nejvyšších vrcholech a silně rozčleněné zářezy četných svahových potoků. Nejvýznamnějšími vrcholy jsou Zadní planina (1 423,1 m n. m.), Černá hora (1 299,4 m n. m.) a Liščí hora (1 362,6 m n. m.). Vrcholy jsou zalesněny především smrkovým porostem, místy s příměsí buku. Černohorská hornatina je součástí Krkonošského národního parku s mnoha významnými přírodními památkami.

      

Digitální model reliéfu obce Horní Maršov

Sklonitostní poměry na území obce Horní Maršov

 

Struktura půdního fondu

V území obce Horní Maršov jednoznačně dominuje půdní typ kambizem a jeho variety. V blízkosti vodních toků se vyskytují fluvizemě nebo gleje.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 2 846,8 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (71,7 %).

Využití pozemků v obci Horní Maršov (dle ČSÚ k 1. 1. 2024)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Zahrady 15,2 ha 0,5 %
Ovocné sady 1,1 ha > 0,1 %
Trvalé travní porosty 625,0 ha 22,0 %
Lesní pozemky 2 040,5 ha 71,7 %
Zastavěné plochy 19,7 ha 0,7 %
Vodní plochy 22,8 ha 0,8 %
Ostatní plochy 122,5 ha 4,3 %
Celková výměra k. ú. 2 846,8 ha 100,0 %

 

Klimatické charakteristiky

Na území obce Horní Maršov se podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) pohybuje v intervalu 5,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 1001 - 1200 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá většina území do chladné oblasti CH6, jihozápadní do oblasti CH7 a východní do oblasti CH4.

Oblast CH4 se vyznačuje létem velmi krátkým, chladným a vlhkým. Přechodné období je velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima je velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká, s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. 

Oblast CH6 se vyznačuje létem velmi krátkým až krátkým, mírně chladným, vlhkým až mírně vlhkým. Přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. 

Oblast CH7 se vyznačuje létem velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým. Přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí CH4, CH6 a CH7

Charakteristika CH4 CH6 CH7
Počet letních dnů 0 - 20 10 - 30 10 - 30
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 80 - 120 120 - 140 120 - 140
Počet mrazových dnů 160 - 180 140 - 160 140 - 160
Počet ledových dnů 60 - 70 60 - 70 50 - 60
Průměrná teplota v lednu [°C] -6 - (-7) -4 - (-5) -3 - (-4)
Průměrná teplota v červenci [°C] 12 - 14 14 - 15 15 - 16
Průměrná teplota v dubnu [°C] 2 - 4 2 - 4 4 - 6
Průměrná teplota v říjnu [°C] 4 - 5 5 - 6 6 - 7
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120 - 140 140 - 160 120 - 130
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 600 - 700 600 - 700 500 - 600
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 400 - 500 400 - 500 350 - 400
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 140 - 160 120 - 140 100 - 120
Počet zamračených dnů 130 - 150 150 - 160 150 - 160
Počet jasných dnů 30 - 40 40 - 50 40 - 50

Vymezení klimatických oblastí na území obce Horní Maršov (dle Quitta, za období let 1961 - 2000)