Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Hlučín lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek může být zasažena především řeka Opava. Na drobných vodních tocích může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je ohrožována splachy ze svažitých polí především severní část zájmového území - Darkovičky. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Hlučín jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Region byl v historii povodněmi zasažen několikrát. Jak dokládá evidenční list stanice Děhylov na Opavě, III. SPA byl výrazně překročen v letech: 1937, 1940, 1951, 1977, 1996 a nejvýrazněji pak v roce 1997, kdy vodní hladina dosáhla výšky 618 cm.
Červenec 1997
Morava a Slezsko se na začátku července 1997 staly dějištěm jedné z největších přírodních katastrof 20. století ve střední Evropě. Enormní deště způsobily vzestupy hladin a průtoků na všech tocích v povodí Odry. Obvyklé třídenní období vydatných srážek se vlivem souběhu okolností prodloužilo o další dva dny. Na většině toků byly dosaženy dosud nepozorované a nezaznamenané průtokové hodnoty. Řeka Opava se vylila ze svých břehů. V Hlučíně došlo k protržení hráze Hlučínského jezera. Celkem bylo povodní zasaženo 202 obcí. (Tisková zpráva Povodí Odry, státní podnik).
Poslední povodní, která zasáhla město Hlučín, byla povodeň na jaře roku 2010.
17. 5. 2010
Na řece Opavě nastal I. stupeň povodňové aktivity (SPA) a při dalším vzestupu hladiny byl vyhlášen II. SPA. Zasedal povodňový štáb a povodňová komise. Město Hlučín řešilo situaci ve spolupráci s Policií ČR, Městskou policií Hlučín, Správou SRA, VaK Hlučín s.r.o., TS Hlučín s.r.o., Hasičským záchranným sborem MSK, Jednotkou sboru dobrovolných hasičů Hlučín a Záchranným útvarem HZS ČR. Úkony: - informování ohrožených občanů, kontakt v místech možného ohrožení - kontrola komunikací, hrází, břehů vodních toků - kontrola výpustného objektu Hlučínského jezera - prořez a kácení stromů ohrožujících bezpečnost (rozmáčená půda, vývraty) - čerpání vody
18. 5. 2010
Hejtman MSK vyhlásil krizový stav - stav nebezpečí - pro část Moravskoslezského kraje, a to na období od 18. 5. 2010, 21.30 hod. do 17. 6. 2010, 21.30 hod. Rozhodnutí je vyvěšeno na úřední desku MěÚ Hlučín a obecních úřadů obcí ve správním obvodu města. Povodňová situace je stabilizovaná, vlivem intenzivního deště dochází k lokálnímu zaplavování pozemků, sklepů a níže položených míst.
19. 5. 2010
Starosta města Hlučína svolává zasedání krizového štábu města. Je zabezpečena průběžná kontrola stavu vody v řece Opavě, v Hlučínském jezeře, hrází, komunikací, výpustného objektu.
2. 6. 2010
Silný vytrvalý déšť komplikuje situaci v celém Moravskoslezském kraji. Řeka Opava se drží v rozmezí I. SPA, rozvodňují se potoky. Zasedá povodňový a krizový štáb ORP Hlučín. Největší problémy jsou hlášeny z Ludgeřovic, Markvartovic, Šilheřovic, Píště, Hati a Darkoviček. Povodeň se však různými způsoby dotýká všech obcí správního obvodu. Hasiči (profesionální i dobrovolní) neustále vyjíždějí a provádějí záchranné a likvidační práce, čerpání vody, monitoring, poskytují technickou pomoc. Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně připravuje po tisících kusů pytle s pískem a rozváží je podle požadavků a pokynů Krizového štábu MSK do ohrožených míst. V Darkovičkách jsou uzavřeny ulice K Mýtu, Jandova a Vřesinská. Voda stéká jednak z polí a komunikací, rozvodňuje se Jasénka a Vařešinka, kanalizace nestačí vodu odvádět. Jsou vyznačeny objízdné trasy, městská policie a Policie ČR reguluje dopravu. Ludgeřovice hlásí III. SPA. Dochází k evakuaci některých občanů, obec žádá o pomoc ORP Hlučín. Vlastními silami i prostřednictvím Krizového štábu MSK jsou zajišťovány pytle s pískem. Starosta obce konstatuje, že je situace horší než v r. 1997. V Markvartovicích se rozlévá potok, zaplavuje sklepy a garáže rodinných domů v přilehlé ulici. Zajišťovány jsou pytle s pískem. Z Hlučínského jezera je upouštěna voda, a to ve stejném objemu jaký přitéká. Jedná se o zanedbatelné množství, které neovlivní povodňovou situaci v oblasti. Hladina řeky Opavy v noci na 3. 6. skokově narůstá, dosahuje III. SPA.
