Charakteristika zájmového území
Město Hlučín se nachází v Moravskoslezském kraji, asi 9 km severozápadním směrem od Ostravy. Správní území města se skládá ze tří katastrálních území: Hlučín, Darkovičky a Bobrovníky. Celková rozloha města činí 2 113,85 ha a k 31. 12. 2016 je ve městě evidováno 13 970 obyvatel. Hlučín je také příslušnou obcí s rozšířenou působností.
Katastrální území města Hlučín
Město se nachází v zemědělské krajině, 2/3 rozlohy území zaujímá zemědělská půda, z čehož se jedná především o ornou půdu. Lesní pozemky tvoří jen 12 % rozlohy území.
Využití pozemků ve městě Hlučín (dle ČSÚ k 31. 12. 2015)
| Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
| Orná půda | 1045,4 ha | 49,5 % |
| Chmelnice | 0,0 ha | 0,0 % |
| Vinice | 0,0 ha | 0,0 % |
| Zahrady | 136,8 ha | 6,5 % |
| Sady | 0,0 ha | 0,0 % |
| Trvalé travní porosty | 212,9 ha | 10,1 % |
| Lesní půda | 254,1 ha | 34,0 % |
| Vodní plochy | 26,9 ha | 1,3 % |
| Zastavěná plochy | 118,5 ha | 5,6 % |
| Ostatní plochy | 319,2 ha | 15,1 % |
| Celková výměra k.ú. | 2113,9 ha | 100,0 % |
Hlučín leží v nadmořské výšce 241 m na vodním toku Jasénka, jenž je levostranným přítokem řeky Opavy. Opava vzniká soutokem Střední a Černé Opavy ve Vrbně pod Pradědem a v Ostravě ústí zleva do Odry. Délka toku činí 110,7 km a plocha povodí zaujímá 2037,5 km2. Jasénka pramení v nadmořské výšce 265 m, severozápadním směrem od Darkoviček. Vodní tok teče východním směrem do Darkoviček, kde se stáčí na jih, protéká východním okrajem města Hlučín a po 7,9 km ústí zleva do Opavy (v nadmořské výšce 214 m). Celková plocha povodí Jasénky je 1 455 ha.
Dle Quittovy klasifikace spada území do mírně teplé oblasti MT10, podnebí je tedy mírně teplé až teplé, s velmi teplými léty. Roční úhrn srážek průměrně činí 600–650 mm. Průměrná roční teplota regionu je 7–8°C.
Z hlediska geomorfologického členění území spadá do dvou provincií: Středoevropská nížina a Česká Vysočina. Severní část správního území města náleží Vřesinské pahorkatině, která spadá pod subprovincii Středopolské nížiny, oblast Slezské nížiny, celek Opavská pahorkatina a podecelek Hlučínská pahorkatina. Jedná se o plochou pahorkatinu na sedimentech pleistocenního kontinentálního zalednění a sprašových hlínách tvořenou periglaciálním reliéfem s široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami, úvalovitými a neckovitými, často suchými asymetrickými údolími a velmi četnými holocenními údolími a svahovými stržemi.
Jižní část území náleží Děhylovské pahorkatině, která se řadí do subprovincie Krkonošsko-jesenická soustava, Jesenické oblasti, celku Nízký Jeseník a podcelku Vítkovská vrchovina. Děhylovská pahorkatina se řadí taktéž mezi ploché pahorkatiny.
Na tvar reliéfu mělo vliv především pleistocénní zalednění pevninským ledovcem. Pevninský ledovec značně ovlivnil tok místních řek. Mohutné vrstvy sprašových hlín zavály a zarovnaly mnohé údolní strže, úpatí kopců i návětrná území glaciálního zalednění.
Geologický vývoj ovlivnil následné využívání krajiny. Na Hlučínsku se těží hlavně písek, štěrk a štěrkopísek. Jsou zde 20 – 100 m vrstvy snadno povrchově těžitelné. Ve 20. letech 20. stol. vzniklo velké množství pískoven a štěrkoven, avšak do dnešních dnů převážná většina zanikla.
V zájmovém území převládá výskyt luvizemě modální. V nivě Jasénky a na březích Hlučínského jezera se vyskytuje glej fluvický. Ve svažitějších polohách se utvořily kambizemě.